Vnitr Lek 2007, 53(7-8):816-820
Náhodně zjištěné expanze v selární oblasti
- 1 III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
- 2 Radiodiagnostická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta doc. MUDr. Jan Daneš, CSc.
- 3 Oční klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednostka doc. MUDr. Bohdana Kalvodová, CSc.
- 4 Neurochirurgická klinika 1. lékařské fakulty UK a ÚVN Praha, přednosta prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.
Výpočetní tomografie (CT) a zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) vedou relativně často k neočekávanému nálezu expanze v hypotalamo-hypofyzární oblasti, aniž by provedení těchto metod bylo indikováno pro klinicky manifestní symptomatologii vyvolanou tímto tumorem. Nepřekvapí to, když víme, že v autopsiích jsou hypofyzární adenomy nacházeny v průměru u 10-15 % populace. Indikací k RTG, CT nebo MRI bývá trauma hlavy, záněty vedlejších nosních dutin, bolesti hlavy, cévní mozková příhoda, neurologické onemocnění a další situace. V hypotalamo-hypofyzární krajině se vyskytuje celá řada etiologicky různých tumorů, v nichž naprosto převažují (přes 90 %) benigní hypofyzární adenomy. Z ostatních primárních expanzí jsou nejčastější kraniofaryngeomy a meningeomy, další expanze pak daleko méně obvyklé. Takto náhodně odhalené tumory jsou většinou asymptomatické, ale při cílené anamnéze jsou někdy příznaky zřejmé. Symptomatologie může vyplývat z eventuální mírné hormonální nadprodukce hypofyzárních adenomů, deficitu hypofyzárních hormonů nebo z lokálních projevů expanze. Pro rozhodnutí o léčbě je důležité přesné posouzení zobrazení magnetickou rezonancí, hormonální aktivity expanze, vztahu k okolním strukturám, zejména optikům a posouzení hypofyzárních funkcí. Podle typu a rozsahu tumoru v úvahu přichází farmakoterapie (léčba volby u prolaktinomů), operační zákrok, radioterapie (dnes nejčastěji gama nožem), a není-li žádná intervence potřebná, je možná jen observace s pravidelnými MRI kontrolami. Růst tumoru je pozorován častěji u "makroadenomů" než u "mikroadenomů (do 10 mm)".
Klíčová slova: expanze hypotalamo-hypofyzární oblasti; adenom hypofýzy; incidentalom; hypopituitarizmus; cefalea; porucha zorného pole
Randomly discovered enlargement in the region of sella turcica
Computer tomography (CT) and magnetic resonance imaging (MRI) quite often detect unexpected cases of enlargement in the hypothalamus-hypophysial region, without the above methods being indicated for clinical manifested symptomatology provoked by the tumour. This is not surprising if we consider that autopsies show the presence of hypophysial adenomas of 10-15 % of population on an average. X ray, CT or MRI are indicated in the case of head traumas, lateral nasal cavity inflammations, headaches, strokes, neurological diseases and other disorders. A number of tumours of diverse etiology occur in the hypothalamus-hypophysial region, but hypophysial adenomas are by far the most frequent among all (above 90 %). Among other primary enlargements, the most frequent are craniopharyngeomas and meningeomas, while other enlargements are by fare less common. Such randomly detected tumours are mostly asymptomatic, but targeted anamnesis may show some of the symptoms quite clearly. The symptomatology can be linked with possible slight hormonal overproduction of hypophysial adenomas, a deficit of hypophysial hormones or local manifestations of expansion. Exact assessment of MRI results, of hormonal activity of the enlargement, of the relation to surrounding structures, especially the optic nerves, and the assessment of hypophysial functions are important for the therapeutic decision. Depending on the type and extension of the tumour the options considered are pharmacotherapy (the treatment of choice in the case of prolactinomas), surgery, radiotherapy (today prevailingly using the gamma knife), and if no intervention is necessary, follow up with regular MRI examinations. Tumorous growth is more often observed in "macroadenomas" than in "microadenomas" (up to 10 mm).
Keywords: expansion of hypothalamus-hypophysial region; adenoma of hypophysis; incidentalom; hypopituitarism; cephalea; field of vision disorder
Vloženo: 15. březen 2007; Zveřejněno: 1. červenec 2007 Zobrazit citaci
Reference
- Fainstein Day P, Guitelman M, Artese R et al. Retrospective multicentric study of pituitary incidentalomas. Pituitary 2004; 7: 145-148.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Seidl Z, Obenberger J, Peterová V et al. Diferenciální diagnostika expanzivních lézí v selární krajině v obraze magnetické rezonance. Čas Lék Čes 1998; 137: 743-749.
- Melmed S, Kleinberg D. Pituitarry masses. In: Larsen, Kronenberg, Melmed S, Polonsky (eds). Williams Textbook of Endocrinology. 10th ed. Philadelphia (PA): Saunders 2003: 181-200.
- Molitch ME. Pituitary incidentalomas. Endocrinol Metab Clin North Amer 1997; 26: 725-740. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Feldkamp J, Santen R, Harms E et al. Incidentally discovered pituitary lesions: high frequency of macroadenomas and hormone-secreting adenomas - results of a prospective study. Clin Endocrinol (Oxf) 1999; 51: 109-113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Sanno N, Oyama K, Tahara S et al. A survey of pituitary incidentaloma in Japan. Eur J Endocrinol 2003; 149: 123-127. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Chanson P, Daujat F, Young J et al. Normal pituitary hypertrophy as a frequent cause of pituitary incidentaloma: a follow-up study. J Clin Endocrinol Metab 2001; 86: 3009-3015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...