Vnitr Lek 2005, 51(12):1385-1393

Idiopatický hypereozinofilní syndrom a chronická eozinofilní leukemie (diferenciální diagnóza a terapie ve světle nových poznatků)

L. Chrobák*, J. Voglová
Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky Lékařské fakulty UK a FN, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.

Idiopatický hypereozinofilní syndrom (HES) je heterogenní skupina hematologických stavů charakterizovaná eozinofilií (> 1,5 x 109/l) přetrvávající po dobu delší než 6 měsíců, vyloučením reaktivní eozinofilie z jiných příčin, jako parazitárních onemocnění nebo alergie, a průkazem orgánového poškození [22]. Podle Světové zdravotnické organizace vyloučení zahrnuje také nádorové procesy se sekundární reaktivní eozinofilií a jiná nádorová onemocnění, u nichž je eozinofilie součástí nádorového klonu. Vyloučit je nutno také populace T lymfocytů s aberantním fenotypem a abnormální produkcí cytokinů [7], nově označené také jako "lymfocytární" varianty HES [42]. HES je nutno reklasifikovat jako chronickou eozinofilní leukemii (CEL), pokud jsou známky svědčící pro klonalitu procesu spočívající na přítomnosti chromozomálních abnormalit nebo inaktivace X-chromozomu u žen [7]. Úspěšná empirická léčba HES nemocných inhibitorem tyrozinkinázy imatinibem (Glivec) nasvědčovala přítomnosti tyrozinkinázy citlivé na imatinib. Průkaz specifické intersticiální delece del(4)(q12;q12) s tvorbou fúzního genu FIP1L1-PDGFRA potvrdil tuto hypotézu [11]. Nemocné s tímto fúzním genem je nutno překlasifikovat jako CEL a jeho detekce je indikátorem pozitivní odpovědi na imatinib [11,45]. Účinné dávky jsou 100 mg/den a nežádoucí účinky jsou minimální. Jedinou výjimkou je akutní insuficience levé komory, která vznikla u 3 nemocných během prvního týdne léčby imatinibem [36,38]. Imatinib byl také úspěšně použit u nemocných s konstitivně aktivovanou tyrozinkinázou ETV6-PDGFRβ [1] a u systémové mastocytózy sdružené s eozinofilií [35]. Je diskutována otázka rezistence na imatinib a možnosti jejího překonání.

Klíčová slova: hypereozinofilní syndrom; chronická eozinofilní leukemie; terapie imatinibem

The idiopathic hypereosinophilic syndrome and chronic eosinophilic leukemia

Idiopathic hypereosinophilic syndrome is a heterogenous group of hematological disorders characterized by eosinophilia (> 1.5 x 109/l) persistent for more than 6 months, exclusion of reactive eosinophilia from other causes, such as parasitic infections or allergy, and evidence of end-organ damage [22]. According to World Health Organization the exclusion includes all neoplastic disorders in which eosinophils are part of the neoplastic clone. Excluded should be also T cell population with aberant phenotype and abnormal cytokine production [7], recently considert also as "lymphocytic" variants of the HES [42]. HES has to be reclassified as chronic eosinophilic leukemia (CEL) when there is evidence for clonality based on the presence of chromosomal abnormalities or inactivation in female patients [7]. The successful empiric treatment of patients with tyrosine kinase inhibitor imatinib (Glivec) suggested the presence of an imatinib-sensitive tyrosine kinase inhibitor. The identification of a specific intersticial chromosoma deletion del(4)(q12;q12) creating the FIP1L1-PDGFRA fusion gene confirmed this hypothesis. Patients carrying this gene should be reclassified as CEL and detection of this gene is a positive predictor for response to imatinib therapy [11,45]. Effective doses of imatinib are 100 mg/day. The side effects are minimal. The only exception is an acute left ventricular dysfunction which has been reported in three patients within the first week of treatment with imatinib [36,38]. Imatinib has been successfully used also in some patients with the constitutively activated thyrosine kinase ETV6-PDGFRβ [1] and in systemic mast cell disease associated with eosinophilia [35]. Other therapeutical options for HES/CEL have been mentioned. The resistence to imatinib and the possibilities how to overcome it are discussed.

