Vnitr Lek 2008, 54(1):36-44

Konvenční léčba fibrilace síní řízená ambulantními kardiology v ČR: přehled diagnostických a léčebných výkonů, medikamentózní léčby a hospitalizací

V. Bulková1,2,*, M. Fiala3, J. Chovančík3, D. Wichterle4, R. Čihák4, M. Branny3, J. Kautzner4
1 II. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
2 Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty UP Olomouc, přednosta prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.
3 Oddělení kardiologie Nemocnice Podlesí, a.s., Třinec, přednosta prim. MUDr. Marian Branny
4 Klinika kardiologie IKEM Praha, přednosta prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC

Cíl:
Cílem práce byla analýza všeobecných zdravotních údajů, diagnostických a terapeutických výkonů, farmakologické léčby a hospitalizací u pacientů s fibrilací síní (FS), kteří nepodstoupili katetrizační ablaci FS a kteří byli v ambulantní péči kardiologů.

Metodika:
Údaje o 306 pacientech (94 žen, 64 ± 11 let) za poslední 2 roky byly získány metodou dotazníku tvořeného souborem standardizovaných otázek na jednoduchém formuláři, který byl rozeslán ambulantním kardiologům.

Výsledky:
FS byla paroxyzmální, perzistentní nebo permanentní u 141 (46 %), 77 (25 %), resp. 88 (29 %) pacientů. S narůstajícím věkem ubývalo paroxyzmální a přibývalo permanentní formy FS. FS byla asymptomatická u 122 (39 %) pacientů. Z kardiovaskulárních onemocnění byla nejčastější hypertenze u 220 (72 %) pacientů, ICHS byla přítomna u 83 (27 %) pacientů. EF LK byla průměrně 55 ± 11 %, u pacientů s permanentní FS byla EF LK signifikantně nižší než u pacientů s paroxyzmální FS (∅ 51 ± 13 % vs ∅ 58 ± 9 %, P < 0,001). Příčný rozměr levé síně byl průměrně 47 ± 7 mm, u pacientů s permanentní FS byl významně vyšší než u pacientů s paroxyzmální FS (50 ± 8 mm vs 44 ± 6 mm, P < 0,001). Antikoagulační léčbu mělo 230 (75 %) pacientů a antiagregační léčbu 43 (14 %) pacientů. Antiarytmika (AA) užívalo 274 (90 %) pacientů; 1 AA užívalo 93 pacientů, 2 AA 168 pacientů a 3 AA 13 pacientů. Elektrickou kardioverzi podstoupilo 167 (55 %) pacientů ve 362 výkonech, farmakologickou kardioverzi 106 (35 %) pacientů ve 239 výkonech. Koronarografie byla provedena u 79 (26 %) pacientů, z nichž u 59 (75 %) byl zjištěn normální nález na věnčitých tepnách. Kardiostimulátor z indikace současné dysfunkce sinusového uzlu byl implantován u 27 (9 %) pacientů. Ablace pro současný flutter síní I. typu byla provedena u 42 (14 %) pacientů. FS a související stavy byla příčinou 250 hospitalizací u 144 (47 %) pacientů. Průměrné trvání hospitalizace bylo 4,2 ± 3,2 dne. Z důvodu kardioembolizační příhody bylo hospitalizováno 25 (8 %) pacientů ve 29 hospitalizacích s průměrnou délkou hospitalizace 8,2 ± 2,9 dnů.

Závěr:
Studie prokázala velmi dobrou úroveň především antikoagulační a antiarytmické léčby. Současně prokázala poměrně častou indikaci koronarografie, implantace kardiostimulátoru pro relativní dysfunkci sinusového uzlu nebo ablace současného flutteru síní I. typu, tedy intervenčních výkonů s omezeným přínosem pro pacienty s FS.

