Vnitr Lek 2008, 54(11):1039-1044

Prolaktín - marker aktivity systémových ochorení spojiva?

Ž. Macejová1,*, D. Trejbal2, M. Oetterová1, I. Lazúrová1
1 I. interná klinika Lekárskej fakulty UPJŠ a FN L. Pasteura Košice, Slovenská republika, prednostka prof. MUDr. Ivica Lazúrová, CSc.
2 IV. interná klinika Lekárskej fakulty UPJŠ a FN L. Pasteura Košice, Slovenská republika, prednosta prof. MUDr. Ivan Tkáč, CSc.

Etiopatogenéza autoimunitných ochorení nebola jednoznačne objasnená. Autoimunitné ochorenia vznikajú u jednotlivcov s genetickou predispozíciou. Z endogénnych faktorov svoju úlohu zohrávajú aj pohlavné hormóny, najmä prolaktín. Cieľom práce bolo vyšetriť bazálne a TRH testom stimulované hodnoty prolaktínu u pacientov so systémovými ochoreniami spojiva: systémový lupus erythematosus (SLE), systémová skleróza, Sjögrenov syndróm, dermatomyozitída.


Súbor a metódy:
Autori vyšetrili 43 pacientov so systémovými ochoreniami spojiva: 20 pacientov s SLE, 7 pacientov so Sjögrenovým syndrómom, 7 so systémovou sklerózou a 9 s dermatomyozitídou. Priemerný vek pacientov: 39,87 rokov. Ako kontrolu vyšetrili 30 dobrovoľníkov, priemerný vek 35,17 rokov.

Výsledky:
Hladina prolaktínu u pacientov so systémovými ochoreniami spojiva bola 14,629 ng/ml, čo je viac ako u kontrolnej skupiny (6,952 ng/ml), bez štatistickej významnosti. Po i.v. stimulácii došlo po 20 min k štatisticky významnému vzostupu prolaktínu u pacientov (62,630 ng/ml) v porovnaní s kontrolnou skupinou (30,982 ng/ml). Tento štatisticky významný rozdiel pretrvával aj 60 min po podaní TRH - kontrolná skupina 16,43 ng/ml, pacienti so systémovými ochoreniami spojiva 36,890 ng/ml. Rozdiely v hladinách prolaktínu u jednotlivých systémových ochorení spojiva neboli štatisticky významné. Pozitívna korelácia v skupine chorých bola nájdená medzi stimulovanými hodnotami prolaktínu a hodnotou FW. Celkovo však nebola nájdená jednoznačná korelácia medzi laboratórnou aktivitou a hladinami prolaktínu.

Záver:
V práci autori zistili, že poststimulované hodnoty prolaktínu u pacientov so systémovými ochoreniami spojiva sú štatisticky významne vyššie v porovnaní s kontrolnou skupinou. Korelačnými analýzami nebola zistená jednoznačná súvislosť medzi zápalovou aktivitou a hladinami prolaktínu, preto autori predpokladajú, že stredne zvýšené hodnoty prolaktínu sú u pacientov so systémovými ochoreniami spojiva skôr rizikový faktor ochorenia ako marker zápalu.

Klíčová slova: prolaktín; systémové ochorenia spojiva; aktivita ochorenia

Prolactin - a marker of the activity of connective tissue systemic disease?

The ethiopathogenesis of auto-immune diseases has not yet been fully explored. Auto-immune diseases develop in individuals with a genetic pre-disposition. Among the endogenous factors, also sexual hormones play a role, especially prolactin. The objective of the study was to use basal exam and TRH test to determine stimulated prolactin values in patients with a systemic connective tissue disease: systemic lupus erythematosus (SLE), systemic sclerosis, Sjögren's syndrome, dermatomyositis.


Patient group and methods:
The authors examined 43 patients with systemic connective tissue diseases: 20 patients with SLE, 7 patients with Sjögren's syndrome, 7 patients with systemic sclerosis and 9 patients with dermatomyositis. The mean age of the patients was 39.87 years. The control group consisted of 30 volunteers with a mean age of 35.17 years.


Outcome:
Prolactin level in the patients with systemic connective tissue diseases was 14.629 ng/ml, which is more than in the control group. A statistically significant increase in prolactin level was recorded 20 minutes after i.v. stimulation as compared with the control group (30.982 ng/ml). This statistically significant difference was still present 60 minutes after the TRH administration, with 16.43 ng/ml in the control group, and 36.890 ng/ml in the systemic connective tissue disorder patient group. The differences between prolactin levels for the different systemic connective tissue diseases were not statistically significant. A positive correlation in the patient group was found between the stimulated prolactin values and the FW value. On the whole, however, there was no clear correlation found between laboratory activity and prolactin levels.

Conclusion:
The authors found out that post-stimulation prolactin levels were statistically significantly higher in patients with systemic connective tissue disease as compared with the control group. Correlation analyses did not show a clear link between inflammatory activity and prolactin levels, and therefore the authors assume that medium increased values of prolactin are rather a risk factor for the disease than an inflammation marker in patients with a systemic connective tissue disease.

