Vnitřní lékařství 2026 ROČNÍK 72 5 ISSN 0042-773X (print) / ISSN 1801-7592 (on-line) ČASOPIS ČESKÉ INTERNISTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ INTERNISTICKEJ SPOLOČNOSTI Indexováno v: EMBASE: Excerpta Medica | SCOPUS | MEDLINE | Index Medicus | Bibliographia medica Čechoslovaca | Bibliographia medica Slovaca | Index Copernicus International | Chemical Abstracts | INIS Atomindex HLAVNÍ TÉMA – SPÁNKOVÁ MEDICÍNA Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně Nespavost u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí: patofyziologie, diagnostika a léčba Spánek a sportovní výkon PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Anémie podmíněné deficitem železa: kdy perorální a kdy i. v. železo, kolik a jak dlouho Zahájení léčby arteriální hypertenze kombinovanou terapií: proč by se mělo stát standardním postupem u většiny osob Nízkotraumatická zlomenina: okno príležitosti pre sekundárnu prevenciu bez omeškania KAZUISTIKY Akútny koronárny syndróm bez aterosklerózy: paradoxná embolizácia u pacienta s venóznym tromboembolizmom a okultným adenokarcinómom pľúc DOBRÁ RADA Očkování proti chřipce – nejčastější mýty a jak o nich komunikovat s pacienty AI V MEDICÍNĚ A ZDRAVOTNICTVÍ Velké jazykové modely ve zdravotnictví: přínosy, rizika a výhled Spojili jsme síly Interní medicína pro praxi a Vnitřní lékařství pod jednou hlavičkou www.casopisvnitrnilekarstvi.cz
Datum přípravy: únor 2026, CZ-MEDI-001-02/2026-R01 Medison Pharma s. r. o., Plynární 1617/10, 170 00 Praha 7, oce.prague@medisonpharma.com www.medisonpharma.com We are Always Ahead | We Grow as One | We Care
Věděli jste, že: pacientů s AJP trpí hyponaterémií3 pacientů s příznaky jsou ženy ve věku 15 – 50 let1 Může to být akutní jaterní porfýrie? Silná difúzní bolest břicha1-3 + 1 nebo více z následujících příznaků Úzkost, deprese, nespavost nebo zmatenost1-3 Nauzea nebo zvracení1-3 Hypertenze a tachykardie1-3 Slabost nebo bolest končetin1-3 25 – 35 % ~90 % Při podezření na AJP jednejte okamžitě: 1 odeberte vzorek moči 2 chraňte před světlem 3 odešlete vzorek k otestování AJP, Akutní jaterní porfýrie Reference: Určeno pouze pro zdravotnické odborníky. Podpořeno a financováno společnostmi Alnylam Pharmaceuticals, Inc a Medison Pharma s.r.o. Medison Pharma s.r.o., Plynární 1617/10, 170 00 Praha 7, email: office.czech@medisonpharma.com Všechna práva vyhrazena. Datum přípravy: 06/2026, CZ-ALN-048-06/2026
EDITORIAL Spánek jako klinická veličina: měřit, interpretovat, léčit 280 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(5):280 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Spánek jako klinická veličina: měřit, interpretovat, léčit Spánek bývá v každodenní klinické praxi stále často vnímán jako pasivní část dne nebo jako nespecifický doprovodný příznak. Ve skutečnosti jde o dynamický biologický proces, který ovlivňuje regeneraci, hormonální a kognitivní funkce, vnímání symptomů i schopnost nemocného zvládat chronické onemocnění. Tři články tohoto čísla Vnitřního lékařství ukazují spánek z rozdílných, ale vzájemně se doplňujících perspektiv: jako objekt přístrojového měření, jako samostatný terapeutický cíl u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí a jako jeden z předpokladů sportovního výkonu. Rozsáhlý přehled Tomáše Krejčího a spoluautorů připomíná, jak rychle se česká spánková medicína posunula od laboratorní polysomnografie k přenosným a domácím systémům. Polysomnografie zůstává referenční metodou, avšak technicky adekvátní domácí testování může u správně vybraných pacientů zvýšit dostupnost péče a snížit její náročnost. Zásadní přitom není počet zaznamenaných kanálů ani atraktivita konkrétní technologie, ale soulad zvolené metody s klinickou otázkou. Domácí vyšetření bez EEG může podhodnotit tíži obstrukční spánkové apnoe, automatické skórování vyžaduje odbornou kontrolu a jednoduchý screening nesmí být zaměňován za definitivní diagnózu. Moderní diagnostika proto není pouze otázkou přístroje, ale také kvality signálu, validace algoritmů, správné indikace a kvalifikované interpretace. Stejný princip – technologie má podporovat, nikoli nahrazovat klinické uvažování – je patrný v článku věnovaném nespavosti u CHOPN. Insomnie zde není pouhým synonymem „špatného spánku“ ani automatickým důsledkem dušnosti. Je samostatnou poruchou spánku a bdění, jejíž vznik obvykle podmiňuje souběh nočních respiračních příznaků, hypoxemie či hyperkapnie, poruch dýchání ve spánku, komorbidit, psychických obtíží, medikace a udržujících behaviorálních mechanismů. Diagnóza je především klinická a vyžaduje odlišit insomnii od denní únavy, nadměrné spavosti, nízké spánkové efektivity nebo overlap syndromu. Léčbou první volby je kognitivně-behaviorální terapie nespavosti spolu s optimalizací terapie CHOPN a přidružených onemocnění. Farmakoterapie může mít své místo, ale pouze individualizovaně, časově omezeně a se zvláštní opatrností při hyperkapnii, neléčené spánkové apnoi, současném užívání opioidů a u křehkých seniorů. Přehled Markéty a Elišky Sovových o spánku a sportovním výkonu ukazuje druhý pól stejného kontinua. Zde nejde primárně o léčbu nemoci, ale o zachování fyziologické rezervy a schopnosti adaptace. Nedostatek nebo fragmentace spánku zhoršují fyzický i mentální výkon, regeneraci a přesnost motorických dovedností a jsou spojeny s vyšším rizikem zranění. Význam získává chronotyp, načasování tréninku, cestování přes časová pásma, kofein, alkohol i prostředí, ve kterém sportovec spí. Také v této populaci mají dotazníky, aktigrafie a nositelná elektronika své místo především ve screeningu a dlouhodobém sledování; při podezření na skutečnou poruchu spánku je však nutné standardní odborné vyšetření. Optimalizace spánku by proto měla být součástí tréninkového procesu stejně samozřejmě jako plánování zátěže a regenerace. Společným poselstvím všech tří textů je potřeba přestat chápat spánek jako okrajové téma. Pro lékaře by měla být spánková anamnéza přirozenou součástí vyšetření pacienta s nočními obtížemi, denní únavou či spavostí, zhoršeným fungováním nebo neuspokojivě kontrolovaným chronickým onemocněním. Je třeba rozlišovat subjektivní kvalitu spánku od objektivních parametrů, screening od diagnózy a sedaci od skutečné léčby insomnie. Budoucnost spánkové medicíny nebude stát jen na citlivějších senzorech a sofistikovanějších algoritmech, ale především na propojení objektivních dat, pacientovy zkušenosti a klinického kontextu. Spánek je měřitelný, ovlivnitelný a klinicky významný – a právě proto si zaslouží pevné místo ve vnitřním lékařství. prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D. přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno
