Prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC, FACC šedesátiletý

Professor Petr Widimský, MD, DSc, FESC, FACC, sixty-year old

Pavel Gregor

Vnitr Lek 2014, 60(4):267-268  

Vývoj klinického zájmu o plicní hypertenzi v České republice

Development of clinical interest on pulmonary hypertension in the Czech Republic

Pavel Jansa

Vnitr Lek 2014, 60(4):271-274  

Rozvoj klinického zájmu o plicní hypertenzi je spojen s rozvojem srdeční katetrizace. První měření srdečního výdeje při pravostranné srdeční katetrizaci provedl krátce po Forssmannově pionýrském činu Otto Klein působící na pražské německé univerzitě. Vynález plovoucího balonkového katétru je spojen se jménem Williama Ganze, který se narodil v Košicích a medicínu vystudoval v Praze. Od 60. let minulého století se problematice plicní cirkulace věnovalo několik pražských pracovišť, která jsou označována jako pražská škola plicní cirkulace. Z jejich iniciativy byla založena Evropská společnost patofyziologie dýchání a v letech 1969-1999 byly pořádány v...

30 let programu transplantace srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze

30 years heart transplantation program in Institute for Clinical and Experimental Medicine in Prague

Lenka Hošková, Ivan Málek, Vojtěch Melenovský, Marianna Podzimková, Markéta Hegarová, Zora Dorazilová, Josef Kautzner, Ivan Netuka, Jan Pirk

Vnitr Lek 2014, 60(4):275-281  

Transplantace srdce se stala v posledních desetiletích zavedenou metodou léčby pokročilého srdečního selhání. Právě v lednu roku 2014 uplynulo 30 let od zahájení klinického programu transplantace srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny. Do konce roku 2013 bylo provedeno 936 transplantací srdce. Od svých počátků zaznamenal transplantační program značný vývoj, uvolnila se indikační kritéria, prohloubily se znalosti celé problematiky, jsou k dispozici a stále se hledají nová imunosupresiva. Prodloužila se doba přežívání a zlepšila se kvalita života pacientů. Přesto však zůstává péče o transplantované nemocné často komplikovaným úkolem pro...

Medikamentózní léčba plicní arteriální hypertenze v roce 2014

Drug therapy of pulmonary arterial hypertension in 2014

Michael Aschermann, Pavel Jansa

Vnitr Lek 2014, 60(4):282-288  

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které je charakterizováno progresivním zvyšování plicní vaskulární rezistence a tlaku v plicním oběhu. Postupně vede k hypertrofii pravé komory srdeční, dále pak bez léčby k jejímu selhávání a k úmrtí nemocného. Etiologie plicní hypertenze (PH) byla opakovaně reklasifikována, naposledy na 4. světovém sympoziu plicní hypertenze v roce 2008 [1]. V první skupině je právě PAH, která vzniká buď z neznámé příčiny, nebo je asociována se známou vyvolávající příčinou (systémová onemocnění pojiva, jaterní onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, HIV infekce, abúzus některých anorektik)....

Neobvyklá intervence na nativní tepně u pacienta po aortokoronárním bypassu

Unusual intervention of native vessel in patient with coronary artery bypass

Zdeněk Coufal, Martin Gřiva, Robert Náplava

Vnitr Lek 2014, 60(4):289-292  

Aortokoronární bypass (CABG) je starší metodou revaskularizační léčby ischemické choroby srdeční (ICHS) nežli perkutánní koronární intervence (PCI), i když stále využívaná, především u vícetepennéno postižení nebo u chronických uzávěrů. S prodlužující se délkou přežívání nemocných s ICHS přibývá opakovaných katetrizací a intervencí, a to i u nemocných po CABG. Vzhledem k tomu, že i bypassy, zvláště žilní štěpy, podléhají degenerativním a aterosklerotickým změnám, jsou intervenční kardiologové mnohdy nuceni řešit i značně komplikované nálezy. V jiných případech podstupují nemocní reoperace, které jsou zatíženy mnohem vyšším rizikem než operace původní....

