Vnitr Lek 2008, 54(4):352-360

Tradičné rizikové faktory aterosklerózy u pacientov so syndrómom obštrukčného spánkového apnoe-hypopnoe

E. Szabóová1,*, Z. Tomori2, J. Gonsorčík1, J. Petrovičová3
1 IV. interná klinika Lekárskej fakulty UPJŠ a FN L. Pasteura Košice, Slovenská republika, prednosta prof. MUDr. Ivan Tkáč, Ph.D.
2 Ústav fyziológie Lekárskej fakulty UPJŠ Košice, Slovenská republika, prednosta prof. MUDr. Viliam Donič, CSc.
3 Ústav lekárskej informatiky Lekárskej fakulty UPJŠ Košice, Slovenská republika, prednosta Ing. Jaroslav Majerník, Ph.D.

Kardiovaskulárna morbidita a mortalita chorých so syndrómom obštrukčného spánkového apnoe-hypopnoe (OSAHS) je vysoká.


Cieľom našej práce bolo analyzovať, či zvýšený výskyt rizikových faktorov aterosklerózy u chorých s OSAHS môže vysvetľovať ich zvýšenú kardiovaskulárnu morbiditu.

Metodika:
33 mužov s OSAHS stredného stupňa a 16 mužov bez OSAHS bolo rozdelených na kardiovaskulárne zdravých, hypertonikov a chorých s ischemickou chorobou srdca. Porovnávali sme výskyt tradičných rizikových faktorov aterosklerózy (vek, hyperlipoproteinémia, diabetes mellitus, artériová hypertenzia, fajčenie, obezita, pozitívna rodinná anamnéza), kompenzáciu metabolických rizikových faktorov, morfometriu srdca, hemodynamické parametre, markery aterosklerózy, mikroalbuminúriu a respiračné parametre.

Výsledky:
Na všetkých stupňoch kardiovaskulárneho postihnutia mali chorí s/bez OSAHS porovnateľný rizikový profil, líšili sa ale respiračnými parametrami (určujúcimi OSAHS), naviac kardiovaskulárne zdraví s OSAHS vs non OSAHS hrubšou zadnou stenou ľavej komory (9,73 ± 1,17 vs 8,29 ± 1,38 mm, p < 0,04), intimo-mediálnou hrúbkou karotickej artérie (0,83 ± 0,14 vs 0,63 ± 0,08 mm, p < 0,001) a hypertonici s OSAHS vs non OSAHS väčším diametrom pravej (28,4 ± 2,7 vs 26,25 ± 0,96 mm, p < 0,02) a ľavej komory (47,6 ± 3,3 vs 43,75 ± 0,96 mm, p < 0,01).

Záver:
Zistili sme závažnejšiu aterosklerózu a horšie echokardiografické parametre u chorých s OSAHS v porovnaní s chorými bez OSAHS. Vzhľadom na porovnateľný výskyt rizikových faktorov a pravdepodobnosť ich optimálneho ovplyvnenia je možné uvažovať o OSAHS ako o samostatnom rizikovom faktore kardiovaskulárnych ochorení. Toto tvrdenie je nutné si ďalej overiť na prospektívnych štúdiách.

Klíčová slova: obštrukčné spánkové apnoe; ateroskleróza; rizikové faktory; kardiovaskulárna morbidita a mortalita

Traditional risk factors of atherosclerosis in patients with obstructive sleep apnoe-hypopnoe syndrome

Cardiovascular morbidity and mortality of patients with obstructive sleep apnoe-hypopnoe syndrome (OSAHS) is higher than in matched population.
The

aim of the study was to analyse, whether high prevalence of risk factors of atherosclerosis in patients with OSAHS can explaine their higher cardiovascular morbidity.

Methods:
2 groups of 33 males with moderate OSAHS and 16 males without OSAHS were subdivided into subgroups of apparently healthy subjects, hypertonics and patients with coronary artery disease. We compared the presence of traditional risk factors of atherosclerosis (age, hyperlipoproteinaemia, diabetes mellitus, arterial hypertension, obesity, smoking habit, obesity, family history), compensation of metabolic risk factors, morphometry of the heart, haemodynamic parameters, markers of atherosclerosis, microalbuminuria and some respiratory parameters.

Results:
Patients with/without OSAHS had a comparable risk profile at all grades of cardiovascular pathology, they differed only in respiratory parameters (characteristic for OSAHS). Moreover, OSAHS patients without cardiovascular diseases vs. matched nonOSAHS subjects had higher thickness of posterior wall of the left ventricule (9.73 ± 1.17 vs 8.29 ± 1.38 mm, p < 0.04), intima-media thickness of carotid artery (0.83 ± 0.14 vs 0.63 ± 0.08 mm, p < 0.001) and OSAHS patients with hypertension vs nonOSAHS hypertonics presented higher dimension of right ventricule (28.4 ± 2.7 vs 26.25 ± 0.96 mm, p < 0.02), and left ventricule (47.6 ± 3.3 vs 43.75 ± 0.96 mm, p < 0.01).

