Vnitr Lek 2009, 55(9):808-811

Jak zlepšit odpověď na srdeční resynchronizační léčbu?

J. Lukl
I. interní klinika Lékařské fakulty UP a FN Olomouc, přednosta prof. MUDr. Jan Lukl, CSc.

Srdeční resynchronizační léčba snižuje mortalitu a rehospitalizace pro srdeční slabost. Přesto zhruba 30 % nemocných na tuto léčbu neodpovídá. Práce rozebírá faktory, které mohou odpověď na tuto léčbu výrazně ovlivnit. Je to především blízkost levokomorové elektrody segmentu levé komory s nejpozdější kontrakcí, přítomnost a velikost poinfarktové jizvy a počet plně uchvácených stimulovaných stahů u nemocných s fibrilací síní. Jsou uvedeny postupy, jak tyto faktory optimalizovat, a okolnosti, za nichž bychom měli nemocné raději indikovat ke kardiochirurgickému zavedení levokomorové elektrody nebo u nemocných resynchronizační léčbu nezavádět.

Klíčová slova: srdeční resynchronizační léčba; responsoři; poinfarktová jizva; fibrilace síní

How to improve response to cardiac resynchronization therapy?

Cardiac resynchronization therapy decreases mortality and rehospitalization for heart failure. However, around 30% of patients do not respond to this therapy. The paper analyses factors, with a possible impact on the response to this therapy. It is a left ventricular lead proximity to the left ventricle segment with the latest activity, presence and size of postinfarction scar and a percentage of fully captured paced beats. Methods of optimalization of these factors are described as well as circumstances, under which some patients should be indicated for cardiosurgical lead implantation or if a cardiac resynchronization therapy should be ommited.

Keywords: cardiac resynchronization therapy; responders; postinfartion scar; atrial fibrillation