Optická koherentní tomografie, oddálená implantace stentu a přímá perkutánní koronární intervence u nemocných s infarktem myokardu a elevací ST segmentu

Optical coherence tomography, delayed stent implantation and primary percutaneous coronary intervention in patients with myocardial infarction and ST segment elevation

Pavel Červinka

Vnitr Lek 2014, 60(4):293-297  

Primární perkutánní koronární intervence (PCI) představuje nejefektivnější léčbu infarktu myokardu s elevacemi ST-segmentu. Nicméně, implantace stentu může způsobit zpomalení (slow-flow) nebo dokonce úplné přerušení toku (no-reflow) v infarktové tepně se zvýšením krátkodobé i dlouhodobé úmrtnosti. Vzhledem k těmto limitacím je snaha o hledání alternativních způsobů nebo určitých modifikací stávající primární PCI. V prezentované práci autor představuje modifikovanou primární PCI s kontrolou výsledku tromboaspirace pomocí optické koherentní tomografie (OCT). Jsou prezentovány výsledky vlastních zkušeností i krátká kazuistika. V rámci pilotního projektu...

Pečeň pri srdcovom zlyhávaní

Liver in heart failure

Eva Goncalvesová

Vnitr Lek 2014, 60(4):298-303  

Srdcové zlyhávanie (SZ) je syndróm s multiorgánovou manifestáciou. Pečeň je, vzhľadom na svoju vysokú metabolickú aktivitu a z nej vyplývajúce nároky na oxygenáciu, ale aj vzhľadom na jej anatomické uloženie v blízkosti srdca, orgánom poškodeným srdcovým zlyhávaním veľmi často. Napriek tomu, že sú znaky poškodenia pečene pri srdcovom zlyhávaní časté, funkcia pečene je však len zriedka klinicky významne narušená. Lézia je spôsobená poruchou hepatálnej cirkulácie v zmysle kongescie a hypoperfúzie. Kongestívna lézia je častejšia. Typicky sa prejavuje bolestivou hepatomegaliou, zvýšenou hladinou priameho bilirubínu a alkalickej fosfatázy. Vyhranená ischemická...

Mitrální stenóza

Mitral stenosis

Pavel Gregor, Hana Línková

Vnitr Lek 2014, 60(4):304-309  

Práce se zabývá problematikou mitrální stenózy ve světle současných poznatků. Vada je dnes ve vyspělých zemích velmi vzácná (asi 10 % vad). Její etiologie se podstatně změnila především díky úbytku revmatické horečky. Sumarizovány jsou klinické, echokardiografické a katetrizační nálezy, dále pak léčba a prognóza.

Léčba srdečního selhání u diabetiků

Treatment of heart failure in diabetic patients

Jaromír Hradec

Vnitr Lek 2014, 60(4):310-315  

Srdeční selhání se u diabetiků objevuje často, a opačně, mezi nemocnými se srdečním selháním je vysoká prevalence diabetes mellitus. Léčba srdečního selhání u diabetiků se nijak zásadně neliší od léčby srdečního selhání u nediabetiků. Jejím základem jsou inhibitory ACE, betablokátory a blokátory mineralokortikoidních receptorů. V pokročilejších fázích srdečního selhání nabývá na důležitosti léčba přístrojová, jako je např. biventrikulární kardiostimulace pro srdeční resynchronizaci. V poslední době se do popředí čím dál více dostává otázka dlouhodobé kardiovaskulární bezpečnosti nových hypoglykemizujících léků. Starší antidiabetika, jako jsou inzuliny,...

Vliv zkušenosti na výsledky katetrové implantace aortální chlopně v léčbě významné aortální stenózy

The role of learning curve on the results of aortic valve implantation for severe aortic stenosis

Petr Kala, Petr Němec, Petr Malík, Jiří Ondrášek, Martin Třetina, Petr Pokorný, Jiří Jarkovský, Milan Bláha

Vnitr Lek 2014, 60(4):316-321  

Úvod:Pacienti s hemodynamicky významnou aortální stenózou mají při konzervativní léčbě výrazně zhoršenou životní prognózu. Vedle chirurgické náhrady (AVR) jako zlatého standardu léčby, se u pacientů s vysokým rizikem nebo kontraindikací k AVR využívá katetrová implantace aortální chlopně (TAVI). Nedostatek poznatků se týká role zkušenosti implantačního týmu ve vztahu k dosaženým výsledkům. Cíl:Posouzení výsledků konsekutivně provedených TAVI v závislosti na zkušenosti implantačního týmu. Metodika: Soubor 58 vysoce rizikových konsekutivních pacientů s průměrným věkem 82,2 let byl rozdělen do 3 skupin v závislosti na pořadí...

