Vnitr Lek 2007, 53(6):662-668

Optimální délka antikoagulační léčby po žilní tromboembolické příhodě: obecný či individualizovaný přístup?

J. Hirmerová
II. interní klinika Lékařské fakulty UK a FN Plzeň, přednosta doc. MUDr. Jan Filipovský, CSc.

Po tromboembolické příhodě je indikována dlouhodobá perorální antikoagulační léčba. Délka jejího trvání by měla být výsledkem porovnání rizika recidivy a rizika krvácivých komplikací. Minimální doba léčby jsou 3 měsíce, přičemž v určitých případech ji lze zkrátit, u mnoha pacientů je však na místě léčba delší. Zásadní vliv na rozhodnutí o trvání léčby má přítomnost či absence vyvolávajícího faktoru a jeho povaha. Pacienti s tromboembolickou příhodou vyvolanou přechodným (reverzibilním) rizikovým faktorem (operace, úraz, léčba estrogeny apod) mají riziko recidivy velmi nízké a je pro ně dostatečná 3měsíční léčba. V ostatních případech je vhodná léčba prodloužená, většinou alespoň 6-12 měsíců. Je nutno posoudit i typ a rozsah příhody a počet eventuálních předchozích epizod. Pacienti s maligním onemocněním mají výrazně vyšší riziko recidivy a nejvýhodnější je pro ně dlouhodobá léčba nízkomolekulárním heparinem. Riziko recidivy zvyšuje i mužské pohlaví, některé trombofilie a podle některých studií i přítomnost reziduálního trombu v žíle. Významnou pomocí při určování délky léčby může být D-dimer test před vynecháním léčby a zejména 1 měsíc po jejím vynechání. Negativní výsledek testu znamená velmi nízké riziko recidivy, při pozitivním výsledku je riziko recidivy vysoké a je vhodné zvážit eventuální obnovení antikoagulační léčby. Rozhodnutí o délce léčby je složitým procesem, v němž by se měla uplatňovat mezioborová spolupráce.

Klíčová slova: tromboembolická nemoc; hluboká žilní trombóza; plicní embolie; antikoagulační léčba; recidiva; rizikový faktor

The optimum length of anticoagulation therapy after venous thromboembolism - universal or individualised approach?

Long-term peroral anticoagulation treatment is indicated after a thromboembolic event. The length of treatment should be based on balancing the risk of recurrence against the risk of bleeding complications. The minimum period of treatment is 3 months and can be reduced in certain cases; however, for many patients, a longer period of treatment may be recommendable. The presence or absence of a provoking factor and the nature of such a factor are of primary relevance when deciding on the length of treatment. Patients after a thromboembolic event provoked by a transitory (reversible) risk factor (surgery, accident, estrogen treatment etc.) have a very low risk of recurrence and a three-month treatment period is sufficient for them. In the remaining cases, extended treatment is recommendable, spanning from 6 to 12 months minimally. The type and scope of the event and the number of possible previous events should also be considered. Patients with a malignancy have a higher risk of recurrence and benefit most from long-term therapy with low-molecular weight heparin. Male sex, some thrombophilias and, according to some studies, the presence of residual thrombus in the vein, all increase the risk of recurrence. D-dimer detection results may also be useful in determining treatment length. They should be measured both before discontinuation of treatment and, more importantly, one month after treatment termination. A negative result in the D-dimer detection test means that there is a very low recurrence risk whilst a positive result indicates high risk of recurrence, in which case renewal of anticoagulation therapy should be considered. Deciding on the length of therapy is a complex process and should involve interdisciplinary cooperation.