Keywords: prolactin; systemic connective tissue disease; disease activity

Vloženo: 16. říjen 2006; Přijato: 6. červenec 2008; Zveřejněno: 1. listopad 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Macejová Ž, Trejbal D, Oetterová M, Lazúrová I. Prolaktín - marker aktivity systémových ochorení spojiva? Vnitr Lek. 2008;54(11):1039-1044.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Blanco-Favela F, Alvarez G Q, Miranda AL. Association between prolactin and disease activity in systematic lupus erythematosus. Influence of statistical power. J Rheumatol 1999; 26: 55-59. Přejít na PubMed...
    2. Buskila D, Berezin M, Gur Het al. Autoantibody profile in the sera of women with hyperprolactinemia. J Autoimmun 1995; 8: 415-524. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Cebecauer L, Kozáková D, Bošák V. Autoimunita a autoprotilátky pri systémových reumatických chorobách: In: Rovenský J et al. Reumatológia v teórii a praxi IV. Martin: Osveta 1996, 36-58.
    4. El-Graft A, Salah S, Shaarawy M et al. Prolactin hormone in juvenile systemic lupus erythematosus: A possible relationship to disease activity and CNS manifestations. J Rheumatol 1996; 23: 374-377. Přejít na PubMed...
    5. Dostál C, Moszkorová L, Musilová L et al. Serum prolactin stress values in patients with systemic lupus erythematosus. Ann Rheum Dis 2003; 62: 487-488. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Dostál C, Marek J. Prolaktin - významný činiteľ vzťahu medzi neuroendokrinným a imunitným systémom človeka - editorial. Vnitř Lék 2005; 51: 1228-1231.
    7. Jara LJ, Silviera LH, Cuellar MI et al. Hyperprolactinaemia in Reiter's syndrome. J Rheumatol 1994; 21: 1292-1297. Přejít na PubMed...
    8. Jimena P, Aguirre MA, Lopez-Corbelo A et al. Prolactin levels in patients with systemic lupus erythematosus: a case controlled study. Lupus 1998; 7: 383-386. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Jorgensen C, Bressot N, Bolognac C et al. Dysregulation of the hypothalamo-pituitary axis in the rheumatoid arthritis. J Rheumatol 1995; 22: 1829-1833. Přejít na PubMed...
    10. Jorgensen C, Mazaid H, Bologna C et al. Kinetics of prolactin release in a rheumatoid arthritis. Clin Exp Rheumatol 1995; 13: 705-709. Přejít na PubMed...
    11. Kawai T, Katoh K, Tani K. Hyperprolactinemia preceding development of autoimmune disease. J Rheumatol 1996; 23: 1483-1484. Přejít na PubMed...
    12. Macejová Ž, Nagyová I, Trejbal D et al. Vzťah medzi hodnotami prolaktínu a mierou funkčnej neschopnosti hodnotenej dotazníkom HAQ u pacientov sreumatoidnou artritídou. Vnitř Lék 2005; 51: 1260-1265.
    13. McMuray RW, Allen SH, Pepmeuller PH et al. Elevated serum prolactin levels in children with juvenile rheumatoid arthritis and antinuclear antibodies seropositivity. J Rheumatol 1995; 22: 1577-1580. Přejít na PubMed...
    14. Neidhard M. Elevated serum prolactin or elevated prolactin/cortisol ratio are associated with autoimmune processes in systemic lupus erythematosus and other connective tissue diseases. J Rheumatol 1996; 23: 478-481.
    15. Neidhart M. Prolactin in autoimmune disease. Proc Soc exp Biol Med 1998; 217: 408-419. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Rezaieyazdi Z, Hesamifard A. Correlation between serum prolactin levels and lupus activity. Rheumatol Int 2006; 26: 1036-1039. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Rovenský J, Dostál C, Lukáč J et al. Systémový lupus erythematosus. In: Ďuriš I et al. Princípy internej medicíny. Bratislava: Slovak Academic Press 2001, 1425-1434.
    18. Rovenský J, Blažíková S, Rauová L et al. The hypothalamic-pituitary response in SLE. Regulation of prolactin, growth hormone and cortisol release. Lupus 1998; 7: 409-413. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Rovenský J, Bakošová J, Koska J et al. Somatotropic, lactotropic and adrenocortical responses to insulin-induced hypoglycemia in patients with rheumatoid arthritis. Ann NY Acad Sci 2002; 966: 263-270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Rovenský J, Bakošová J, Payer J et al. Increased demand for steroid therapy in hyperprolactinemic patients with rheumatoid arthritis. Int J Tissue React 2001; 23: 145-149. Přejít na PubMed...
    21. Szilasiová J, Klímová E. Susac Syndrome: Retinocochleocerebral Vasculopathy. Croatian Medical Journal 2004; 45: 228-343.
    22. Vera-Lastra O, Jara LJ, Medina G et al. Functional hyperprolactinemia and hypophyseal microadenoma in systemic sclerosis. J Rheumatol 2006; 33: 1108-1112. Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.