Plně vstřebatelný lékový koronární stent: kde jsme v roce 2014?

Fully absorbable drug eluting coronary stent: where do we stand in 2014?

Viktor Kočka, Petr Toušek, Libor Lisa, Tomáš Buděšínský

Vnitr Lek 2014, 60(4):322-326  

Koronární stenty jsou již dlouhou dobu rutinně používány při většině perkutánních koronárních intervencí. Hrají důležitou pozitivní roli především v prvních několika měsících. Vývoj stentů, jejichž struktura se po této době začne vstřebávat a po několika letech již není v intervenované tepně přítomna, lze nazvat revolučním krokem. Autoři předkládají přehled současné technologie plně vstřebatelných koronárních stentů a prezentují klinické studie a zkušenosti dostupné v roce 2014. Následuje hypotetická debata mezi příznivcem a odpůrcem této nové technologie, ze které je jasně patrné, že definitivní závěry zatím nelze učinit. Závěrem autoři poskytují...

Význam stanovení galektinu 3 jako ukazatele myokardiální fibrózy v klinické kardiologii

Impact of galectin 3 as myofibrosis marker in clinical cardiology

Filip Málek

Vnitr Lek 2014, 60(4):327-330  

Galektin 3 je protein secernovaný aktivovanými makrofágy a hraje důležitou úlohu v rozvoji fibrózy při tkáňovém poškození. Experimentální práce prokázaly zvýšenou koncentraci galektinu 3 u srdeční hypertrofie a v modelech srdečního selhání. Galektin 3 byl identifikován v řadě klinických studií jako biomarker kardiovaskulárních onemocnění v oblasti diagnostiky, stratifikace rizika, odpovědi na terapii a krátkodobé i dlouhodobé prognózy. Zejména byl prokázán aditivní prognostický význam stanovení galektinu 3 spolu s NT-proBNP u akutního a chronického srdečního selhání.

Místo chirurgické revaskularizace v léčbě akutního infarktu myokardu

Surgical therapy of myocardial infarction

Petr Němec, Jiří Ondrášek, Petr Fila, Helena Bedáňová, Petr Pavlík

Vnitr Lek 2014, 60(4):331-334  

Úvod:Chirurgická revaskularizace u akutního infarktu myokardu (AIM) je dnes většinou nahrazena perkutánní koronární intervencí. Doménou pro chirurgy tak zůstávají mechanické komplikace infarktu. Cílem práce bylo zhodnotit současný stav a výsledky chirurgické léčby AIM. Soubor nemocných a metodika:V období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2012 bylo v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) v Brně operováno celkem 1 959 pacientů pro ischemickou chorobu srdeční, z toho 103 (5,3 %) pacientů byli operováni pro AIM. U více než 1/2 nemocných byl interval od vzniku AIM do operace delší než 24 hod. 19 nemocných mělo provedenou...

Operace Ebsteinovy anomálie v dospělém věku - naše zkušenosti

Operation of Ebstein anomaly in adulthood - our experience

Jana Popelová, Roman Gebauer, Petr Pavel, Štěpán Černý, Pavel Jehlička, Petr Plášil, Ivo Skalský

Vnitr Lek 2014, 60(4):335-340  

Úvod:Výsledky operací dospělých s Ebsteinovou anomálií se velice liší podle zkušeností kardiochirurgického pracoviště s touto vadou. Metodika a výsledky:V letech 2005-2013 bylo na kardiochirurgickém oddělení v Nemocnici Na Homolce v Praze operováno celkem 38 dospělých pacientů s Ebsteinovou anomálií trikuspidální chlopně ve věku 34,8 ± 12,7 let (19-63 let). Většina pacientů (71 %) měla Ebsteinovu anomálii typu C nebo D. Časná 30denní operační mortalita činila 5,2 %, v dlouhodobém průběhu zemřeli další 2 pacienti. Plastika trikuspidální chlopně byla možná ve 45 %, biologická náhrada byla implantována v 53 %, současná...