Conclusion:
Patients with OSAHS had severe atherosclerosis and worse morphological alteration of the heart compared to subjects without OSAHS. According to comparable presence and possibility of sufficient control of risk factors, OSAHS can be considered to be a risk factor for cardiovascular diseases. However, this statement has to be further confirmed in prospective studies.

Keywords: obstructive sleep apnoe; atherosclerosis; risk factors; cardiovascular morbidity and mortality

Vloženo: 6. září 2006; Přijato: 11. únor 2008; Zveřejněno: 1. duben 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Szabóová E, Tomori Z, Gonsorčík J, Petrovičová J. Tradičné rizikové faktory aterosklerózy u pacientov so syndrómom obštrukčného spánkového apnoe-hypopnoe. Vnitr Lek. 2008;54(4):352-360.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Tomori Z, Redhammer R, Donič V et al. Základy spánkovej medicíny. Košice: Vojenská letecká akadémia 1999.
    2. Young T, Palta M, Dempsey J et al. The occurence of sleep-disordered breathing among middle-aged adults. N Engl J Med 1993; 328: 1230-1235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. American Sleep Disorders Association (ASDA) Report. Sleep-related breathing disorders in adults: recommendations for syndrome definition and measurement techniques in clinical research. Sleep 1999; 22: 667-689. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Parish JM, Somers VK. Obstructive sleep apnea and cardiovascular disease. Mayo Clin Proc 2004; 79: 1036-1046. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Young T, Peppard PE. Epidemiological evidence for an association of sleep disordered breathing with hypertension and cardiovascular disease. In: Bradley TD, Floras JS. Sleep apnea. Implications in cardiovascular and cerebrovascular disease. New York: Marcel Dekker 2000: 261-283. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Shahar E, Whitney CW, Redline S et al. Sleep-disordered breathing and cardiovascular disease: cross-sectional results of the Sleep Heart Health Study. Amer J Respir Crit Care Med 2001; 163: 19-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Dean RT, Wilcox I. Possible heterogenic effects of hypoxia during obstructive sleep apnea. Sleep 1993; 16: S15-S22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Grunstein RR. Metabolic aspects of sleep apnea: does sleep apnea promote obesity? Sleep 1996; 19(10 Suppl): S218-220. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Szabóová E, Tomori Z, Gonsorčík J et al. Kardiovaskulárne následky obštrukčného typu spánkové apnoe. Cardiol 1999; 8: 27-34.
    10. Silvestrini M, Rizzato B, Placidi F et al. Carotid artery wall thickness in patients with obstructive sleep apnoea syndrome. Stroke 2002; 33: 1782-1785. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. ATP III Update 2004. Implications of Recent Clinical Trials for the National Cholesterol Education Program (NCEP). Adult Treatment Panel III Guidelines. Circulation 2004; 110: 227-239. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Kollár J. Rukoväť porúch lipidového metabolizmu. Košice: UPJŠ Košice 1997.
    13. Suzuki T, Nakano H, Maekawa J et al. Obstructive sleep apnea and carotid-artery intima-media thickness. Sleep 2004; 27: 129-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. American Diabetes Association. Clinical practice recommendations 2005. Diagnosis and Classification of Diabetes mellitus. Diabetes Care 2005; 28: 37-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Cífková R, Horký K, Widimský J sr et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze - verze 2004. Doporučení České spoločnosti pro hypertenzi. Vnitř Lék 2004; 50: 709-722. Přejít na PubMed...
    16. European guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice. 3rd Joint Task Force of European and other Societies on Cardiovascular Disease Prevention in Clinical Practice. Eur J Cardivoasc Prev Rehab 2003; 10(Suppl 1): 2-80.
    17. 2007 Guidelines for the management of arterial hypertension. Eur Heart J 2007; 28: 1462-1536.
    18. Nakashima A, Yoriaka N, Asakimori Y et al. Different risk factors for the maximum and the mean carotid intima-media thickness in hemodialysis patients. Intern Med 2003; 42: 1095-1099. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Schulz R, Seeger W, Fegbeutel C et al. Changes in exctracranial arteries in obstructive sleep apnoea. Eur Resp J 2005; 25: 69-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Pignoli P, Tremoli E, Poli A et al. Intimal plus medial thickness of the arterial wall: as direct measurement with ultrasound imaging. Circulation 1986; 74: 1399-1406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Bluth EI, Stavros AT, Marich KW et al. Carotid duplex sonography: A multi-center recommendations with obstructive sleep apnoea syndrome. J Amer Dent Assoc 2000; 131: 1178-1184.
