Vnitr Lek 2009, 55(10):967-975

Refluxní choroba jícnu. Standardy České gastroenterologické společnosti - aktualizace 2009

K. Lukáš1,*, J. Bureš2, V. Drahoňovský3, A. Hep4, V. Jirásek1, V. Mandys5, J. Martínek6, P. Richter7, A. Štrosová6
1 IV. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc.
2 Gastroenterologické pracoviště II. interní kliniky Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
3 Interní oddělení nemocnice Neratovice, přednosta prim. MUDr. Václav Drahoňovský
4 Endoskopické centrum FN Brno, pracoviště Bohunice, vedoucí prof. MUDr. Aleš Hep, CSc., a Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednostka prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.
5 Ústav patologie 3. lékařské fakulty UK a FN Královské Vinohrady Praha, přednosta prof. MUDr., Václav Mandys, CSc.
6 Interní klinika 1. lékařské fakulty UK a ÚVN Praha, přednosta prof. MUDr. Milan Zavoral, Ph.D.
7 Privátní gastroenterologická ambulance Liberec

Refluxní choroba jícnu je v současné době definována jako onemocnění, kdy reflux žaludečního obsahu působí obtíže a/nebo komplikace. Při nálezu makroskopicky zjistitelného poškození sliznice se jedná o erozivní refluxní chorobu jícnu a pro stav s typickým refluxním syndromem bez makroskopického poškození je užíván termín neerozivní refluxní choroba jícnu. Častým projevem refluxní choroby je refluxní ezofagitida. Jako refrakterní refluxní choroba jícnu je klasifikován stav, kdy i přes maximální léčbu refluxní symptomy přetrvávají nebo se mohou objevit nové a selhává hojení ezofagitidy. K hlavním symptomům refluxní choroby jícnu patří pyróza a regurgitace. Vzácněji se refluxní choroba může manifestovat izolovaně mimojícnovými projevy, např. jako recidivující infekce horních cest dýchacích nebo astma bronchiale. V etiopatogenezi se uplatňuje refluxát, poruchy motility, změněné anatomické poměry, porucha ochranných mechanizmů a faktory zevní. Diagnóza je stanovena na základě typické symptomatologie a endoskopického vyšetření. Komplikacemi jsou krvácení, vřed, striktura a Barrettův jícen. V léčbě jsou důležitá jak režimová a dietní opatření, tak léčba medikamentózní (antisekretorika, prokinetika) i chirurgická.

Klíčová slova: refluxní choroba jícnu; refrakterní refluxní choroba jícnu; refluxní ezofagitida; hiátová hernie; Barrettův jícen; inhibitory protonové pumpy; prokinetika

Gastroesophageal reflux disease. Standards of the Czech society of gastroenterology - actualization 2009

Presently, gastroesophageal reflux disease is defined as a disorder where reflux of the stomach content is bothersome and/or brings about complications. The state when macroscopically detectable erosions of mucosa are present is known as erosive reflux disease and the term non-erosive reflux disease is used for the condition with no macroscopic erosions. Reflux oesophagitis is a frequent sign of the disease. A condition, where reflux symptoms persist or new occur and oesophagitis healing fails to take place despite maximum treatment, is classified as refractory gastroesophageal reflux disease. The main symptoms of gastroesophageal reflux disease include heartburn and regurgitation. Gastroesophageal reflux disease may, less frequently, manifest itself with isolated non-oesophageal symptoms, e. g. recurring upper respiratory tract infections or bronchial asthma. Etiopathogenesis involves refluxate, motility disorders, altered anatomic proportions, protective mechanisms disorder and external factors. Diagnosis takes place on the basis of typical symptomatology and endoscopic examination. Complications include bleeding, ulceration, strictures and Barrett's oesophagus. Lifestyle and dietary measures are an important treatment approach as are pharmacological (antisecretion and prokinetic agents) as well as surgical management.