Keywords: hypereosinophilia; chronic eosinophilic leukemia; imatinib

Vloženo: 4. srpen 2005; Přijato: 5. září 2005; Zveřejněno: 1. prosinec 2005  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Chrobák L, Voglová J. Idiopatický hypereozinofilní syndrom a chronická eozinofilní leukemie (diferenciální diagnóza a terapie ve světle nových poznatků). Vnitr Lek. 2005;51(12):1385-1393.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Apperley JF, Gardebas M, Melo JV et al. Response to imatinib mesylate in patients with chronic myeloproliferative disease with rearrangements of the platelet-derived growth factor receptor beta. N Engl J Med 2002; 347: 481-487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Ascione L, DeMichele M, Accadia M et al. Reversal of cardiac abnormalities in a young man with idiopathic hypereosinophilic syndrome using a tyrosine kinase inhibitor. Eur J Echocardiogr 2004; 5: 386-390. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Ault P, Cortes J, Koller C et al. Response of idiopathic hypereosinophilic syndrome to treatment with imatinib mesylate. Leuk Res 2002; 26: 881-884. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bain BJ. Eosinophilic leukaemias and the idiopathic hypereosinophilic syndrome. Br J Haematol 1996; 95: 2-9.
    5. Bain BJ. Hypereosinophilia. Curr Opin Hematol 2000; 7: 21-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Bain BJ. Cytogenetic and molecular genetic aspects of eosinophilic leukaemias. Br J Haematol 2003; 122: 173-179. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Bain BJ, Pierre R, Imbert M et al. Chronic eosinophilic leukaemia and the hypereosinophilic syndrome. In: Jaffe ES, Harris NL, Stein H et al. World Health Organization classification of tumors: Pathology and genetics of tumours of the haematopoietic and lymphoid tissues. Lyon, France: IARC Press 2001: 1201-1214.
    8. Bonaventure C, Mastroianni B, Alessio A et al. Hypereosinophilie paraneoplasique associée à un carcinome hepatocellulaire. Gastroenterol Clin Biol 2003; 27: 1167-1169. Přejít na PubMed...
    9. Brigden ML. A practical workup for eosinophilia. You can investigate the most likely causes right in your office. Postgrad Med 1999; 105: 207-210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Brito-Babapulle F. The eosinophilias, including the idiopathic hypereosinophilic syndrome. Br J Haematol 2003; 121: 203-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Cools J, DeAngelo D, Gotlib J et al. A tyrosine kinase created by fusion of the PDGFRA and FIP1L1 genes as a therapeutic target of imatinib in idiopathic hypereosinophilic syndrome. N Engl J Med 2003; 348: 1201-1214. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Cools J, Stover EH, Boulton CL et al. PKC412 overcomes resistance to imatinib in a murine model of FIP1L1-PDGFRα-induced myeloproliferative disease. Cancer Cell 2003; 3: 459-469. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Cools J, Stover EH, Wlodarska I et al. The FIP1L1-PDGFRα kinase in hypereosinophilic syndrome and chronic eosinophilic leukemia. Curr Opin Hematol 2003; 11: 51-57. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Cortes J, Ault P, Koller C et al. Efficacy of imatinib mesylate in treatment of idiopathic hypereosinophilic syndrome Blood 2003; 101: 4714-4716. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Cortes J, O'Brien S, Kantarjian H. Discontinuation of imatinib therapy after achieving a molecular response. Blood 2004; 104: 2204-2205. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Cooper MA, Akard LP, Thompson JM et al. Hypereosinophilic syndrome: long-term remission following allogeneic stem cell transplant in spite of transient eosinophilic post-transplant. Am J Hematol 2005; 78: 33-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Garret JK, Jameson SC, Thomson B et al. Anti-interleukin-5 (mepolizumab) therapy for hypereosinophilic syndromes. J Allergy Clin Immunol 2004; 113: 115-119. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Golub TR, Barker GF, Lovett M et al. Fusion of PDGF receptor beta to a novel els-like gene, tel in chronic myelomonocytic leukemia with t (5;12) chromosomal translocation. Cell 1994; 77: 307-316. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Gudmondsson GS, Ohr J, Leya F et al. An unusual case of recurrent Löffler endomyocarditis of the aortic valve. Arch Pathol Lab Med 2003; 127: 606-609. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Gleich GJ, Leiferman KM, Pardanani A et al. Treatment of hypereosinophilic syndrome with imatinib mesylate. Lancet 2002; 359: 1577-1578. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Hardy WR, Anderson RE The hypereosinophilic syndromes. Ann Intern Med 1968; 68: 1220-1229. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Chusid MJ, Dale DC, West BC et al. The hypereosinophilic syndrome: analysis of fourteen cases with review of the literature. Medicine (Baltimore) 1975; 54: 1-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Inhorn RC, Aster JC, Roach SA et al. A syndrome of lymphoblastic lymphoma, eosinophilia and myeloid hyperplasia/malignancy associated with t (8;13) (p 11; q 11): description of distinctive clinico-pathologic entity. Blood 1995; 85: 1881-1887. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Kim YJ, Prussin C, Martin B et al. Rebound eosinophilia after treatment of hypereosinophilic syndrome and eosinophilic gastroenteritis with monoclonal anti-IL-5 antibody SCH55700. J Allergy Clin Immunol 2004; 114: 1449-1455. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Klion AD, Law MA, Noel P et al. Safety and efficacy of the monoclonal anti-interleukin-5 antibody SCH55700 in the treatment of patients with hypereosinophilic syndrome. Blood 2004; 103: 2939-2941. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Klion AD, Robyn J, Akin C et al. Molecular remission and reversal of myelofibrosis in response to imatinib mesylate treatment in patients with the myeloproliferative variants of hypereosinophilic syndrome. Blood 2004; 103: 473-478. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Krejsek J, Kopecký O. Klinická imunologie. Hradec Králové: Nucleus 2004.
    28. Leblond P, Lepers S, Thebaud E et al. Le syndrome d'hypereosinophilie essentielle: à propos d'un cas chez un nourrisson. Arch Pediatr 2004; 11: 219-222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Luppi M, Marasca R, Morselli M et al. Clonal nature of hypereosinophilic syndrome. Blood 1994; 84: 349-350. Přejít k původnímu zdroji...
    30. MacDonald D, Aguiar RCT, Mason PJ et al. A new myeloproliferative disorder associated with chromosomal translocation involving 8p11: A review. Leukemia 1995; 9: 1628-1630.
    31. MacDonald D, Reiter A, Cross NCP. The 8p11 myeloproliferative syndrome: a distinct clinical entity caused by constitutive activation of FGFR1. Acta Haematol 2002; 107: 101-107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Maruyoshi H, Nakatani S, Yasumura Y et al. Löffler's endocarditis associated with unusual ECG change mimicking posterior myocardial infarction. Heart-Vessels 2003; 18: 43-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Nishie M, Tomiyama M, Kamijo M et al. Acute cholecystitis and duodenitis associated with Churg-Strauss syndrome. Hepatogastroenterology 2003; 50: 998-1002. Přejít na PubMed...
    34. Orson FM. Intravenous immunoglobulin therapy supresses manifestations of the angioedema with hypereosinophilic syndrome. Am J Med Sci 2003; 326: 94-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Pardanani A, Elliot M, Li CY et al. Imatinib for systemic mast-cell disease. Lancet 2003; 362: 535-537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Pardanani A, Reeder T, Porrata LF et al. Imatinib therapy for hypereosinophilic syndrome and other eosinophilic disorders. Blood 2003; 101: 3391-3397. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Parrillo JE, Fauci AS, Wolff SM. Therapy of hypereosinophilic syndrome. Ann Intern Med 1978; 89: 167-172. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Pitini V, Arrigo C, Azzarello D et al. Serum concentration of cardiac Troponin T in patients with hypereosinophilic syndrome treated with imatinib is predictive of adverse outcomes. Blood 2003; 102: 3456-3457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Pitini V, Teti D, Arrigo C et al. Alemtuzumab therapy for idiopathic hypereosinophilic syndrome with abnormal T cells: a case report. Br J Haematol 2004; 127: 474. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Plötz SG, Simon HU, Darson V et al. Use of an anti-interleukin-5 antibody in the hypereosinophilic syndrome with eosinophilic dermatitis. N Engl J Med 2003; 349: 2334-2339. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Rosenberg ME. Mechanisms of disease: eosinophilia. N Engl J Med 1985; 313: 1485-1492. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Roufosse F, Cogan E, Goldman M. The hypereosinophilic syndrome revisited. Annu Rev Med 2003; 54: 169-184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Sefcick A, Sowter D, DasGusta E et al. Alemtuzumab therapy for refractory idiopathic hypereosinophilic syndrome. Br J Haematol 2004; 124: 558-559. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Schaller JL, Burkland GA. Rapid and complete control of idiopathic hypereosinophilia with imatinib mesylate. Med Gen Med 2001; 3: 9.
    45. Steer EJ, Cross NCP. Myeloproliferative disorders with translocations of chromosome 5q 31-35; role of the platelet-derived growth factor receptor beta. Acta Haematol 2002; 107: 113-122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Tefferi A, Pardanani A. Imatinib treatment-induced cardiomyopathy in hypereosinophilic syndrome. Blood 2003; 102: 3457. Přejít k původnímu zdroji...
    47. Vandenberghe P, Wlodarska J, Michaux L et al. Clinical and molecular features of FIP1L1-PDGFRA(+) chronic eosinophilic leukemia. Leukemia 2004; 18: 734-742. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Weller PF, Bubley G. The idiopathic hypereosinophilic syndrome. Blood 1994; 83: 2759-2779. Přejít k původnímu zdroji...
    49. Zittoun J, Farcet JP, Marquet J et al. Cobalamin (vitamin B12) and B12 binding proteins in hypereosinophilic syndromes and secondary eosinophilia. Blood 1984; 63: 779-783. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.