| 281 www.casopisvnitrnilekarstvi.cz VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ OBSAH článek v e-verzi Obsah EDITORIAL / EDITORIAL Spánek jako klinická veličina: měřit, interpretovat, léčit MilanSova------------------------------------------------------280 HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně Device-based diagnostics in Czech sleep medicine TomášKrejčí,SamuelGenzor,JaromírVachutka- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 284 Nespavost u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí: patofyziologie, diagnostika a léčba Insomnia in patients with chronic obstructive pulmonary disease: pathophysiology, diagnosis and treatment Milan Sova, Jaroslav Vejrych, Vladimír Herout, Ondřej Venclíček - - - - - - - - - - - - - - - - - ---------- 300 Spánek a sportovní výkon Sleep and athletic performance Markéta Sovová, Eliška Sovová - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ---------------- 306 PŮVODNÍ PRÁCE / ORIGINAL ARTICLES Erdheimova-Chesterova choroba diagnostikovaná a léčená na Hematologické a onkologické klinice FN Brno v posledních 26 letech. Popis 6 případů a přehled symptomů a léčby této nemoci Erdheim-Chester disease diagnosed and treated at the Hematology and Oncology Clinic of the Brno University Hospital in the last 26 years. Description of 6 cases and an overview of the symptoms and treatment of this disease Zdeněk Adam, Zdeněk Řehák, Karel Starý, Richard Chaloupka, Aleš Čermák, Sandra Soboličová, Ivanna Boichuk, Martin Štork, Viera Sandecká, Andrea Křivanová, Marta Krejčí, Luděk Pour PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Anémie podmíněné deficitem železa: kdy perorální a kdy i. v. železo, kolik a jak dlouho Iron deficiency anemia: when to use oral versus intravenous iron, how much, and for how long Veronika Cíglerová, Jan Válka - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ---------------- 312 Zahájení léčby arteriální hypertenze kombinovanou terapií: proč by se mělo stát standardním postupem u většiny osob Initiating antihypertensive treatment with combination therapy: why it should become standard practice in most patients EvaKociánová-- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- ------------------- 320 Nízkotraumatická zlomenina: okno príležitosti pre sekundárnu prevenciu bez omeškania Low-trauma fracture: a window of opportunity for secondary prevention without delay Soňa Dubecká, Martin Kužma, Peter Jackuliak, Juraj Payer - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ----------- 326 Dnavá artritída: aktuálne poznatky o diagnostike a liečbe Gouty arthritis: current insights into diagnosis and treatment Stela Kašperová, Lenka Tarabčáková, Daniela Šutovská, Emőke Šteňová Diabetická noha: od antibiotik k odlehčení a revaskularizaci Diabetic foot: from antibiotics to offloading and revascularization Jana Pecová
282 | www.casopisvnitrnilekarstvi.cz VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ OBSAH KAZUISTIKY / CASE REPORTS Akútny koronárny syndróm bez aterosklerózy: paradoxná embolizácia u pacienta s venóznym tromboembolizmom a okultným adenokarcinómom pľúc Acute coronary syndrome without atherosclerosis: paradoxical coronary embolism in a patient with venous thromboembolism and occult lung adenocarcinoma Mária Ivančíková, Martin Hudec, Zuzana Celecová - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ------------ 338 Obrovskobuněčná arteriitida se smíšeným kraniálně-velkocévním fenotypem manifestovaná atypickou retroaurikulární cefaleou a horečkou nejasného původu Giant cell arteritis with a mixed cranial and large-vessel phenotype presenting with atypical retroauricular headache and fever of unknown origin Marcel Pavlík, Oliver Kuchař, Róbert Novotný DOBRÁ RADA / GOOD ADVICE Očkování proti chřipce – nejčastější mýty a jak o nich komunikovat s pacienty Flu vaccination – common myths and how to talk to patients ŠárkaRumlarová---------------------------------------------------342 AI V MEDICÍNĚ A ZDRAVOTNICTVÍ / AI IN MEDICINE AND HEALTH CARE Velké jazykové modely ve zdravotnictví: přínosy, rizika a výhled Large language models in healthcare: benefits, risks and outlook OndřejVolný,AdamGřunděl---------------------------------------------345 Nově vyšlo supplementum oficiální český překlad ERC Guidelines 2025 pod odborným dohledem České resuscitační rady aktuální doporučení pro KPR a poresuscitační péči pro odbornou veřejnost bohatá obrazová dokumentace: schémata, algoritmy a ilustrace volně ke stažení na www.aimjournal.cz/archive.php ➔ www.aimjournal.cz Impaktováno v Emerging Sources Citation Index. Indexováno v EMBASE, Excerpta Medica, Scopus, Emerging Sources Citation Index. Excerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, EBSCO – ACADEMIC SEARCH COMPLETE. Anesteziologie a intenzivní medicína ISBN 978-80-7471-583-9 ROČNÍK 37, ROK 2026, Suppl. A (ČERVENEC) 2026 / A Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2025: Souhrn doporučení Peřan D, Beneš J, Běhounková P, Černá Pařízková R, Černý V, Dubrava L, et al. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2025: Souhrn doporučení. Anest. intenziv. Med. 2026;37(Suppl. A): 84 s. Greif R, Lauridsen KG, Djärv T, Ek JE, Monnelly V, Monsieurs KG, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2025 Executive Summary. Resuscitation. 2025;215 Suppl 1:110770. doi: 10.1016/j.resuscitation.2025.110770. Supplementum Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2025: souhrn doporučení