Klíčová slova: fibrilace síní; diagnostické výkony; léčebné výkony; farmakologická léčba; hospitalizace

Conventional treatment of atrial fibrillation in the Czech Republic managed by outpatient cardiologists. Overview of diagnostic and treatment procedures, pharmacological treatment and hospitalisation

Objective:
The aim of the study was to analyse general health data, diagnostic and therapeutic procedures, pharmacological treatment and hospitalization of patients with atrial fibrillation (AF) who did not undergo AF catheter ablation and were in the care of outpatient cardiologists.

Method:
Data concerning 306 patients (of which 94 women, aged 64 ± 11 years) for the preceding 2 years were acquired through a questionnaire containing a set of standardized questions on a simple form sent out to outpatient cardiologists.

Results:
AF was paroxysmal, persistent or permanent in 141 (46 %), 77 (25 %) or 88 (28%) patients, respectively. The higher the age, the lower the proportion of paroxysmal AF and the higher the proportion of the permanent form of AF. AF was asymptomatic in 122 (39%) of patients. The most frequent among cardiovascular diseases was hypertension, detected in 220 patients (72 %), IHD was present in 83 patients (27 %). The mean LV EF was 55 ± 11 % and was significantly lower in patients with permanent AF than in patients with paroxysmal AF (∅ 51 ± 13 % vs. ∅ 58 ± 9 %, P < 0,001). The mean left atrium transversal diameter was 47 ± 7 mm and was significantly higher in patients with permanent AF than in those with paroxysmal AF (50 ± 8 mm vs. 44 ± 6 mm, P < 0,001). 230 patients (75 %) received anticoagulation treatment and 43 patients (14%) received antiaggregation treatment. 274 patients (90 %) were taking antiarrhythmic drugs (AA); 93 patients were taking 1, 168 patients 2 and 13 patients 3 AA drugs. 167 patients (55%) underwent electrical cardioversion in 362 procedures, 106 patients (35%) underwent pharmacological cardioversion in 239 procedures. Coronarography was performed in 79 patients (26 %) of which 59 (75 %) had normal results for coronary arteries. Pacemaker due to concomitant sinus node dysfunction was implanted to 27 patients (9%). Ablation for concomitant atrial flutter of type I was performed in 42 patients (14 %). AF and associated conditions caused 250 hospitalisations in 144 patients (47%). The average length of hospitalisation was 4.2 ± 3.2 days. Cardioembolic event was the cause of hospitalisation of 25 patients (8 %) out of 29 hospitalisations with the mean length of hospital stay 8.2 ± 2.9 days.

Conclusion:
The study has shown, in the first place, very high standards of anticoagulation and antiarrhythmic treatment. It has also shown a relatively frequent indication for coronarography, pacemaker implant for relative sinus node dysfunction or ablation for concomitant atrial flutter of type I, i.e. intervention procedures with limited benefit for AF patients.

Keywords: atrial fibrillation; diagnostic procedures; treatment procedures; pharmacological treatment; hospitalisation