    22. Szabóová E, Gonsorčík J, Tomori Z et al. Ovplyvňuje syndróm spánkového apnoe závažnosť dysrytmií? VII. zjazd SKS s medzinárodnou účasťou 2002. 10.-12. 10. 2002, Košice. Cardiol 2002; 11(Suppl 2): 22S. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Szabóová E, Tomori Z, Donič V et al. Sleep apnoea inducing hypoxemia is associated with early signs of carotid atherosclerosis in males. Resp Physiol Neurobiol 2007; 155: 121-127. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Drager LF, Bortolotto LA, Lorenzi MC et al. Early signs of atherosclerosis in obstructive sleep apnoea. Amer J Respir Crit Care Med 2005; 172: 613-618. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Baguet JP, Hammer L, Lévy P et al. The severity of oxygen desaturation is predictive of carotid wall thickening and plaque occurence. Chest 2005; 128: 3407-3412. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Kiely JL, McNicholas WT. Cardiovascular risk factors in patients with obstructive sleep apnoe syndrome. Eur Resp J 2000; 16: 128-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Bradley TD, Phillipson EA. Pathogeneses and pathophysiology of the obstructive sleep apnea syndrome. Med Clin North Amer 1985; 69: 1169-1185. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Hla KM, Young TB, Bidwell T at al. Sleep apnea and hypertension. A population based study. Ann Intern Med 1994; 120: 382-388. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Reichmuth KJ, Austin D, Skatrud JB et al. Association of sleep apnea and type II diabetes. A population-based study. Amer J Respir Crit Care Med 2005; 172: 1590-1595. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Friedlander A. Sleep apnea linked to increased diabetes risk. J Oral Maxillofacial Surg 1999; 6: 11-28.
    31. Kashyap R, Hock LM, Bowman AJ. Higher prevalence of smoking in patient diagnosed as having obstructive sleep apnea. Sleep breath 2001; 5: 167-172. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Plywaczewski R, Bednarek M, Jonczak L et al. Hyperuricaemia in males with obstructive sleep apnoea. Pneumonol Alergol Pol 2005; 73: 254-259. Přejít na PubMed...
    33. Koehler U, Fus E, Grimm W et al. Heart block in patients with obstructive sleep apnoea: pathogenetic factors and effects of treatment. Eur Respir J 1998; 11: 434-439. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Laaban JP, Cassuto DE, Orvoen-Frija E et al. Cardiorespiratory consequnces of sleep apnoea syndrome in patients with massive obesity. Eur Respir J 1998; 11: 20-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Ip MS, Lam KS, Ho C et al. Serum leptin and vascular risk factors in obstructive sleep apnea. Chest 2000; 118: 580-586. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Lavie L, Perelman A, Lavie P. Plasma homocysteine levels in obstructive sleep apnea: association with cardiovascular morbidity. Chest 2001; 120: 900-908. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Stanley WC. Metabolic dysfunction in the diabetic heart. In: Stanley WC, Rydén L. The diabetic coronary patients. London: Science Press 1999: 13-28.
    38. Štvrtinová V, Ferenčík M, Hulín I et al. Cievny endotel ako operátor prenosu informácií medzi kardiovaskulárnym a imunitným systémom. Bratisl Lek Listy 1998; 99: 5-19. Přejít na PubMed...
    39. Svatikova A, Wolk R, Wang HH et al. Circulating free nitrotyrosine in obstructive sleep apnea. Amer J Physiol Regul Integr Comp Physiol 2004; 287: R284-R287. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Christou K, Moulas AN, Pastaka C et al. Antioxidant capacity therapy in obstructive sleep apnea patients. Sleep Med 2003; 4: 225-228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Ceriello A, Motz E. Is oxidative stress the pathogenic mechanism underlying insulin resistance, diabetes, and cardiovascular disease? The common Soil hypothesis revisited. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2004; 24: 816-823. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Kato M, Roberts-Thomson P, Philips BG et al. Impairment of endothelium-dependent vasodilatation of resistence vessels in patients with obstructive sleep apnea. Circulation 2000; 102: 2607-2610. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Lavie L, Kraiczi H, Hefetz A et al. Plasma vascular endothelial growth in sleep apnea syndrome: effects of nasal continuous positive air pressure treatment. Amer J Respir Crit Care Med 2002; 165: 1624-1628. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Chin K, Nakamura T, Shimizu K et al. Effects of nasal continuous positive airway pressure on soluble cell adhesion molecules in patients with obstructive sleep apnea syndrome. Amer J Med. 2000; 109: 562-567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Dyugovskaya L, Lavie P, Lavie L. Increased adhesion molecules expression and production of reactive oxygen species in leukocytes of sleep apnea syndrome. Amer J Respir Crit Care Med 2002; 165: 934-939. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Wieber SJ. The cardiac consequences of the obstructive sleep apnea-hypopnea syndrome. Mt Sinai J Med 2005; 72: 10-12.
    47. Alzoghaibi MA, Bahammam AS. Lipid peroxides, superoxid dismutase and circulating IL-8 and GCP-2 in patients with severe obstructive sleep apnea: a pilot study. Sleep Breath 2005; 9: 119-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Yokoe T, Minoguchi K, Matsuo H et al. Elevated levels of C-reactive protein and interleukin-6 in patients with obstructive sleep apnea syndrome are decreased by nasal continuous positive airway pressure. Circulation 2003; 107: 1129-1134. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.