Vnitr Lek 2018, 64(9):839-846 | DOI: 10.36290/vnl.2018.115

Čo vieme o epidemiológii srdcového zlyhávania na Slovensku a vo svete

Eva Gonçalvesová*, Marcela Danková
Národný ústav srdcových a cievnych chorôb, a.s., Bratislava, Slovenská republika

Srdcové zlyhávanie (SZ) je dnes jednou z najvýznamnejších príčin úmrtnosti a závažnej chorobnosti, ako aj jednou z vedúcich príčin hospitalizácií. Narastajúci počet pacientov so SZ sa stáva jedným s najvýznamnejších problémov nielen zdravotníctva, ale aj systému sociálnej starostlivosti. Poznatky o epidemiológii sú dôležité predovšetkým pre racionálne plánovanie a riadenie poskytovania liečebno-preventívnej starostlivosti a smerovanie výskumných kapacít. Zdrojmi údajov pre náš článok boli prierezové prieskumy ambulantnej aj hospitalizačnej starostlivosti o pacientov so srdcovým zlyhávaním, publikované zdroje Národného centra zdravotníckych informácií a údaje o poskytovaní zdravotnej starostlivosti zbierané zdravotnou poisťovňou Dôvera. Hrubá prevalencia SZ na Slovensku je 2,3 %. Vekovo špecifikovaná sa pohybuje od 31 na 1 000 obyvateľov vo vekovej skupine 50-54-ročných po 189 vo vekovej skupine 80-84-ročných. Priemerný vek mužov bol 61,8 (± 8,1) a žien 65,6 (± 9,3) roka. Vo funkčnej triede NYNA I bolo 10 %, v triede NYHA II 45 %, NYHA III 32 % a NYHA IV 3 % chronicky chorých. Najčastejšou dominantnou príčinou SZ je ischemická choroba srdca v 50-60 % prípadov. Menej ako 40% ejekčnú frakciu ľavej komory má 26 % pacientov sledovaných v širokej všeobecnej ambulantnej praxi a 43 % pacientov sledovaných u špecialistov. Presné údaje o incidencii SZ na Slovensku nemáme. Incidencia hospitalizácií pre novozistené SZ bola 120/100 000 obyvateľov/rok, čo môžeme považovať na dolnú hranicu incidencie. Počet hospitalizácií pre SZ dramaticky narastá z 9 060 v roku 2005 po 22 112 v roku 2017. Priemerná dĺžka hospitalizácie bola v roku 2015 9,4 ± 9,7 dňa. Hospitalizačná mortalita ostáva vysoká (6,2 %). Odhaduje sa, že prevalencia chronického SZ bude ďalej narastať, a to vzhľadom na starnutie populácie, úspechom liečby akútnych kardiovaskulárnych ochorení, vrodených srdcových chýb, prevencii náhlej srdcovej smrti aj predlžovaniu života chorých so SZ. Tomuto trendu bude nutné prispôsobiť alokáciu ako materiálnych, tak aj personálnych kapacít poskytovania zdravotnej starostlivosti.

Klíčová slova: hospitalizácie; incidencia; prevalencia; srdcové zlyhávanie

What we know about epidemiology of heart failure in Slovakia and globally

Heart failure (HF) is nowadays some of the most significant causes of mortality and morbidity, as well as one of the leading causes of hospitalization. Increasing number of patients with HF is becoming one of the most burning problems not only for health care, but also for the social welfare system. The knowledge of the epidemiology is crucial for rational planning and management of curative and preventive health care and allocation of research capacities. The sources of data for description of basic epidemiological characteristic of HF in Slovakia come from cross sectional surveys of outpatient care and hospitalization records of patients with heart failure, publicized sources of the National health information center and database of health care provision gathered by health insurer Dôvera. Crude prevalence of HF in Slovakia is 2.3%. Age specific prevalence ranging from 31/1 000 in habitants aged 50-54 up to 189/1 000 in the 80-84 age group. Average age in male population was 61.8 (± 8) and women 65.6 (± 9.3) years. In the functional class NYNA I were 10 %, in class NYHA II 45%, NYHA III 32% a NYHA IV 3 % patients with chronic heart failure. The most prevalent dominant cause of HF, 50-60 % of cases, is ischemic heart disease. Left ventricular ejection fraction of less than 40 % was observed in 26 % of patients followed up in general practice and 43 % of patients in care of the specialists. The exact data on HF incidence in Slovakia are no available. Incidence of hospitalizations for the newly diagnosed HF was 120 in one hundred thousand people a year, which could be considered bottom limit of incidence. The number of hospitalizations for HF grows dramatically from 9 060 in 2005 to 22 112 in 2017. The average length of hospitalization in 2015 was 9.4 ± 9.7 days. Hospitalization mortality, despite trend to decline, remains high at 6.2 %. It is estimated that prevalence of chronic HF will grow further fueled by population aging, the treatment success of acute cardiovascular and congenital heart diseases, prevention of sudden heart failure, and also prolongation of life expectancy in patients with HF. Both material and human in health care resources need to adapt to this visible trend.