telmisartanum/amlodipinum/hydrochlorothiazidum TOLVECAMO Zkrácená informace o přípravku Název přípravků: Tolvecamo 40 mg/5 mg/12,5 mg, Tolvecamo 80 mg/5 mg/12,5 mg, Tolvecamo 80 mg/10 mg/12,5 mg, Tolvecamo 80 mg/10 /25 mg, tablety. Složení: Jedna tableta obsahuje: 40 mg telmisartanu, 5 mg amlodipinu (ve formě amlodipin-besilátu) a 12,5 mg hydrochlorothiazidu nebo 80 mg telmisartanu, 5 mg amlodipinu (ve formě amlodipin-besilátu) a 12,5 mg hydrochlorothiazidu nebo 80 mg telmisartanu, 10 mg amlodipinu (ve formě amlodipin-besilátu) a 12,5 mg hydrochlorothiazidu nebo 80 mg telmisartanu, 10 mg amlodipinu (ve formě amlodipin-besilátu) a 25 mg hydrochlorothiazidu. Indikace: Přípravek Tolvecamo je indikován k substituční léčbě u dospělých pacientů s esenciální hypertenzí, jejichž krevní tlak je odpovídajícím způsobem kontrolován kombinací telmisartanu a hydrochlorothiazidu v dvojkombinaci a monokomponentní formulace amlodipinu podávanými souběžně ve stejných dávkách jaké jsou v kombinaci, ale v oddělených tabletách. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 1 tableta denně dané síly. Tento léčivý přípravek není vhodný pro počáteční léčbu. Před přechodem na přípravek Tolvecamo mají být pacienti kontrolováni na stabilních dávkách všech tří antihypertenziv používaných ve stejnou dobu. Dávka má být stanovena na základě dávek jednotlivých složek obsažených v kombinaci v době změny přípravku. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater a ledvin je přípravek kontraindikován. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater nemá být překročena dávka 40/5/12,5 mg jednou denně. Bezpečnost a účinnost přípravku u dětí ve věku do 18 let nebyla stanovena. Perorální podání s tekutinou, s jídlem nebo bez jídla. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku. Hypersenzitivita na jiné látky odvozené od sulfonamidů. 2. a 3. trimestr těhotenství. Cholestáza a obstrukce žlučových cest. Těžká porucha funkce jater nebo ledvin (CrCL <30 ml/min), refrakterní hypokalemie, hyperkalcemie. Těžká hypotenze, šok (včetně kardiogenního). Hemodynamicky nestabilní srdeční selhání po akutním infarktu myokardu. Obstrukce výtokové části levé komory (např. aortální stenóza vysokého stupně). Souběžné užití s přípravky obsahujícími aliskiren u pacientů s diabetem nebo poruchou funkce ledvin (GFR <60 ml/min/1,73m2) Zvláštní upozornění: Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotensinu II nesmí být zahájena během těhotenství. Přípravek Tolvecamo má být podáván opatrně u pacientů s poruchou funkce jater nebo s progresivním jaterním onemocněním. Pacientům s oboustrannou stenózou renální arterie nebo se stenózou arterie zásobující jedinou funkční ledvinu hrozí zvýšené riziko závažné hypotenze a renální nedostatečnosti. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin se doporučuje pravidelná kontrola hladiny draslíku, kreatininu a kyseliny močové. U těchto pacientů může dojít k azotémii. Symptomatická hypotenze se může objevit u pacientů s deplecí objemu a/nebo sodíku v důsledku intenzivní diuretické terapie, dietního omezení soli, průjmu nebo zvracení. Tyto stavy mají být upraveny před podáním přípravku. Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotensin II nebo aliskirenu se nedoporučuje. Léčba přípravkem Tolvecamo se nedoporučuje u pacientů s primárním aldosteronismem. Zvýšená opatrnost je nutná u pacientů se stenózou aortální nebo mitrální chlopně nebo s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií. U pacientů s diabetem je vhodné zvážit sledování hladiny glukózy v krvi, případně úpravu dávky inzulinu nebo antidiabetik; může dojít k manifestaci latentního diabetu. Ve vhodných intervalech mají být prováděny periodické kontroly sérových elektrolytů. Telmisartan a další antagonisté receptoru angiotensinu II jsou zřejmě méně účinné ve snižování krevního tlaku u černošské populace. Nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiomyopatií nebo s ischemickým kardiovaskulárním onemocněním může vyvolat infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu. Při podávání thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, byla popsána exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes a byly hlášeny případy fotosenzitivních reakcí. Léky ze sulfonamidu nebo derivátů sulfonamidu mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí k choroidálnímu výpotku s poruchou zorného pole, přechodnou krátkozrakostí a akutním glaukomem s uzavřeným úhlem. Primární léčbou je co nejrychlejší přerušení užívání léků. Pacienti mají být poučeni o riziku nemelanomových kožních nádorů a mají dostat doporučení ohledně omezení expozice slunečnímu a ultrafialovému záření a aby si pravidelně kontrolovali, zda se jim na kůži neobjevily nové kožní léze, a o každé podezřelé kožní lézi okamžitě informovali lékaře. Po užití hydrochlorothiazidu byly hlášeny velmi vzácné závažné případy akutní respirační toxicity, včetně syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Pacienti se srdečním selháním musí být léčeni s opatrností. Interakce: Lithium, diuretika, laxativa, kortikosteroidy, ACTH, amfotericin, karbenoxoln, sodná sůl penicilinu G, kyselina salicylová a její deriváty, inhibitory ACE, přípravky nebo náhražky soli obsahující draslík, cyklosporin, heparin sodný, digitalisové glykosidy, antiarytmika, thioridazin, chloropromazin, levomepromazin, trifluoperazin, cyamemazin, sulpirid, sultoprid, amisulprid, tiaprid, pimozid, haloperidol, droperidol, bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, pentamidin, sparfloxacin, terfenadin, vincamin i.v., perorální antidiabetika a inzulin, cholestyramin a kolestipolové pryskyřice, NSA, vazopresory, tubokurarin, urikosurické léky, soli kalcia, betablokátory a diazoxid, anticholinergní látky (např. atropin, biperiden), amantadin, cyklofosfamid, methotrexat, alkohol, baribituráty, narkotika, antidepresiva, inhibitory CYP3A4 (inhibitory proteáz, azolová antimykotika, makrolidy, verapamil, diltiazem), rifampicin, třezalka tečkovaná, grapefruit nebo grapefruitová šťáva, dantrolen, takrolimus, simvastatin. Těhotenství a kojení: Přípravek je kontraindikován v průběhu 2. a 3. trimestru těhotenství a není doporučen v průběhu 1. trimestru těhotenství. Podávání přípravku během kojení se nedoporučuje. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek může mít vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, mohou se objevit závratě nebo ospalost. Nežádoucí účinky: Časté a velmi časté: Hypomagnezemie, somnolence, závrať, bolest hlavy, porucha zraku, včetně diplopie, palpitace, nával horka, dyspnoe, bolest břicha, nauzea, dyspepsie, změna funkce střev, otok kotníků, svalové křeče, edém, únava, astenie. Balení: 28 tablet. Doba použitelnosti: 3 roky. Uchovávání: Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí. Tento léčivý přípravek nevyžaduje zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Seznamte se, prosím, s úplnou informací o přípravku dříve, než jej předepíšete. Datum registrace: 30. 1. 2024. Držitel rozhodnutí o registraci: Krka, d.d., Novo mesto, Slovinsko. Reg. č.: 40 mg/5 mg/12,5 mg: 58/558/22-C, 80 mg/5 mg/12,5 mg: 58/559/22-C; 80 mg/10 mg/12,5 mg: 58/560/22-C; 80 mg/10 mg/25 mg: 58/561/22-C. Léčivý přípravek je vydáván pouze na lékařský předpis. Léčivý přípravek je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Nepřetržitá veřejná informační služba: tel.: +420 221 115 150, e-mail: info.cz@krka.biz; www.krka.cz. Literatura: 1. www. sukl.cz 2. Mancia G, Kreutz R, Brunstrom M, et al. 2023 ESH Guidelines for the management of arterial hypertension The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Hypertension Endorsed by the International Society of Hypertension (ISH) and the European Renal Association (ERA). J Hypertens. 2023 Jun 21. Krka ČR, s.r.o. Sokolovská 192/79 186 00 Praha 8 - Karlín Tel. +420 221 115 115 www.krka.cz Sil. Med. 9/2026, Czech Republic, 2026 I-JU-A4-23 Přibližně každý 3.pacient na duální kombinaci např. telmisartan/amlodipin nebo telmisartan/HCTZ* nedosahuje cílových hodnot TK2 První a jediná trojkombinace s telmisartanem na českém trhu1 Tablety 40 mg/5 mg/12,5 mg 80 mg/5 mg/12,5 mg 80 mg/10 mg/12,5 mg 80 mg/10 mg/25 mg Malý krok pro Vás, velký skok pro pacienta! *HCTZ – hydrochlorotiazid, TK – krevní tlak
HLAVNÍ TÉMA Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně 284 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(5):284-299 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://doi.org/10.36290/vnl.2026.055 Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně Tomáš Krejčí1, Samuel Genzor2, Jaromír Vachutka1 1Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 2Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Tento článek se věnuje historickému vývoji a současnému stavu spánkové medicíny v České republice z pohledu přístrojové diagnostiky. Uvádí stručný přehled metod využívaných u všech šesti hlavních okruhů spánkových poruch a podrobně se zaměřuje na poruchy dýchání ve spánku, především obstrukční spánkovou apnoe (OSA). Rozebráno je historické čtyřúrovňové členění diagnostických metod: od laboratorní polysomnografie (PSG), která představuje referenční metodu, přes domácí testování spánkové apnoe (HSAT) až po jednoduchý screening. Článek dále nabízí detailní technický přehled diagnostických systémů využívaných v Česku, například systémů Alice, Porti/Scala, Nox a Bittium, a analyzuje specifika jednotlivých senzorů pro měření průtoku vzduchu, dechového úsilí a saturace krve kyslíkem. Popsán je narůstající význam domácí diagnostiky a kritéria pro výběr vhodného zařízení s ohledem na klinický cíl, validitu měření a nákladovou efektivnost. Klíčová slova: diagnostické přístroje, obstrukční spánková apnoe, polygrafie, polysomnografie, spánková laboratoř, spánková medicína, standardy AASM. Device-based diagnostics in Czech sleep medicine This article reviews the historical development and current state of sleep medicine in the Czech Republic from the perspective of device-based diagnostics. It briefly introduces methods used across all six major groups of sleep disorders and focuses in detail on sleep-related breathing disorders, particularly obstructive sleep apnea (OSA). The historical four-level classification of diagnostic methods is discussed, ranging from laboratory polysomnography (PSG), which remains the reference method, through home sleep apnea testing (HSAT) to simple screening. The article also provides a detailed technical overview of diagnostic systems used in the Czech Republic, including Alice, Porti/Scala, Nox and Bittium systems, and discusses the characteristics of sensors used for airflow, respiratory effort and oxygen saturation measurements. The increasing role of home diagnostics and criteria for selecting an appropriate device with regard to the clinical objective, measurement validity and cost-effectiveness are described. Key words: diagnostic devices, obstructive sleep apnea, polygraphy, polysomnography, sleep laboratory, sleep medicine, AASM standards. Úvod Spánková medicína má v českých zemích dlouholetou tradici. Medicínu poruch spánku významně ovlivnil neurolog doc. MUDr. Bedřich Roth, DrSc. (1919–1989), který v roce 1951 založil první spánkovou laboratoř na Neurologické klinice 1. LF UK a je v našem regionu považován za zakladatele spánkové medicíny (1). V 80. a 90. letech se spánková medicína dále formovala převážně na neurologických a psychiatrických pracovištích s použitím tehdy dostupných diagnostických zařízení. Na konci 20. století vznikala první specializovaná spánková centra s důrazem na diagnostiku syndromu spánkové apnoe a zaváděla se léčba terapeutickými přístroji. Největší rozvoj nastal po roce 2001, kdy byla založena Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu (ČSVSSM) (2). Hlavní činnosti ČSVSSM Sdružuje odborníky (lékaře, vědce, techniky) Stanovuje doporučené postupy léčby Ing. Tomáš Krejčí Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci tomas.krejci@linde.com Cit. zkr: Vnitř Lék. 2026;72(5):284-299 Článek přijat redakcí: 21. 5. 2026 Článek přijat po recenzích: 22. 7. 2026