Keywords: gastroesophageal reflux disease; refractory gastroesophageal reflux disease; reflux oesofagitis; hiatus hernia; Barrett's oesophagus; proton pump inhibitors; prokinetic agents

Vloženo: 13. březen 2009; Zveřejněno: 1. říjen 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lukáš K, Bureš J, Drahoňovský V, Hep A, Jirásek V, Mandys V, et al.. Refluxní choroba jícnu. Standardy České gastroenterologické společnosti - aktualizace 2009. Vnitr Lek. 2009;55(10):967-975.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Armstrong D. Systematic review: persistence and Severiny in gastro-oesophageal reflex disease. Aliment Pharmacol Ther 2008; 28: 841-853. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Barlow WJ, Orlando RC. The pathogenesis of heartburn in nonerosive reflux disease: a unifying hypothesis. Gastroenterology 2005; 128: 771-778. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Boeckxstaens GE. Review article: The pathophysiology of gastro-oesophageal reflux disease. Aliment Pharmacol Ther 2007; 26: 149-160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Cameron AJ, Carpenter HA. Barrett's esophagus, high grade dysplasia and early adenocarcinoma. Comparison of endoscopic biopsy and surgical pathology finding. Gut 1996; 38 (Suppl 1): T92.
  5. Coron E, Hatlebakk JG, Galmiche JP. Medical therapy of gastroesophageal reflux disease. Curr Opin Gastroenterol 2007; 23: 434-439. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. De Meester TR, Peters JH, Bremner CG et al. Biology of gastroesophageal reflux disease. Ann Rev Med 1999; 50: 469-506. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Dent J, Brun J, Fendrick AM et al. An evidence-based appraisal of reflux disease management - the Genval Workshop Report. Gut 1999; 44 (Suppl 2): S1-S13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. DeVault KR. Review article: the role of acid suppression in patients with non-erosive reflux disease or functional heartburn. Aliment Pharmacol Ther 2006; 23 (Suppl 1): 33-39. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Drahoňovský V, Vrbenský L, Hnuta J et al. Pozitivní vliv laparoskopické antirefluxní operace na vývoj slizničních změn Barrettova jícnu pět a více let od provedené operace. Čes Slov Gastroenterol Hepatol 2008; 62: 190-202.
  10. Drossmann DA. The Functional Gastrointestinal Disorders and the Rome III Process. Gastroenterology 2006; 130: 1377-1390. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Duda M, Hildebrand T Refluxní nemoc jícnu. In: Mařatka Z (ed). Gastroenterologie. Praha: Karolinum 1999: 79-88.
  12. Egan LJ, Myhre GM, Mays DC et al. CYP2C19 pharmacogenetics in the clinical use of proton-pump inhibitors for gastro-oesophageal reflux disease: variant alleles predict gastric acid suppression, but no oesophageal acid exposure or reflux symptoms. Aliment Pharmacol Ther 2003; 17: 1521-1528. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Fass R, Gasiorowska A. Refractory GERD: what is it? Curr Gastroenterol Rep 2008; 10: 252-257. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Fass R, Sifrim D. Management of heartburn not responding to proton pump inhibitors. Gut 2009; 58: 295-309. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Fennerty MB, Castell DO, Fendrick AM et al. The diagnosis and treatment of gastroesophageal reflux disease in a managed care environment. Arch Intern Med 1996; 156: 477-484. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Fornari F, Sifrim D. Diagnostic options for patients with refractory GERD. Curr Gastroenterol Rep 2008; 10: 283-288. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Geagea A, Cellier C. Scope of drug-induced, infectious and allergic esophageal injury. Curr Opin Gastroenterol 2008; 24: 496-501. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Goyal RK. Diseases of the Esophagus. In: Fauci AS, Braunwald E, Kasper DL et al (eds). Harrison's Principles of Internal Medicine. New York: McGrawHill 2008: 1847-1855.
  19. Ismail-Beigi F, Horton PF, Pope CE 2nd. Histological consequences of gastroesophageal reflux in man. Gastroenterology 1970; 58: 163-174. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Jirásek V, Procházka V, Dostalík Z et al. Helicid (omeprazol) v léčbě refluxní ezofagitidy. Cesk Slov Gastroenterol Hepatol 2000; 54: 43-46.
  21. Kahrillas PJ. GERD revisited: advances in pathogenesis. Hepatogastroenterology 1998; 45: 1301-1307. Přejít na PubMed...
  22. Kahrilas PJ. Clinical practice. Gastroesophageal reflux disease. N Engl J Med 2008; 359: 1700-1707. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Katz PO. Medical therapy for gastroesophageal reflux disease in 2007. Rev Gastroenterol Disord 2007; 7: 193-203. Přejít na PubMed...