Vloženo: 29. červen 2009; Zveřejněno: 1. září 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lukl J. Jak zlepšit odpověď na srdeční resynchronizační léčbu? Vnitr Lek. 2009;55(9):808-811.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Turley AJ, Raja SG, Salhiyyah K et al. Does cardiac resynchronization therapy improve survival and quality of life in patients with end-stage heart failure? Interact Cardiovasc Thorac Surg 2008; 7: 1141-1146. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Chung ES, Leon AR, Tavazzi L et al. Results of the Predictors of Response to CRT (PROSPECT) trial. Circulation 2008; 117: 2608-2616. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Burkhoff D, Oikawa RY, Sagawa K. Influence of pacing site on canine left ventricular contraction. Am J Physiol 1986; 251: H428-H435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Park RC, Little WC, O'Rourke RA. Effect of alteration of left ventricular activation sequence on the left ventricular end-systolic pressure-volume relation in closed-chest dogs. Circ Res 1985; 57: 706-717. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Owen CH, Esposito DJ, Davis JW et al. The effects of ventricular pacing on left ventricular geometry, function, myocardial oxygen consumption, and efficiency of contraction in conscious dogs. Pacing Clin Electrophysiol 1998; 21: 1417-1429. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Murphy RT, Sigurdsson G, Mulamalla S et al. Tissue synchronization imaging and optimal left ventricular pacing site in cardiac resynchronization therapy. Am J Cardiol 2006; 97: 1615-1621. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Macías A, Gavira JJ, Castaño S et al. Left ventricular pacing site in cardiac resynchronization therapy: clinical follow-up and predictors of failed lateral implant. Eur J Heart Fail 2008: 10: 421-427. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Murphy RT, Sigurdsson G, Mulamalla S et al. Tissue synchronization imaging and optimal left ventricular pacing site in cardiac resynchronization therapy. Am J Cardiol 2006; 97: 1615-1621. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Becker M, Kramann R, Franke A et al. Impact of left ventricular lead position in cardiac resynchronization therapy on left ventricular remodelling. A circumferential strain analysis based on 2D echocardiography. Eur Heart J 2007; 28: 1211-1220. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Ypenburg C, van Bommel RJ, Delgado V et al. Optimal left ventricular lead position predicts reverse remodeling and survival after cardiac resynchronization therapy. J Am Coll Cardiol 2008; 52: 1402-1409. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Becker M, Hoffmann R, Schmitz F et al. Relation of optimal lead positioning as defined by three-dimensional echocardiography to long-term benefit of cardiac resynchronization. Am J Cardiol 2007; 100: 1671-1676. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. van de Veire NR, Marsan NA, Schuijf JD et al. Noninvasive imaging of cardiac venous anatomy with 64-slice multi-slice computed tomography and noninvasive assessment of left ventricular dyssynchrony by 3-dimensional tissue synchronization imaging in patients with heart failure scheduled for cardiac resynchronization therapy. Am J Cardiol 2008; 101: 1023-1029. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Linde C, Leclercq C, Rex S et al. Long-term benefits of biventricular pacing in congestive heart failure: results from the MUltisite STimulation in cardiomyopathy (MUSTIC) study. J Am Coll Cardiol 2002; 40: 111-118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. White JA, Yee R, Yuan X et al. Delayed enhancement magnetic resonance imaging predicts response to cardiac resynchronization therapy in patients with intraventricular dyssynchrony. J Am Coll Cardiol 2006; 48: 1953-1960. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Ypenburg C, Roes SD, Bleeker GB et al. Effect of total scar burden on contrast-enhanced magnetic resonance imaging on response to cardiac resynchronization therapy. Am J Cardiol 2007; 99: 657-660. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Chalil S, Foley PW, Muyhaldeen SA et al. Late gadolinium enhancement-cardiovascular magnetic resonance as a predictor of response to cardiac resynchronization therapy in patients with ischaemic cardiomyopathy. Europace 2007; 9: 1031-1037. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Riedlbauchová L, Brunken R, Jaber WA et al. The impact of myocardial viability on the clinical outcome of cardiac resynchronization therapy. J Cardiovasc Electrophysiol 2009; 20: 50-57. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Yokokawa M, Tada H, Toyama T et al. Magnetic resonance imaging is superior to cardiac scintigraphy to identify nonresponders to cardiac resynchronization therapy. Pacing Clin Electrophysiol 2009; 32 (Suppl 1): S57-S62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Mele D, Agricola E, Galderisi M et al. Echocardiographic myocardial scar burden predicts response to cardiac resynchronization therapy in ischemic heart failure. J Am Soc Echocardiogr 2009; 22: 702-708. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Jansen AH, Bracke F, van Dantzig JM et al. The influence of myocardial scar and dyssynchrony on reverse remodeling in cardiac resynchronization therapy. Eur J Echocardiogr 2008; 9: 483-488. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Bleeker GB, Kaandorp TA, Lamb HJ et al. Effect of posterolateral scar tissue on clinical and echocardiographic improvement after cardiac resynchronization therapy. Circulation. 2006; 113: 969-976. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. van de Veire NR, Schuijf JD, De Sutter J et al. Non-invasive visualization of the cardiac venous system in coronary artery disease patients using 64-slice computed tomography. J Am Coll Cardiol 2006; 48: 1832-1838. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Arzola-Castaner D, Taub C et al. Left ventricular lead proximity to an akinetic segment and impact on outcome of cardiac resynchronization therapy. J Cardiovasc Electrophysiol 2006; 17: 623-627. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. van Gelder BM, Bracke FA, Meijer A et al. Effect of optimizing the VV interval on left ventricular contractility in cardiac resynchronization therapy. Am J Cardiol 2004; 93: 1500-1503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Cleland JG, Daubert JC, Erdmann E et al. The effect of cardiac resynchronization on morbidity and mortality in heart failure. N Engl J Med 2005; 352: 1539-1549. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Bristow MR, Saxon LA, Boehmer J et al. Cardiac-resynchronization therapy with or without an implantable defibrillator in advanced chronic heart failure. N Engl J Med 2004; 350: 2140-2150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Young JB, Abraham WT, Smith AL et al. Combined cardiac resynchronization and implantable cardioversion defibrillation in advanced chronic heart failure: the MIRACLE ICD Trial. JAMA 2003; 289: 2685-2694. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Tolosana JM, Hernandez Madrid A, Brugada J. Comparison of benefits and mortality in cardiac resynchronization therapy in patients with atrial fibrillation versus patients in sinus rhythm (Results of the Spanish Atrial Fibrillation and Resynchronization [SPARE] Study). Am J Cardiol 2008; 102: 444-449. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Gasparini M, Auricchio A, Regoli FJ et al. Four-year efficacy of cardiac resynchronization therapy on exercise tolerance and disease progression: the importance of performing atrioventricular junction ablation in patients with atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 2006; 48: 734-743. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Gasparini M, Auricchio A, Metra M et al. Long-term survival in patients undergoing cardiac resynchronization therapy: the importance of performing atrio-ventricular junction ablation in patients with permanent atrial fibrillation. Eur Heart J 2008; 29: 1644-1652. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Kamath GS, Cotiga D, Koneru JN et al. The utility of 12-lead Holter monitoring in patients with permanent atrial fibrillation for the identification of nonresponders after cardiac resynchronization therapy. J Am Coll Cardiol 2009; 53: 1050-1055. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Indik JH. Spontaneous conversion of atrial fibrillation in the setting of biventricular pacing. Cardiol Rev 2004; 12: 1-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Hoppe UC, Casares JM, Eiskjaer H et al. Effect of cardiac resynchronization on the incidence of atrial fibrillation in patients with severe heart failure. Circulation 2006; 114: 18-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Khan MN, Jaïs P, Cummings J et al. Pulmonary-vein isolation for atrial fibrillation in patients with heart failure. N Engl J Med 2008; 359: 1778-1785. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.