HLAVNÍ TÉMA Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně | 285 / Vnitř Lék. 2026;72(5):284-299 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Podílí se na vzdělávání lékařů Organizuje konference a kongresy Spolupracuje se zahraničím (např. s European Sleep Research Society) Další role ČSVSSM Akreditace spánkových center Osvěta veřejnosti (např. význam kvalitního spánku) Podpora výzkumu (např. vliv spánku na kardiovaskulární zdraví) Dnes je spánková medicína multidisciplinárním oborem založeným na pokračující spolupráci klinických i teoretických oborů. Je důležitou oblastí preventivní medicíny a součástí pregraduální i postgraduální výuky. Od roku 2021 se pracoviště rozdělují do tří kategorií podle odborných doporučení a organizačních pravidel ČSVSSM, která navazují na mezinárodní standardy. Základními kritérii rozdělení jsou rozsah poskytované péče, technické vybavení a odbornost personálu (3): Centra I. typu: nejvyšší úroveň péče, řešení celého spektra poruch spánku a vědecká činnost. Centra II. typu: referenční centra řešící celé spektrum poruch spánku. Centra III. typu: pracoviště poskytující péči v omezeném rozsahu jako součást specializovaného zařízení. Toto rozdělení vychází z potřeby zajistit dostupnou, ale zároveň kvalitní a specializovanou péči. Jednodušší případy řeší základní pracoviště, složitější jsou směrovány do vysoce specializovaných center. Hlavní okruhy spánkových poruch Spánkové poruchy představují heterogenní skupinu onemocnění, která negativně ovlivňují kvalitu, délku nebo načasování spánku a mohou vést k významným zdravotním, psychickým i socioekonomickým důsledkům. Současná mezinárodně uznávaná klasifikace International Classification of Sleep Disorders – Third Edition, Text Revision (ICSD-3-TR) rozděluje spánkové poruchy do šesti základních diagnostických okruhů, které představují základ diagnostiky, výzkumu i terapeutických postupů v moderní spánkové medicíně (4). Nespavost (insomnia disorders) Je charakterizována přetrvávajícími obtížemi se zahájením spánku, jeho udržením nebo předčasným ranním probouzením, navzdory dostatečným podmínkám ke spánku. Diagnostickým kritériem je současný výskyt denních obtíží, jako jsou únava, porucha koncentrace, snížená pracovní výkonnost nebo zhoršená kvalita života. Nespavost může mít krátkodobý nebo chronický charakter a představuje častou skupinu spánkových poruch (4, 5). Chronickou nespavostí trpí přibližně 6–10 % dospělé populace, ale symptomy nespavosti se vyskytují až u třetiny dospělých osob (6). Centrální poruchy hypersomnolence (central disorders of hypersomnolence) Jsou definovány nadměrnou denní spavostí, která není vysvětlitelná nedostatečnou délkou spánku ani jinou primární poruchou spánku. Mezi nejvýznamnější poruchy patří narkolepsie typu 1 a 2, idiopatická hypersomnie a další vzácnější hypersomnické syndromy. Typickým klinickým projevem je snížená schopnost udržet bdělost během dne a opakované epizody neodolatelné potřeby spánku (4). Přestože jsou centrální poruchy hypersomnolence relativně vzácné, mají výrazný dopad na pracovní výkonnost, bezpečnost i kvalitu života postižených pacientů (7). Poruchy cirkadiánního rytmu spánku a bdění (circadian rhythm sleep-wake disorders) Vznikají v důsledku nesouladu mezi endogenním cirkadiánním systémem a požadavky vnějšího prostředí nebo sociálními povinnostmi. Klinicky se projevují poruchou načasování spánku, která vede k nespavosti, nadměrné denní spavosti nebo kombinaci obou příznaků. Nejčastěji se jedná o poruchu s opožděnou fází spánku a bdění, poruchu s předsunutou fází spánku a bdění, poruchu spánku při směnném provozu a syndrom časového posunu (jet lag) (4, 5). Význam těchto poruch narůstá zejména v souvislosti se směnným provozem, cestováním přes časová pásma a zvýšenou expozicí umělému osvětlení ve večerních hodinách (8). Jednou z metod používaných při vyšetřování poruch cirkadiánního rytmu spánku je aktigrafie, neinvazivní metoda dlouhodobého sledování spánku a cirkadiánního rytmu pomocí akcelerometru, který pacient obvykle nosí na zápěstí po dobu několika dnů až týdnů. Na základě zaznamenané pohybové aktivity lze odhadnout dobu usnutí a probouzení, celkovou dobu spánku i pravidelnost spánkového režimu. Výsledek je vhodné interpretovat společně se spánkovým deníkem. Parasomnie (parasomnias) Parasomnie představují skupinu nežádoucích behaviorálních, motorických nebo autonomních projevů vznikajících během spánku nebo při přechodu mezi spánkem a bděním. Rozdělují se na parasomnie vázané na NREM spánek, mezi které patří například somnambulismus, noční děsy nebo zmatená probuzení, a parasomnie vázané na REM spánek, jejichž nejvýznamnějším představitelem je porucha chování v REM spánku (REM sleep behavior disorder) (4). Zatímco NREM parasomnie se častěji vyskytují v dětském věku, REM parasomnie jsou typické především pro starší dospělé a mohou být časným projevem neurodegenerativních onemocnění (9). Při atypickém průběhu, riziku poranění nebo potřebě odlišit parasomnii od nočních epileptických či jiných motorických událostí může být indikována videopolysomnografie. Poruchy pohybu související se spánkem (sleeprelated movement disorders) Zahrnují převážně stereotypní pohybové projevy narušující kontinuitu nebo kvalitu spánku. Mezi nejvýznamnější patří syndrom neklidných nohou (Restless Legs Syndrome, RLS), periodické pohyby končetin ve spánku (Periodic Limb Movements of Sleep, PLMS), spánkový bruxismus a noční svalové křeče. Přestože jsou tyto poruchy často považovány za méně závažné, mohou významně přispívat k fragmentaci spánku, denní únavě a snížení kvality života (4, 10). Syndrom neklidných nohou postihuje přibližně 5–10 % dospělé populace evropských zemí a jeho prevalence stoupá s věkem (11).