  24. Kim YS, Kim TH, Choi CS et al. Effect of itopride, a new prokinetic, in patients with mild GERD: a pilot study. World J Gastroenterol 2005; 11: 4210-4214. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Lukáš K a spol. Refluxní choroba. Diagnostika a léčba pro praxi. Praha, Univerzita Karlova: Nakladatelství Karolinum 2003.
  26. Martínek J, Beneš M, Brandtl P et al. Low incidence of adenocarcinoma and high-grade intraepithelial neoplasia in patients with Barrett's esophagus: a prospective cohort study. Endoscopy 2008; 40: 711-716. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Martínek J, Beneš M, Hucl T et al. Non-erosive and erosive gastroesophageal reflux disease: No difference with regard to reflux pattern and motility abnormalities. Scand J Gastroenterol 2008; 43: 794-800. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Miyamoto M, Haruma K, Kuwabara M et al. Long-term gastroesophageal reflux disease therapy improves reflux symptoms in elderly patients: Five-year prospective study in community medicine. J Gastroenterol Hepatol 2007; 22: 639-644. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Miyamoto M, Haruma K, Takeuchi K et al. Frequency scale for symptoms of gastroesophageal reflux disease predicts the need for addition of prokinetics to proton pump inhibitor therapy. J Gastroenterol Hepatol 2008; 23: 746-751. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Monaco L, Brillantino A, Torelli F et al. Prevalence of bile reflux in gastroesophageal reflux disease patients not responsive to proton pump inhibitors. World J Gastroenterol 2009; 15: 334-338. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Ogorek CP. Gastroesophageal Reflux Disease. In: Haubrich SW, Schaffner F, Berk JE (eds). Bockus Gastroenterology. Philadelphia: W.B.Saunders 1995: 445-452.
  32. Piche T, Galmiche JP. Pharmacological targets in gastro-oesophageal reflux disease. Basic Clin Pharmacol Toxicol 2005; 97: 333-341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Pohle T, Domschke W. Results of short- and long-term medical treatment of gastroesophageal reflux disease. Langenbecks Arch Surg 2000; 385: 317-323. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Richter JE. Gastroesophageal Reflux Disease and Its Complications. In: Feldman M, Friedman FS, Brandt LJ (eds). Gastrointestinal and Liver Disease. Philadelphia: Saunders Elservier 2006: 905-936.
  35. Richter JE. Gastroesophageal Reflux Disease. In: Yamada T (ed). Textbook of Gastroenterology. Oxford, Chichester, Hoboken: Willey-Blackwell 2009: 772-801. Přejít k původnímu zdroji...
  36. Richter JE. The patient with refractory gastroesophageal reflux disease. Dis Esophagus 2006; 19: 443-447. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Richter JE. How to manage refractory GERD. Nat Clin Pract Gastroenterol Hepatol 2007; 4: 658-664. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Scarpignato C, Pelosini I. Review article: the opportunities and benefits of extended acid suppression. Aliment Pharmacol Ther 2006; 23 (Suppl 2): 23-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Sgouros SN, Mantides A. Refractory heartburn to proton pump inhibitors: epidemiology, etiology and management. Digestion 2006; 73: 218-226. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Sharma P, Armstrong D, Bergman JJ et al. The development and validation of an endoscopic grading system for Barrett's esophagus - the Prague C and M criteria. Gastroenterology 2006; 57: 1392-1399. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Sharma P, Wani S, Romero Y et al. Racial and geographic issues in gastroesophageal reflux disease. Am J Gastroenterol 2008; 103: 2669-2680. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Smout AJ. Advances in esophageal motor disorders. Curr Opin Gastroenterol 2008; 24: 485-489. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Spechler SJ, Lee E, Ahnen D et al. Long-term outcome of medical and surgical therapies for gastroesophageal reflux disease: follow-up of a randomized controlled trial. JAMA 2001; 285: 2331-2338. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Tutuian R, Vela MF, Hill EG et al. Characteristics of symptomatic reflux episodes on acid suppressive therapy. Am J Gastroenterol 2008; 103: 1090-1096. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Tytgat GN. Esophagology 2008: any progress? Curr Opin Gastroenterol 2008; 57: 482-484. Přejít k původnímu zdroji...
  46. van Malenstein H, Farré R, Sifrim D. Esophageal dilated intercellular spaces (DIS) and nonerosive reflux disease. Am J Gastroenterol 2008; 103: 1021-1028. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Vakil N, van Zanten SV, Kahrilas P et al. The Montreal Definition and Classification of Gastroesophageal Reflux Disease: A Global Evidence-Based Consensus. Am J Gastroenterol 2006; 101: 1900-1920. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.