Vloženo: 30. červenec 2007; Přijato: 30. září 2007; Zveřejněno: 1. leden 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bulková V, Fiala M, Chovančík J, Wichterle D, Čihák R, Branny M, Kautzner J. Konvenční léčba fibrilace síní řízená ambulantními kardiology v ČR: přehled diagnostických a léčebných výkonů, medikamentózní léčby a hospitalizací. Vnitr Lek. 2008;54(1):36-44.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Benjamin EJ, Wolf PA, D'Agostino RB et al. Impact of atrial fibrillation on the risk of death: The Framingham Heart Study. Circulation 1998; 98: 946-952. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Hagens VE, Vermeulen KM, TenVerget EM et al. Rate control is more cost-effective than rhythm control for patients with persistent atrial fibrillation - results form the Rate Control versus Electrical cardioversion (RACE) study. Eur Heart J 2004; 25: 1542-1549. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Haïssaguerre M, Jaïs P, Shah DC et al. Spontaneous initiation of atrial fibrillation by ectopic beats originating in the pulmonary veins. N Engl J Med 1998; 339: 659-666. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Israel CW, Gronefeld G, Ehrlich JR et al. Long-term risk of recurrent atrial fibrillation as documented by an implantable monitoring device: implications for optimal patient care. J Am Coll Cardiol 2004; 43: 47-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Kerr CR, Conolly SJ, Abdollah H et al. Canadian Trial of Physiologic Pacing: effects of physiological pacing during long-term follow-up. Circulation 2004; 109: 357-362. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Le Heuzey JY, Paziaud O, Piot O et al. Cost of care distribution in atrial fibrillation patients: the COCAF study. Am Heart J 2004; 147: 121-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Lévy S, Maarek M, Coumel P et al. Characterization of different subsets of atrial fibrillation in general practice in France. The ALFA Study. Circulation 1999; 99: 3028-3035. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Miyasaka Y, Barnes ME, Gersh BJ et al. Secular trends in incidence of atrial fibrillation in Olmsted County, Minnesota, 1980 to 2000, and implications on the projection for future prevalence. Circulation 2006; 114: 119-125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Pappone C, Augello G, Sala S et al. A randomized trial of circumferential pulmonary vein ablation versus antiarrhythmic drug therapy in paroxyzmal atrial fibrillation. The APAF study. J Am Coll Cardiol 2006; 48: 2340-2347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Pappone C, Rosanio S, Augello G et al. Mortality, morbidity, and quality of life after circumferential pulmonary vein ablation for atrial fibrillation: outcomes from a controlled nonrandomized long-term study. J Am Coll Cardiol 2003; 42: 185-197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Schotten U, Ausma J, Stellbrink C et al. Cellular mechanisms of depressed atrial contractility in patients with chronic atrial fibrillation. Circulation 2001; 103: 691-698 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Stabile G, Bertaglia E, Senatore G et al. Catheter ablation treatment in patients with drug-refractory atrial fibrillation: a prospective multi-centre, randomized, controlled study (Catheter Ablation For The Cure Of Atrial Fibrillation Study). Eur Heart J 2006; 27: 216-221. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Tsang TS, Petty GW, Barnes ME et al. The prevalence of atrial fibrillation in incident stroke cases and matched population controls in Rochester, Minnesota: changes over three decades. J Am Coll Cardiol 2003; 42: 93-100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Wazni OM, Marrouche NF, Martin DO et al. Radiofrequency ablation vs antiarrhythmic drugs as first-line treatment of symptomatic atrial fibrillation: a randomized trial. JAMA 2005; 293: 2634-2640. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Wolf PA, Benjamin EJ, Belanger AJ et al. Secular trends in the prevalence of atrial fibrillation: the Framingham Study. Am Heart J 1996; 131: 790-795. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Wolf PA, Mitchell JB, Baker CS et al. Impact of atrial fibrillation on mortality, stroke, and medical costs. Arch Intern Med 1998; 158: 229-234. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Wyse DG, Waldo AL, DiMarco MC et al. The Atrial Fibrillation Follow up Investigation of Rhythm Management (AFFIRM) Investigators. A comparison of rate control and rhythm control in patients with atrial fibrillation. N Engl J Med 2002; 347: 1825-1833. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Fiala M, Chovančík J, Neuwrith R et al. Katetrová ablace pro chronickou fibrilaci síní metodou obkružujících a komplexních lineárních lézí v levé srdeční síni. Ukončení arytmie při ablaci a dlouhodobé klinické výsledky. Vnitř Lék 2007; 53: 231-241. Přejít na PubMed...
    19. Fiala M, Chovančík J, Heinc P et al. Léčba symptomatické intermitentní fibrilace síní katetrovou ablací v levé srdeční síni. Bezprostřední a dlouhodobé výsledky u 150 pacientů. Vnitř Lék 2005; 51: 971-983.

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.