HLAVNÍ TÉMA Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně 286 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(5):284-299 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Poruchy dýchání související se spánkem (sleeprelated breathing disorders) Poruchy dýchání ve spánku patří mezi nejčastější poruchy spánku a bdění, představují hlavní téma tohoto článku a mají významný dopad na kvalitu života i celkové zdraví člověka (12). Jedná se o skupinu onemocnění, při kterých dochází během spánku k opakovanému omezení nebo přerušení dýchání, což vede k narušení spánku a snížení okysličení krve (13). Vyšetření ve spánkové laboratoři začíná odběrem anamnézy, často doplněným vyplněním standardizovaného dotazníku, například Epworthské škály spavosti. Následuje fyzikální vyšetření a podle potřeby další specializovaná vyšetření. Objektivní tíže poruchy se stanoví vhodnou přístrojovou metodou podle klinické otázky a možností pracoviště. Po potvrzení diagnózy může následovat titrace, tedy nastavení optimálního tlaku terapeutického přístroje; titrace již představuje součást nastavení léčby, nikoli vlastní diagnostiky. Diagnostika i titrace mohou probíhat za hospitalizace nebo ambulantně. Obstrukční spánková apnoe – v MKN-10 součást kategorie G47.3 Spánková apnoe Obstrukční spánková apnoe (OSA) je porucha dýchání ve spánku, při které dochází k opakovanému uzávěru horních cest dýchacích. Přestože dechové svaly vyvíjejí úsilí, proudění vzduchu je omezené nebo zcela přerušené, což může vést k poklesu saturace krve kyslíkem a k opakovaným probouzecím reakcím (12). Závažnost OSA se běžně vyjadřuje indexem apnoe-hypopnoe (AHI), tedy průměrným počtem apnoí a hypopnoí za hodinu spánku. AHI je také jedním z údajů zohledňovaných při indikaci a úhradě léčby; hodnota AHI ≥ 15/h může být podle konkrétní klinické situace a úhradové kategorie jednou z podmínek pro předepsání terapeutického přístroje. Závažnost OSA podle AHI je shrnuta v tabulce 1. Uvedené hranice platí pro dospělé pacienty; u dětí se používají odlišná a přísnější kritéria. Prevalence obstrukční spánkové apnoe se podle různých studií odhaduje na 9–38 % dospělé populace a je vyšší u mužů. S věkem se zvyšuje a v některých starších skupinách dosahuje až 90 % u mužů a 78 % u žen. Při AHI ≥ 15 událostí/h se prevalence v běžné dospělé populaci pohybovala od 6 % do 17 %, přičemž ve vyšším věku dosahovala až 49 %. Prevalence OSA byla vyšší také u obézních mužů a žen (15). Diagnostika OSA je velmi častý a často poddiagnostikovaný stav; podle evropských údajů zůstává bez diagnózy až 80 % pacientů (16). Správná diagnostika je klíčová, protože terapeutická opatření, jako jsou léčba pozitivním přetlakem v dýchacích cestách (PAP), intraorální pomůcky nebo chirurgické zákroky, mohou být účinná, jejich použití však má být cíleno na pacienty s objektivně prokázanými respiračními událostmi odpovídajícího typu a závažnosti. Léčba pozitivním přetlakem v dýchacích cestách patří mezi základní léčebné možnosti OSA (17). Používají se různé režimy, zejména CPAP nebo automaticky titrovaný APAP, dvouúrovňový BPAP a ve vybraných indikacích také adaptivní servoventilace (ASV) či jiné ventilační režimy. Volba režimu a nastavení přístroje se řídí typem poruchy, komorbiditami a výsledkem titrace. Podrobný rozbor léčebných režimů přesahuje diagnostické zaměření tohoto článku. Diagnostické systémy musí vyvažovat komplexnost a přesnost měření s komfortem a dostupností pro pacienta, tedy volbu mezi laboratorním a domácím systémem. Stále častěji se diagnostika provádí v domácích podmínkách pomocí HSAT (Home Sleep Apnea Testing), což vedle úspory nákladů přináší větší komfort pacientům monitorovaným ve vlastním domácím prostředí. Obrázek 1 ukazuje, že mezi roky 2010 a 2020 vzrostl podíl evropských pracovišť používajících HSAT ze 76 % na 89 %, tedy o 13 procentních bodů. Podíl pracovišť používajících jako jedinou diagnostickou metodu PSG klesl z 24 % na 12 %, tedy o 12 procentních bodů (16). 71 % 89 % 92 % 82 % 12 % 8 % 91 % 71 % 24 % 0 % 100 % 2010 2020 Podíl zúčastněných zemí (%) 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % HSAT PSG HSAT i PSG pouze PSG TM Obr. 1. Diagnostické postupy pro OSA v evropských centrech v letech 2010 a 2020; upraveno podle (16) Tab. 1. Závažnost obstrukční spánkové apnoe u dospělých podle AHI (14) Závažnost OSA AHI (události/h) Norma < 5 Lehká OSA 5 až < 15 Středně těžká OSA 15 až < 30 Těžká OSA ≥ 30 AHI = index apnoe-hypopnoe; uvedené hranice se vztahují na dospělé pacienty
Homecare Váš spolehlivý partner Linde Gas a.s., U Technoplynu 1324, 198 00 Praha 9, mobil: 775 863 658, e-mail: tomas.krejci@linde.com Spánková medicína Diagnostika → Kompletní vybavení spánkových pracovišť na míru → Polysomnografy (Alice, Porti 10) → Polygrafy (Porti 7, Porti 9, Bittium Respiro) → Screening (Porti 7M) Terapie → Široký sortiment přístrojů pro titraci a léčbu SAS (Philips, Löwenstein) → Možnost propojení s diagnostickým systémem na pracovišti → Smluvní výdejce všech pojišťoven Kyslíková terapie → Koncentrátory kyslíku (stacionární, přenosné) → HOMELOX®-mobil (kapalný kyslík) → Přenosné LIV® lahve → Příslušenství (hadice, filtry) → Pravidelný servis u pacientů
