Vnitr Lek 2007, 53(12):1255-1264

Bakteriální infekce ve vztahu ke vzniku a průběhu varikózního krvácení

L. Husová1,*, J. Juránková2, J. Lata1, M. Šenkyřík1, V. Příbramská1, M. Dastych jr1, R. Kroupa1, D. Králová3
1 Interní hepato-gastroenterologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jan Lata, CSc.
2 Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno, pracoviště Bohunice, přednostka prim. MUDr. Alena Ševčíková
3 Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty MU Brno, přednosta doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Akutní krvácení z jícnových varixů v důsledku portální hypertenze je častou a závažnou komplikací jaterní cirhózy. Jedním z faktorů, které ovlivňují toto krvácení, může být bakteriální infekce. Endotoxiny mohou zvýšit portální tlak a zároveň vedou k poruše primární hemostázy, a tak se podílejí na vzniku krvácení. V práci autoři porovnali výskyt bakteriální infekce u 53 pacientů s varikózním krvácením v důsledku portální hypertenze s 62 pacienty s jaterní cirhózou a portální hypertenzí, ale bez přítomnosti varikózního krvácení. V celé skupině nemocných s jaterní cirhózou byl alespoň jeden patogen nalezen u 61,1 % pacientů a obě skupiny se od sebe výrazně nelišili. V přítomnosti bakteriální infekce v hemokultuře, moči, krku, stolici a ascitu nebyl nalezen žádný statisticky významný rozdíl mezi skupinou krvácejících pacientů proti skupině nekrvácejících nemocných. Rovněž nebyl rozdíl v etiologii infekčního agens G+ bakterií, G- bakterií či plísní a kvasinek u obou skupin v hemokultuře, moči, krku, stolici a ascitu. Při srovnání pacientů s recidivou krvácení (stejně jako s mortalitou) a přítomností infekce proti pacientům bez recidivy krvácení nebyl nalezen statisticky významný rozdíl. I když častější nález bakteriální infekce měli pacienti s recidivou krvácení (75 %) proti pacientům bez recidivy (52,8 %) a také u pacientů, kteří zemřeli, byla prokázána bakteriální infekce častěji (61,9 %) proti přeživším (58,1 %). Mezi nemocnými léčenými norfloxacinem a ampicilinem/sulbaktamem nebyl rozdíl v mortalitě ani vzniku recidivy krvácení. Mezi 1. a 5. dnem nebyl statisticky významný rozdíl v poklesu bakteriální infekce. Významný rozdíl byl nalezen v etiologickém agens moče, kdy po zavedené terapii výrazně vzrostl podíl plísňové a kvasinkové močové infekce (p = 0,011) a došlo k poklesu močové infekce způsobené G- bakteriálním agens (p = 0,057).

Klíčová slova: bakteriální infekce; jaterní cirhóza; varikózní krvácení

Bacterial infection and its relation to the genesis and course of varicose hemorrhage

Acute hemorrhage from esophageal varices due to portal hypertension is a frequent and serious complication of liver cirrhosis. Bacterial infection may be one of the factors influencing such hemorrhage. Endotoxins may increase portal tension and at the same time result in primary hemostasis disorder, thus becoming one of the causes of hemorrhage. The authors of the paper compared the incidence of bacterial infection in 53 patients with varicose hemorrhage due to portal hypertension with 62 patients with liver cirrhosis and portal hypertension without varicose hemorrhage. At least one pathogen was found in considerable 61.1 % of the total of patients in the liver cirrhosis group, while the difference between the two groups was but insignificant. No statistically significant difference was found between the group of patients with hemorrhage and those without hemorrhage in terms of presence of bacterial infection in hemoculture, urine, throat, faeces and ascites, nor was there a difference in the etiology of the G+ bacteria, G- bacteria or fungi and yeast infectious agents in the hemoculture, urine, throat, faeces and ascites in either of the groups. No statistically significant difference was found in comparing the patients with a recurrence of hemorrhage (or with mortality) and with infection with those without recurrence of hemorrhage. Bacterial infection was more often found in patients with a recurrence of hemorrhage (75 %) as compared with those without any recurrence (52 %), and also in patients who died bacterial infection was proven more often than in those who survived (61.9 % vs. 58.1 %, respectively). There was no difference in morbidity or recurrence of hemorrhage between the patients treated with norfloxacin and ampicilin/sulbactam. No statistically significant difference was recorded between the 1st and 5th day in terms of decrease in bacterial infection. A significant difference was found in the urine etiological agent, where a significant increase in the share of fungal and yeast urine infection (p = 0.011) was recorded after the application of the therapy, as well as a drop in urine infection caused by the G- bacterial agent (p = 0.057).