Keywords: heart failure; hospitalizations; incidence; prevalence

Vloženo: 21. srpen 2018; Přijato: 21. srpen 2018; Zveřejněno: 1. září 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Gonçalvesová E, Danková M. Čo vieme o epidemiológii srdcového zlyhávania na Slovensku a vo svete. Vnitr Lek. 2018;64(9):839-846. doi: 10.36290/vnl.2018.115.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Heidenreich PA, Albert NM, Allen LA et al. Forecasting the impact of heart failure in the United States: a policy statement from the American Heart Association. Circ Heart Fail 2013; 6(3): 606-619. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/HHF.0b013e318291329a>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Stewart S, Ekman I, Ekman T et al. Population impact of heart failure and the most common forms of cancer: a study of 1 162 309 hospital cases in Sweden (1988 to 2004). Circ Cardiovasc Qual Outcomes 2010; 3(6): 573-580. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCOUTCOMES.110.957571>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Národné centrum zdravotníckych informácií. Dostupné z WWW: <http://www.nczisk.sk/Statisticke_vystupy/Publikacie_statisticke_prehlady/Edicia_Zdravotnicka_statistika/Pages/default.aspx>.
  4. Goncalvesova E, Varga I, Lesny P et al. Charakteristiky a osud pacientov s akútnym srdcovým zlyhávaním v aktuálnej klinickej praxi. [Characteristics and the prognosis of patients with acute heart failure in current clinical practice]. Vnitř Lék 2010; 56(8): 845-853. Přejít na PubMed...
  5. Gonçalvesová E, Lesný P, Varga I et al. Demographic and clinical characteristics in patients hospitalised with heart failure in Slovakia. SLOVASeZ II registry. Cardiology Lett 2017; 26(5): 269-275.
  6. Dukát A, Gajdošík J, Payer J et al. Epidemiológia srdcového zlyhávania na Slovensku. Facta Medica: Brno 2017. ISBN 9788088056041.
  7. Dukát A, Gajdošík J, Szádocká T et al. Epidemiologické údaje o sledovaní pacientov s chronickým srdcovým zlyhávaním. Praktická a preventívna kardiológia 2015; 7: 48-53.
  8. Dúbrava J, Šidlo REPIT-HF survey chronického srdcového zlyhávania s redukovanou, mid-range a zachovanou ejekčnou frakciou na Slovensku. 2. časť: Terapia. Cardiology Lett 2018; 27 (1): 5-19.
  9. Dúbrava J. EPIT-HF survey chronického srdcového zlyhávania s redukovanou, mid-range a zachovanou ejekčnou frakciiu na Slovensku. 1. časť: Epidemiológia. Cardiology Lett 2017; 26(6): 323-335.
  10. McCormick N, Lacaille D, Bhole V et al. Validity of Heart Failure Diagnoses in Administrative Databases: A Systematic Review and Meta-Analysis. PLoS One 2014; 9(8): e104519. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0104519>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. European Society of Cardiology Heart Failure Long-Term Registry (ESC-HF-LT): 1-year follow-up outcomes and differences across regions. Eur J Heart Fail 2016; 18(6): 613-625. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/ejhf.566>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Psota M, Bandosz P, Gonçalvesová E et al. Explaining the decline in coronary heart disease mortality rates in the Slovak Republic between 1993-2008. PLoS One 2018; 13(1): e0190090. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0190090>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Tendera M. Epidemiology, treatment, and guidelines for the treatment of heart failure in Europe. Eur Heart J 2005; 26(Suppl J): J5-J9. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/sui056>. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Go AS, Mozaffarian D, Roger VL et al. Heart Disease and Stroke Statistics - 2013 Update: A Report From the American Heart Association. Circulation 2013; 127(1): e6-e245. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIR.0b013e31828124ad>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Zarrinkoub R, Wettermark B, Wändell P et al. The epidemiology of heart failure, based on data for 2.1 million inhabitants in Sweden. Eur J Heart Fail 2013; 15(9): 995-1002. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurjhf/hft064>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Ohlmeier C, Mikolajczyk R, Frick J et al. Incidence, prevalence and 1-year all-cause mortality of heart failure in Germany: a study based on electronic healthcare data of more than six million persons. Clin Res Cardiol 2015; 104(8): 688. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00392-015-0841-4>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Brouwers FP, de Boer RA, van der Harst P et al. Incidence and epidemiology of new onset heart failure with preserved vs. reduced ejection fraction in a community-based cohort: 11-year follow-up of PREVEND. Eur Heart J 2013; 34(19): 1424-1431. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/eht066>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Tiller D, Russ M, Greiser KH et al. Prevalence of symptomatic heart failure with reduced and with normal ejection fraction in an elderly general population-the CARLA study. PLoS One 2013; 8: e59225. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0059225>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Kupari M, Lindroos M, Iivanainen AM et al. Congestive heart failure in old age: prevalence, mechanisms and 4-year prognosis in the Helsinki Ageing Study. J Intern Med 1997; 241(5): 387-394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Davis RC, Hobbs FD, Lip GY. ABC of heart failure. History and epidemiology. BMJ 2000; 320(7226): 39-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Devroey D, Van Casteren V. The incidence and first-year mortality of heart failure in Belgium: a 2-year nationwide prospective registration. Int J Clin Pract 2010; 64(3): 330-335. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/j.1742-1241.2009.02212.x>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Lloyd-Jones DM, Larson MG, Leip EP et al. Lifetime risk for developing congestive heart failure: the Framingham Heart Study. Circulation 2002; 106(24): 3068-3072. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Barasa A, Schaufelberger M, Lappas G et al. Heart failure in young adults: 20-year trends in hospitalization, aetiology, and case fatality in Sweden. Eur Heart J 2014; 35(1): 25-32. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/eht278>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Christiansen MN, Weeke P, Vasan RS et al. Age-Specific Trends in Incidence, Mortality, and Comorbidities of Heart Failure in Denmark, 1995 to 2012. Circulation 2017; 135(3): 1214-1223. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCULATIONAHA.116.025941>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. McMurray JJ, Stewart S. Epidemiology, aetiology, and prognosis of heart failure. Heart 2000; 83(5): 596-602. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Zdravotícka ročenka SR 2016. Edícia ročeniek. NCZISK: Bratislava 2016. Dostupné z WWW: <http://www.nczisk.sk/Aktuality/Pages/Zdravotnicka-rocenka-SR-2016.aspx>.
  27. Schaufelberger M, Swedberg K, Koster M et al. Decreasing one-year mortality and hospitalization rates for heart failure in Sweden; Data from the Swedish Hospital Discharge Registry 1988 to 2000. Eur Heart J 2004; 25(4): 300-307. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ehj.2003.12.012>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Teng TH, Finn J, Hobbs M et al. Heart failure: incidence, case fatality, and hospitalization rates in Western Australia between 1990 and 2005. Circ Heart Fail 2010; 3(2): 236-243. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCHEARTFAILURE.109.879239>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Dunlay SM, Redfield MM, Weston SA et al. Hospitalizations after heart failure diagnosis a community perspective. J Am Coll Cardiol 2009; 54(18): 1695-1702. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2009.08.019>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Blecker S, Paul M, Taksler G et al. Heart failure-associated hospitalizations in the United States. J Am Coll Cardiol 2013; 61(12): 1259-1267. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2012.12.038>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Desai AS. The three-phase terrain of heart failure readmissions. Circ Heart Fail 2012; 5(4): 398-400. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCHEARTFAILURE.112.968735>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Chun S, Tu JV, Wijeysundera HC et al. Lifetime analysis of hospitalizations and survival of patients newly admitted with heart failure. Circ Heart Fail 2012; 5(4): 414-421. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCHEARTFAILURE.111.964791>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Eapen ZJ, Reed SD, Li Y et al. Do Countries or Hospitals With Longer Hospital Stays for Acute Heart Failure Have Lower Readmission Rates? Findings From ASCEND-HF. Circulation Heart Failure 2013; 6(4): 727-732. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCHEARTFAILURE.112.000265>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Hersh AM, Masoudi FA, Allen LA. Postdischarge Environment Following Heart Failure Hospitalization: Expanding the View of Hospital Readmission. J Am Heart Assoc 2013; 2(2): 58-64. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/JAHA.113.000116>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Kommuri NV, Koelling TM, Hummel SL. The impact of prior heart failure hospitalizations on long-term mortality differs by baseline risk of death. Am J Med 2012; 125(2): e9-e15. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.amjmed.2011.06.014>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Hawkins NM, Jhund PS, McMurray JJ et al. Heart failure and socioeconomic status: accumulating evidence of inequality. Eur J Heart Fail 2012; 14(2): 138-146. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurjhf/hfr168>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Foraker RE, Rose KM, Suchindran CM et al. Socioeconomic status, Medicaid coverage, clinical comorbidity, and rehospitalization or death after an incident heart failure hospitalization: Atherosclerosis Risk in Communities cohort (1987 to 2004). Circ Heart Fail 2011; 4(3): 308-316. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCHEARTFAILURE.110.959031>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Gallerani M, Boari B, Manfredini F et al. Seasonal variation in heart failure hospitalization. Clin Cardiol 2011; 34(6): 389-394. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/clc.20895>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Desai AS, Stevenson LW There must be a better way: piloting alternate routes around heart failure hospitalizations. J Am Coll Cardiol 2013; 61(2): 127-130. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2012.10.015>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.