HLAVNÍ TÉMA Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně 288 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(5):284-299 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Přístrojová diagnostika Pro diagnostiku OSA se od roku 1994 používá historické členění přístrojů do čtyř úrovní podle rozsahu zaznamenávaných signálů, přítomnosti odborného dohledu a místa vyšetření; souhrn uvádí tabulka 2 (18). V současné klinické praxi se rozhodování opírá především o volbu mezi laboratorní PSG a technicky adekvátním HSAT u vhodně vybraných pacientů. V Česku se častěji používá praktické rozdělení na polysomnografická (PSG), polygrafická (PG) a screeningová zařízení bez důsledného označování jednotlivých historických úrovní. 1. Noční polysomnografie v laboratoři (úroveň 1) Popis Kompletní snímání během spánku zahrnuje elektroencefalografii (EEG), elektrookulografii (EOG), elektromyografii (EMG), elektrokardiografii (EKG), měření oronazálního průtoku vzduchu, pohybů hrudníku a břicha, polohy těla a saturace krve kyslíkem (SpO₂). Umožňuje určit spánkovou architekturu, fáze NREM a REM, probouzecí reakce, spánkovou efektivitu a časovou souvislost respiračních událostí s elektrickou aktivitou mozku. Používá se jako referenční metoda při validaci jiných diagnostických systémů; možné uspořádání PSG laboratoře je znázorněno na obrázku 2. Video-PSG se uplatňuje také při diagnostice vybraných parasomnií, nočních motorických událostí a diferenciální diagnostice epileptických záchvatů. Výhody Vysoká diagnostická přesnost a komplexní pohled na dýchací události i další poruchy spánku. Možnost rozlišit různé typy událostí, například apnoe, hypopnoe a RERA (respirační úsilí spojené s probouzecí reakcí), a zohlednit skutečnou dobu spánku, nikoli pouze dobu záznamu. Umožňuje stanovit nejen AHI, ale také charakteristiky desaturací, trvání epizod a desaturační index (ODI). Omezení Nákladnost (zařízení, personál, infrastruktura). Rušivé pro pacienta (vedení kabeláže, přístroje, cizí prostředí). Měření obvykle probíhá jednu noc a nemusí zachytit variabilitu mezi nocemi. Dostupnost může být v některých centrech omezena dlouhou čekací dobou. 2. Přenosná a domácí monitorovací zařízení (Home Sleep Apnea Testing, HSAT) Popis Úroveň 2 – přenosná PSG v domácím prostředí se stejným nebo obdobným rozsahem kanálů jako laboratorní vyšetření; v Česku se používá jen omezeně. Úroveň 3 – kardiorespirační nebo limitovaná polygrafie. Přístroje mají omezený počet kanálů pro měření průtoku vzduchu, dechového úsilí, SpO₂, pulzu a polohy těla. Dříve se v Česku používaly převážně během hospitalizace, nyní se stále častěji využívají v domácím prostředí v rámci ambulantní péče. Úroveň 4 – screening. Velmi jednoduché systémy obvykle zaznamenávají průtok, SpO₂ a pulz. Výhody Pohodlnější pro pacienta, lze provést v přirozeném prostředí. Nižší náklady, umožňuje rozšířený screening. Vhodné zejména pro pacienty s vysokou předtestovou pravděpodobností OSA a bez závažných komorbidit, které by zhoršovaly interpretaci výsledku. Tab. 2. Historické čtyřúrovňové členění diagnostických systémů podle rozsahu vyšetření (18) Testovací úroveň Popis Dohled Zaznamenávané parametry Poznámka Úroveň 1 Standardní PSG ve spánkové laboratoři Přítomen odborný personál EEG, EOG, EMG brady a dolních končetin, EKG, průtok vzduchu, dechové úsilí, SpO₂ a další kanály Referenční laboratorní metoda Úroveň 2 Přenosná PSG Bez přímého dohledu Obdobný rozsah jako u úrovně 1 Komplexní studie v domácím prostředí Úroveň 3 Kardiorespirační polygrafie Bez přímého dohledu Nejméně čtyři signály, obvykle průtok, dva kanály dechového úsilí, SpO₂, pulz a poloha Technicky adekvátní HSAT; nezahrnuje standardní EEG Úroveň 4 Jeden až dva základní signály Bez přímého dohledu Typicky SpO₂, pulz a/nebo průtok vzduchu Orientační screening PSG = polysomnografie; EEG = elektroencefalografie; EOG = elektrookulografie; EMG = elektromyografie; EKG = elektrokardiografie; HSAT = domácí testování spánkové apnoe Obr. 2. Ilustrační uspořádání PSG spánkové laboratoře; vlastní zpracování s využitím generativní AI (19)
HLAVNÍ TÉMA Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně | 289 / Vnitř Lék. 2026;72(5):284-299 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Omezení Bez EEG a EOG nelze určit spánkové fáze ani objektivní dobu spánku. Respirační události jsou proto zpravidla vztahovány k době monitorování a výsledek se označuje jako respirační index událostí (REI), nikoli jako AHI. Delší doba záznamu oproti skutečné době spánku může vést zejména k podhodnocení závažnosti OSA (20). Menší citlivost při lehčích formách OSA či v přítomnosti dalších spánkových poruch. Přesnost jednotlivých systémů závisí na jejich konstrukci, kvalitě signálů, použitém algoritmu a populaci pacientů. U výraznější OSA bývá diagnostická shoda s PSG zpravidla vyšší než u lehkých forem (21). Možné ztráty