Keywords: bacterial infection; liver cirrhosis; varicose hemorrhage

Vloženo: 1. červen 2007; Přijato: 22. srpen 2007; Zveřejněno: 1. prosinec 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Husová L, Juránková J, Lata J, Šenkyřík M, Příbramská V, Dastych M, et al.. Bakteriální infekce ve vztahu ke vzniku a průběhu varikózního krvácení. Vnitr Lek. 2007;53(12):1255-1264.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Jirásek V. Gastroenterologie. In: Klener P et al. Vnitřní lékařství. Praha: Galén 1999: 437-519.
    2. Sandel MH. Nonvariceal upper GI bleeding: differences in outcome for patients admitted to internal medicine and gastrointestinal services. Am J Gastroenterol 2000; 95: 2357-2362. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Zavoral M, Mařatka Z. Krvácení do trávicího ústrojí. In: Mařatka Z. Gastroenterologie. Praha: Karolinum 1999: 435-446.
    4. Gurlich R, Lukáš K. Krvácení z dolní části trávicí trubice. Prakt Lék 2000; 80: 191-194.
    5. Rockall TA, Logan RFA, Devlin HB et al. Incidence of and mortality from acute upper gastrointestinal haemorrhage in the UK. British Medical Journal 1995; 311: 222-226. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Dítě P, Wechsler J, Novotný I et al. Gastroenterologická problematika v intenzivní medicíně. In: Ševčík P, Černý V, Vítovec J et al. Intenzivní medicína. Praha: Galén 2000: 122-126.
    7. Lichtenstein DR, Berman MD, Wolfe MM. Approach to the patient with acute upper gastrointestinal hemorrhage. In: Taylor MB Gastrointestinal emergencies. Philadelphia: Williams & Wilkins 1997: 99-129.
    8. Bracy W, Peterson WL. Medical therapy of nonvariceal upper gastrointestinal hemorrhage. In: Taylor MB Gastrointestinal emergencies. Philadelphia: Williams &Wilkins 1997: 151-162.
    9. Zuccaro G jr. Management of the adult patient with acute lower gastrointestinal bleeding. Amer J Gastroenterol 1998; 8: 1202-1208. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Dražná E, Kment M. Endoskopická terapie při krvácení do trávicího traktu. In: Mařatka Z et al. Aktuality v gastroenterologii. Praha: AZ Servis 1994: 116-138.
    11. D'Amico G, Pagliaro L, Bosch J. Pharmacological treatment of portal hypertension: an evidence-based approach. Semin Liver Dis 1999; 19: 475-505. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Bosch J, Abraldes JG, Groszmann R. Current management of portal hypertension. J Hepatol 2003; 38: 554-568. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Rimola A, Garcia-Tsao G, Navasa M et al. Diagnosis, treatment and prophylaxis of spontaneous bacterial peritonitis: a consensus document. J Hepatol 2000; 32: 142-153. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. De Franchis R (ed). Portal Hypertension III. Proceedings of the third Baveno international consensus workshop on definitions, methodology and therapeutic strategies. Oxford: Blackwell Science, 2001. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Jalan R, Hayes PC. UK guidelines on the management of variceal hemorrhage in cirrhotic patients. Gut 2000; 46: 846-852. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. The North Italien Endoscopic Club for the Study and Treatment of Esophageal Varices: Predictors of first variceal hemorrhage in patients with cirrhosis of the liver and esophageal varices: a prospective, multicentr trial. N Engl J Med 1988; 319: 983-989. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Goulis J, Patch D, Burroughs AK Bacterial infection in the pathogenesis of variceal bleeding. Lancet 1999; 353: 139-142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Bernard B, Cadranel JF, Valla D et al. Prognostic significance of bacterial infection in bleeding cirrhotic patients: a prospective study. Gastroenterology 1995; 108: 1828-1834. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Blaise M, Paterton D, Trinchet JCP et al. Systemic antibiotic therapy prevents bacterial infections in cirrhotic patients with gastrointestinal hemorrhage. Hepatology 1994; 20: 34-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Vivas S, Rodriquez M, Palacio MA et al. Presence of bacterial infection in bleeding cirrhotic patients is independently associated with early mortality and failure to control bleeding. Dig Dis Sci 2001; 46: 2752-2756. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Campillo B. Nosocomial spontaneous bacterial peritonitis and bacteremia in cirrhotic patients. Clin Infect Dis 2002; 35: 1-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Deschenes M, Villeneuve JP. Risk factors for the development of bacterial infections in hospitalized patients with cirrhosis. Am J Gastroenterol 1999; 94: 2193-2197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Bleichner G, Boulanger R, Sguara P et al. Frequency of infections in cirrhotic patients presenting with acute gastrointestinal hemorrhage. Br J Surg 1986; 73: 724-726. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Navasa M, Rimola A, Rodes J et al. Bacterial infections in liver disease. Seminars in Liver Disease 1997; 17: 323-333. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Kienslichová E. Sepse u nemocných s jaterním selháním. Bulletin HPB 2002; 10: 63-66.
    26. Thulstrup AM. Population-based study of the risk and short-term prognosis for bacteremia in patients with liver cirrhosis. Clin Infect Dis 2000; 31: 1357-1361. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Rimola A, Bory F, Teres J et al. Oral, nonabsorbale antibiotics prevent infection in cirrhotic with gastrointestinal hemorrhage. Hepatology 1985; 5: 463-467. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Zbořil V. Fyziologie mikroflóry trávicího traktu. Vnitř Lék 2002; 48: 17-21. Přejít na PubMed...
    29. Cirera I, Bauer TM, Navasa M et al. Bacterial translocation of enteric organismus in patients with cirrhosis. J Hepatol 2001; 34: 32-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Bernard B, Grande JD, Khac EN et al. Antibiotic profylaxis for the prevention of bacterial infection in cirrhotic patients with gastrointestinal bleeding: a meta-analysis. Hepatology 1999; 29: 1655-1661. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Fernández J, Navasa M, Gómez J et al. Bacterial infections in cirrhosis: Epidemiological changes with invasive procedures and norfloxacin profylaxis. Hepatology 2002; 35: 140-148. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Navasa M, Fermández J, Rodés J. Prophylaxis of spontaneous bacterial peritonitis. The problem of spontaneous bacterial peritonitis by quinolone-resistant bacteria. In: Arroyo V, Bosch J, Bruix J et al. Therapy in Hepatology. Barcelona: Ars Medica 2001: 65-71.
    33. Goulis J, Armonis A, Patch D et al. Bacterial infection is independently associated with failure control bleeding in cirrhotic patients with gastrointestinal hemorrhage. Hepatology 1998; 27: 1207-1212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Berzigotti A, Garcia-Pagán JC, Bosch J. Therapy of acute variceal bleeding. In: Arroyo V, Bosch J, Bruix J et al. Therapy in hepatology Barcelona: Ars Medica 2001: 3-16.
    35. Rodriguez LAG, Stricker BH, Zimmerman HJ. Risk of acute liver injury associated with the combination of amoxicillin and clavulanic acis. Arch Intern Med 1996; 156: 1327-1332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Verhamme M, Ramboer C, Van De Bruane P et al. Cholestatic hepatitis due to an amoxycillin/clavulanic acid preparation. J Hepatol 1989; 9: 260-264. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.