Predklinické kardiovaskulárne ochorenia a tuhosť aorty

Preclinical cardiovascular diseases and aortic stiffness

Mária Potočárová, Jozef Bulas, Marta Filková Karabová, Ján Murín, Ivan Janiga

Vnitr Lek 2014, 60(4):341-347  

Cieľ:Porovnať tuhosť aorty (vyjadrenú ako rýchlosť šírenia pulzovej vlny v aorte - PWVao) ako ukazovateľa kardiovaskulárneho rizika u pacientov s liečenou artériovou hypertenziou, s kardiovaskulárnym rizikom odhadovaným podľa štandardných skórovacích systémov. Súbor a metódy:V súbore 41 pacientov hypertonikov bez klinických prejavov kardiovaskulárneho ochorenia (23 žien/18 mužov, priemerného veku 59 rokov) sme zisťovali prítomnosť rizikových faktorov a predklinických kardiovaskulárnych ochorení. Na odhad kardiovaskulárneho rizika sme použili SCORE-HDL a kategorickú klasifikáciu doporučenú podľa ESH/ESC. Závislosť medzi jednotlivými...

Akutní srdeční selhání a kardiogenní šok - trendy na počátku 21. století

Acute heart failure and cardiogenic shock - trends at the beginning of 21^st century

Richard Rokyta

Vnitr Lek 2014, 60(4):348-353  

Akutní srdeční selhání (ASS) je syndrom různorodé etiologie a několika klinických prezentací. Nejzávažnější prognózu mají pacienti v kardiogenním šoku. Na rozdíl od chronického srdečního selhání nemáme pro léčbu ASS z pohledu medicíny založené na důkazech téměř žádnou evidenci. Hledání nových léčebných postupů, které by dokázaly pozitivně ovlivnit prognózu pacientů, pokračuje jak v oblasti farmakoterapie, tak v oblasti nefarmakologické léčby. Léčba pacienta s ASS by měla být zahájena co nejdříve a zahrnuje jak kauzální, tak komplexní symptomatickou terapii. Tento přehledový článek stručně shrnuje trendy v léčbě akutního srdečního selhání na počátku...

Může léčba hypertenze ovlivnit výskyt demence?

Treatment of hypertension may affect the incidence of dementia?

Miroslav Souček

Vnitr Lek 2014, 60(4):354-358  

Vysoký krevní tlak patří k významným rizikovým faktorům vzniku demence ve vyšším věku. Hledají se souvislosti mezi léčbou hypertenze a snížením rizika zhoršení kognitivních funkcí a demence. Jak ukázaly klinické studie, léčba hypertenze snižuje riziko vzniku demence, ale účinnost různých antihypertenziv ve svém vlivu na výskyt demence je vyjádřena v různé míře. V blízké budoucnosti s prodlužujícím se věkem a výskytem především systolické hypertenze bude demence závažným nejen zdravotnickým problémem. Léčba hypertenze může ovlivnit demenci jak v primární prevenci, tak v sekundární prevenci a v posledních letech se věnuje pozornost možnosti ovlivnění...

Pravá komora pri ťažkej pľúcnej hypertenzii pri vrodených chybách srdca - odlišná a špecifická

Right ventricle in severe pulmonary hypertension in congenital heart defects - different and specific.

Iveta Šimková, Monika Kaldarárová

Vnitr Lek 2014, 60(4):359-365  

Pravá komora (PK) je neraz ešte aj dnes zaznávaná v porovnaní s ľavou, a to po každej stránke - patogenetickej, diagnostickej, či liečebnej. Však u pľúcnej artériovej hypertenzie (PAH) asociovanej s vrodenými chybami srdca sa PK na patogenéze nielen aktívne podieľa, ale aj významne vplýva na jej priebeh a prognózu. O kvalite a dĺžke života totiž nerozhoduje výška pľúcneho tlaku, ale práve obraz PK a jej funkcia. Eisenmengerov syndróm predstavuje extrémne ťažkú formu PAH, u ktorej práve unikátna schopnosť adaptácie špecifickej PK odlišujúcej sa viacerými charakteristikami garantuje, že sa "Eisenmengrom" spomedzi všetkých pacientov s tak ťažkou PAH práve...

Srovnání amerických a evropských (českých) doporučení pro diagnostiku a léčbu chronického srdečního selhání

Comparison of American and European (Czech) guidelines for diagnosis and treatment of chronic heart failure

Jindřich Špinar, Lenka Špinarová, Jiří Vítovec, Ondřej Ludka

Vnitr Lek 2014, 60(4):366-374  

V roce 2012 vyšla česká i evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání. V roce 2013 byla publikována americká doporučení ACCF/AHA doporučení pro péči o srdeční selhání. Hlavní rozdíl je především v tom, že evropská doporučení zahrnuji akutní i chronické srdeční selhání, zatímco americká a česká pouze chronické srdeční selhání. Americká doporučení rozlišují srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí a zachovanou ejekční frakci. V úvodní části americká doporučení uvádějí klasifikaci A-D, která není v evropských ani českých doporučeních. Pacienti v třídě A jsou nemocní s rizikovými faktory, ale bez srdečního selhání, naopak pacienti ve...