Keywords: thromboembolic disease; deep venous thrombosis; pulmonary embolism; anticoagulant treatment; recurrence; risk factor

Vloženo: 14. listopad 2006; Přijato: 15. leden 2007; Zveřejněno: 1. červen 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hirmerová J. Optimální délka antikoagulační léčby po žilní tromboembolické příhodě: obecný či individualizovaný přístup? Vnitr Lek. 2007;53(6):662-668.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Büller HR, Agnelli G, Hull RD et al. Antithrombotic therapy for venous thromboembolic disease. The Seventh ACCP Conference on Antithrombotic and Thrombolytic Therapy. Chest 2004; 126: 401S-428S. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Kearon C Long-term management of patients after venous thromboembolism. Circulation 2004; 110 [Suppl I): I-10-I-18.
  3. Prandoni P, Lensing AW, Cogo A et al. The long-term clinical course of acute deep venous thrombosis. Ann Intern Med 1996; 125: 1-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Research Comittee of the British Thoracic Society. Optimum duration of anticoagulation for deep vein thrombosis and pulmonary embolism. Lancet 1992; 340: 873-876. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Schulman S, Rhedin AS, Lindmarker P et al. A comparison of six weeks with six months of oral anticoagulant therapy after a first episode of venous thromboembolism: Duration of Anticoagulation Trial Study Group. N Engl J Med 1995; 332: 1661-1665. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Levine MN, Hirsch J, Gent M et al. Optimal duration of oral anticoagulation therapy: a randomized trial comparing four weeks with three months of warfarin in patients with proximal deep vein thrombosis. Thromb Haemost 1995; 74: 606-611. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Pinede L, Ninet J, Duhaut P et al. Comparison of 3 and 6 months of oral anticoagulation therapy after a first episode of proximal deep vein thrombosis or pulmonary embolism and comparison of 6 and 12 weeks of therapy after isolated calf deep vein thrombosis. Circulation 2001; 103: 2453-2460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Kearon C, Ginsberg JS, Anderson DR et al. Comparison of 1 month with 3 months of anticoagulation for a first episode of venous thromboembolism associated with a transient risk factor. J Thromb Haemost 2004; 2: 743-749. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Kearon C, Gent M, Hirsch J et al. A comparison of three months of anticoagulation with extended anticoagulation for a first episode of idiopathic venous thromboembolism. N Engl J Med 1999; 340: 901-907. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Agnelli G, Prandoni P, Santamaria MG et al. Three months versus one year of oral anticoagulant therapy for idiopathic deep venous thrombosis. N Engl J Med 2001; 345: 165-169. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Agnelli G, Prandoni P, Becattini C et al. Extended oral anticoagulant therapy after a first episode of pulmonary embolism. Ann Intern Med 2003; 139: 19-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Schulman S, Granqvist S, Holstrom M et al. The duration of oral anticoagulant therapy after a second episode of venous thromboembolism. N Engl J Med 1997; 336: 393-398. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Ridker PM, Goldhaber SZ, Danielson E et al. Long-term, low-intensity warfarin therapy for the prevention of recurrent venous thromboembolism. N Engl J Med 2003; 348: 1425-1434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Kearon C, Ginsberg JS, Kovacs MJ et al. Extended Low-Intensity Anticoagulation for Thrombo-Embolism Investigators. Comparison of low-intensity warfarin therapy with conventional-intensity warfarin therapy for long-term prevention of recurrent venous thromboembolism. N Engl J Med 2003; 349: 631-639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. van Dongen CJJ, Vink RV, Hutten BA et al. The incidence of recurrent venous thromboembolism after treatment with vitamin K antagonists in relation to time since first event. Arch Int Med 2003; 163: 1285-1293. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Ost D, Tepper J, Mihara H et al. Duration of anticoagulation following venous thromboembolism. A meta-analysis. JAMA 2005; 294: 706-715. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Hirsch J, Fuster V, Ansell J et al. American Heart Association/American College of Cardiology Foundation Guide to Warfarin Therapy. Circulation 2003; 107: 1692-1711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Kuijer P, Hutten BA, Prins M et al. Prediction of the risk of bleeding during anticoagulant treatment for venous throboembolism. Arch Intern Med 1999; 159: 457-460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Gumulec J, Kessler P, Penka M et al. Krvácivé komplikace při léčbě warfarinem. Vnitř Lék 2006; 52 (Suppl 1): 79-91.