Význam vulnerabilních aterosklerotických plátů a možnosti jejich detekce pomocí intravaskulární spektroskopie

Detection of vulnerable atherosclerotic plaque with near-infrared spectroscopy: a systematic review

Cyril Štěchovský, Martin Horváth, Petr Hájek, Josef Veselka

Vnitr Lek 2014, 60(4):375-379  

Termín vulnerabilní plát je používán k popisu aterosklerotické léze s vysokým rizikem vzniku trombózy a akutní klinické manifestace v podobě infarktu myokardu či cévní mozkové příhody. Vulnerabilní pláty jsou histopatologicky a patofyziologicky poměrně dobře definovanou entitou. Jejich detekce in vivo doposud narážela na nedostatek metod schopných kvantifikovat určitou charakteristiku vulnerabilního plátu, která by predikovala riziko jeho klinické manifestace a která by byla validována ve velkých klinických studiích. Intravaskulární spektroskopie, která byla cíleně vyvinuta k detekci velikosti lipidového jádra aterosklerotického plátu, se zdá být nadějnou...

Katetrizační renální denervace v léčbě rezistentní hypertenze: realita nebo fikce?

Catheter renal denervation in treatment of resistant hypertension: reality or fiction?

Miloš Táborský

Vnitr Lek 2014, 60(4):380-388  

Katetrizační renální denervace je jedním z velmi dynamicky se rozvíjejících suboborů kardiologie v posledních 5 letech. Původní indikace k léčbě rezistentní hypertenze byly rozšířeny o další výzkumné oblasti - syndrom spánkové apnoe, srdeční selhání, rezistence na inzulin, fibrilace síní, komorové tachykardie a řadu dalších. Stejně tak, jako v jiných oblastech kardiologie, např. v problematice kmenových buněk, bylo bohužel věnováno málo prostoru experimentálním studiím a dále studiím fáze II. Klinická aplikace tak předběhla podstatnou část vývoje nové technologie. Původně slibné výsledky studií Symplicity HTN-1 a -2 byly nyní recentně zpochybněny předčasně...

Praktické otázky léčby novými antitrombotiky

Practical questions on therapy with new antithrombotic agents

Jan Vojáček

Vnitr Lek 2014, 60(4):389-395  

Nová perorální antitrombotika prokázala v poslední době výrazně lepší prevenci trombotických komplikací u nemocných v řadě klinických situací, jako je fibrilace síní, tromboembolická nemoc nebo akutní koronární syndromy. Na trh byla uvedena jak nová perorální antikoagulancia (NPA) - dabigatran, rivaroxaban a apixaban, tak nové účinné protidestičkové léky - tikagrelor a prasugrel. Jejich uvedení bylo podpořeno pozitivními výsledky pilotních studií: RE-LY, ROCKET AF, ARISTOTLE, PLATO a TIMI 38 TRITON a později i rychle získávanými klinickými zkušenostmi. NPA ve svých studiích potvrdily noninferioritu ve výskytu mozkové cévní příhody nebo systémové embolizace,...

Kombinační léčba hypertenze

Combination therapy of hypertension

Jiří Widimský jr.

Vnitr Lek 2014, 60(4):396-400  

Kontrola hypertenze je v klinické praxi stále velkým problémem. Jednou z příčin neuspokojivé situace je nedostatečné využívání kombinační léčby. Je odhadováno, že použití nejméně 2 antihypertenzních látek je potřebné u 70-80 % všech hypertoniků. Článek pojednává o výhodách častějšího použití kombinační léčby včetně využití fixní kombinací. Kombinační léčbu je možné použít již při zahajování farmakologické terapie hypertenze, zejména u středně těžké až těžké formy. Jsou diskutovány vhodné a méně vhodné/nevhodné kombinace antihypertenziv včetně jejich potenciálních indikací. Častější použití kombinační léčby vede ke zlepšení kontroly hypertenze a současně...