  20. Eichinger S, Weltermann A, Minar E et al. Symptomatic pulmonary embolism and the risk of recurrent venous thromboembolism. Arch Intern Med 2004; 164: 92-96. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Jiménez D, Díaz G, Marín E et al. The risk of recurrent venous thromboembolism in patients with unprovoked symptomatic deep vein thrombosis and asymptomatic pulmonary embolism. Thromb Haemost 2006; 95: 562-566. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Schulman S, Ögren M. New concepts in optimal management of anticoagulant therapy for extended treatment of venous thromboembolism. Thromb Haemost 2006; 96: 258-266. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Baglin T, Luddington K, Brown K et al. Incidence of recurrent venous thromboembolism in relation to clinical and thrombophilic risk factors: prospective cohort study. Lancet 2003; 362: 523-526. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Malý J, Dulíček P, Penka M et al. Prevence žilní tromboembolické nemoci ve vnitřním lékařství a v neurologii. Vnitř Lék 2006; 52 (Suppl 1): 63-67. Přejít na PubMed...
  25. Kyrle PA, Minar E, Bialonczyk C et al. The risk of recurrent venous thromboembolism in men and women. N Engl J Med 2004; 350: 2558-2563. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Baglin T, Luddington K, Brown K et al. High risk of recurrent venous thromboembolism in men. J Thromb Haemost 2004; 2: 2152-2155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. McRae S, Tran H, Schulman S et al. Effect of patient's sex on risk of recurrent venous thromboembolism: a meta-analysis. Lancet 2006; 368: 371-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Ridker PM, Miletich JP, Stampfer MJ et al. Factor V Leiden and risk of recurrent idiopathic venous thromboembolism. Circulation 1995; 92: 2800-2802. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Simioni P, Prandoni P, Lensing AW et al. The risk of recurrent venous thromboembolism in patients with Arg506rGln mutation in the gene for factor V (factor V Leiden). N Engl J Med 1997; 336: 399-403. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Simioni P, Prandoni P, Lensing AW et al. Risk for subsequent venous thromboembolic complications in carriers of the prothrombin or the factor V gene mutation with a first episode of deep-vein thrombosis. Blood 2000; 96: 3329-3333. Přejít k původnímu zdroji...
  31. Miles JS, Miletich JP, Goldhaber SZ et al. G20210A mutation in the prothrombin gene and the risk of recurrent venous thromboembolism. J Am Coll Cardiol 2001; 37: 215-218. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. De Stefano V, Martinelli I, Manucci PM et al. The risk of recurrent deep venous thrombosis among heterozygous carriers of both factor V Leiden and the G20210A prothrombin mutation. N Engl J Med 1999; 341: 801-806. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Eichinger S, Pabinger I, Stumflen A et al. The risk of recurrent venous thromboembolism in patients with and without factor V Leiden. Thromb Haemost 1997; 77: 624-628. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Eichinger S, Minar E, Hirschl M et al. The risk of early recurrent venous thromboembolism after oral anticoagulant therapy in patients with the G20210A transition in the prothrombin gene. Thromb Haemost 1999; 81: 14-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Lindmarker P, Schulman S, Sten-Linder M et al. The risk of recurrent venous thromboembolism in carriers and non-carriers of the G1691A allele in the coagulant factor V gene and the G20210A allele in the prothrombin gene. Thromb Haemost 1999; 81: 684-689. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Margaglione M, D'Andrea G, Colaiazzo D et al. Coexistence of factor V Leiden and factor II A20210 mutations and recurrent venous thromboembolism. Thromb Haemost 1999; 82: 1583-1587. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. De Stefano V, Martinelli I, Manucci PM et al. The risk of recurrent venous thromboembolism among heterozygous carriers of the G20210A prothrombin gene mutation. Br J Haematol 2001; 113: 630-635. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Simioni P. Risk of recurrent venous thromboembolism and thrombophilia: does discrepancy make complexity or vice versa? J Thromb Haemost 2003; 1: 16-18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Ho WK, Hankey GJ, Quinlan DJ et al. Risk of recurrent veous thromboembolism in patients with common thrombophilia. Arch Intern Med 2006; 166: 729-736. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Hron G, Eichinger S, Weltermann A et al. Family history for venous thromboembolism and the risk for recurrence. Am J Med 2006; 119: 50-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Palareti G, Legnani C, Cosmi B et al. Predictive value of D-dimer test for recurrent venous thromboembolism after anticoagulation withdrawal in subjects with a previous idiopathic event and carriers of congenital thrombophilia. Circulation 2003; 108: 313-318. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Christiansen SC, Cannegieter SC, Koster T et al. Thrombophilia, clinical factors and recurrent venous thrombotic events. JAMA 2005; 293: 2352-2361. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Auerbach AD, Sanders GD, Hambleton J. Cost-effectiveness of testing for hypercoagulability and effects on treatment strategies in patients with deep vein thrombosis. Am J Med 2004; 116: 816-828. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Kyrle P, Minar E, Hirschl M et al. High plasma levels of factor VIII and the risk of recurrent venous thromboembolism. N Engl J Med 2000; 343: 457-462. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. van Hylckama Vlieg A, van der Linden I, Bertina RM et al. High levels of factor IX increase the risk of venous thrombosis. Blood 2000; 95: 3678-3682. Přejít k původnímu zdroji...
  46. Meijers JCM, Tekelenburg WLH, Bouma BN et al. High levels of coagulation factor XI as a risk factor of venous thrombosis. N Engl J Med 2003; 42: 696-701. Přejít k původnímu zdroji...
  47. Cushman M. Inherited risk factors for venous thrombosis. Hematology 2005; 44: 452-457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Weltermann A, Eichinger S, Bialonczyk C et al. The risk of recurrent venous thromboembolism among patients with high factor IX levels. J Thromb Haemost 2003; 1: 28-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Schulman S, Svenungsson E, Granqvist S. Anticardiolipin antibodies predict early recurrence of thromboembolism and death among patients with venous thromboembolism following anticoagulant therapy. Am J Med 1998; 104: 332-338. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Eichinger S, Stumpflen A, Hirschl M et al. Hyperhomocysteinemia is a risk factor of recurrent venous thromboembolism. Thromb Haemost 1998; 80: 566-569. Přejít na PubMed...
  51. Lee AYY. Venous thromboembolism and cancer: prevention and therapy. Vnitř Lék 2006; 52 (Suppl 1): 127-131. Přejít na PubMed...
  52. Galli M, Ageno W, Squizatto A et al. Residual vein obstruction in patients with a single episode of deep vein thrombosis and in patients with recurrent deep vein thrombosis. Thromb Haemost 2005; 94: 93-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Prandoni P, Lensing AWA, Prins M et al. Residual venous thrombosis as a predictive factor of recurrent venous thromboembolism. Ann Intern Med 2002; 137: 966-960. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Piovella F, Crippa L, Barone M et al. Normalization rates of compression ultrasonography in patients with a first episode of deep vein thrombosis of the lower limbs: association with DVT recurrence and new thrombosis. Haematologica 2002; 87: 515-522. Přejít na PubMed...
  55. Cosmi B, Legnani C, Cini M et al. D-dimer levels in combination with residual venous obstruction and the risk of recurrence after anticoagulation withdrawal for a first idiopathic deep vein thrombosis. Thromb Haemost 2005; 94: 969-974. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  56. Palareti G, Legnani C, Cosmi B et al. Risk of venous thromboembolism recurrence: high negative predictive value of D-dimer performed after oral anticoagulation is stopped. Thromb Haemost 2002; 87: 7-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  57. Eichinger S, Minar E, Bialonczyk C et al. D-dimer levels and risk of recurrent venous thromboembolism. JAMA 2003; 290: 1071-1074. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  58. Palareti G, Cosmi B, Legnani C et al. D-dimer testing to determine the duration of anticoagulation therapy. N Engl J Med 2006; 355: 1780-1789. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  59. Hoeper MM, Mayer E, Simonneau G et al. Chronic thromboembolic pulmonary hypertension. Circulation 2006; 113: 2011-2020. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  60. Decousus H, Leizorovics A, Parent F et al. A clinical trial of vena caval filters in the prevention of pulmonary embolism in patients with proximal deep vein thrombosis. N Engl J Med 1998; 338: 409-415. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  61. Kessler P. Antikoagulační léčba warfarinem v roce 2006. Kardiofórum 2006; 4: 43-51.




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.