signálu (rušení, pohyby pacienta), chybí kontrola odborného personálu. Výsledek může být ovlivněn validitou zaznamenaných dat (nesprávné nasazení senzorů, výpadky). Možnosti úhrady péče Podle Seznamu zdravotních výkonů platného ke dni citace jsou výše uvedené typy monitorování zastoupeny příslušnými výkony uvedenými v tabulce 3. Je-li výkon omezen na specializované pracoviště, musí být prováděn na pracovišti splňujícím stanovené odborné a organizační požadavky (22). Níže jsou uvedeny nejčastěji používané přístroje od nejkomplexnějších (úroveň 1) až po ty nejjednodušší (úroveň 4). Polysomnografie (úrovně 1 a 2) Polysomnografie je dlouhodobě uznávána jako referenční metoda pro diagnostiku poruch spánku. V současnosti se využívá zejména u pacientů s komplikovanými poruchami dýchání ve spánku, například při chronické obstrukční plicní nemoci, neuromuskulárním onemocnění, chronickém srdečním selhání, syndromu obezity a hypoventilace nebo při užívání opioidů. Uplatňuje se také v diagnostice centrálních hypersomnolencí, parasomnií, pohybových poruch ve spánku a nočních záchvatových stavů. PSG je komplexní postup vyžadující odpovídající výcvik. Mezi standardní zaznamenávané parametry patří EEG, EOG, EMG, EKG, průtok vzduchu, dechové úsilí a pulzní oxymetrie. Každý parametr vyžaduje specifickou techniku záznamu. Přestože se technologie PSG vyvíjí, základní principy sběru dat zůstávají stejné. Důležité jsou umístění elektrod, filtrování a zesílení signálu, citlivost, bitové rozlišení, vzorkovací frekvence, časová základna, referenční zapojení, uzemnění pacienta, měření impedance a fyziologická kalibrace (23). V českých spánkových laboratořích se PSG obvykle provádí pod dohledem personálu, tedy jako vyšetření úrovně 1. Tentýž nebo obdobně vybavený přenosný systém použitý bez dohledu v domácím prostředí odpovídá úrovni 2, s níž se v Česku setkáváme jen zřídka. U vhodně vybraných pacientů je PSG stále častěji nahrazována polygrafií prováděnou za hospitalizace nebo doma. Polygrafické zařízení bývá levnější, nevyžaduje pevnou instalaci kamery a interkomu v konkrétní místnosti a je jednodušší pro ambulantní použití. U PG bývá jednorázová především nosní kanyla, zatímco ostatní části systému lze používat opakovaně podle pokynů výrobce. U PSG se používají jednorázové nebo opakovaně použitelné elektrody podle konstrukce systému; je nutné počítat také se spotřebním materiálem pro EKG. Časovou výhodou PG je menší počet senzorů. Při domácím použití však zůstává rizikem nesprávné nasazení senzorů, výpadek signálu a omezená možnost okamžité kontroly kvality záznamu. Součástí PSG bývá také povrchová elektromyografie svalové aktivity dolních končetin, nejčastěji z musculus tibialis anterior oboustranně. Umožňuje objektivně identifikovat periodické pohyby končetin ve spánku, které se mohou vyskytovat samostatně nebo v souvislosti se syndromem neklidných nohou. Některé specializované testy vyžadují standardizované laboratorní podmínky, předchozí celonoční PSG a přítomnost odborného personálu: Test mnohočetné latence usnutí (Multiple Sleep Latency Test, MSLT) Představuje objektivní metodu hodnocení nadměrné denní spavosti a fyziologické tendence k usnutí. Vyšetření se provádí během dne Tab. 3. Vybrané zdravotní výkony související s přístrojovou diagnostikou poruch dýchání ve spánku (22) Číslo výkonu Název Odbornost Omezení místem Omezení frekvencí Popis Bodová hodnota 25260 Domácí měření průtoku a saturace kyslíku 205, 209, 103, 101, 107, 701, 001 A – pouze ambulantně 1/1 den Jednoduchá noční monitorace pomocí snímače průtoku a oxymetru v domácím prostředí. Výkon lze považovat za screeningový před případným vyšetřením ve spánkové laboratoři. 894 25261 Víceparametrové monitorování spánkového syndromu 205, 209, 305, 107, 409, 701 S – pouze na specializovaném pracovišti 1/1 den, 1/1 čtvrtletí, 3/1 rok Celonoční kontinuální monitorování SpO₂, srdeční frekvence, dýchacích zvuků, dechového úsilí, průtoku vzduchu a případně polohy pacienta podle typu přístroje. 2263 25269 Polysomnografické vyšetření – víceparametrové monitorování vitálních funkcí ve spánku 205, 209, 305, 107, 409 S – pouze na specializovaném pracovišti 1/1 den, 1/1 čtvrtletí, 3/1 rok Víceparametrové monitorování vitálních funkcí včetně EEG, EOG, EMG, EKG, SpO₂, průtoku vzduchu, pohybů hrudní a břišní stěny a laryngeálních zvuků během nočního spánku. 6423 Údaje odpovídají znění Seznamu zdravotních výkonů dostupnému ke dni citace; před použitím je nutné ověřit aktuální znění.
HLAVNÍ TÉMA Přístrojová diagnostika v české spánkové medicíně 290 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(5):284-299 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz bezprostředně po celonoční PSG a standardně zahrnuje pět dvacetiminutových příležitostí k usnutí, mezi nimiž je odstup 120 minut. Hlavními hodnocenými parametry jsou průměrná latence usnutí a výskyt REM spánku krátce po usnutí (sleep-onset REM periods, SOREMP). MSLT je referenčním testem v diagnostice narkolepsie a dalších centrálních poruch hypersomnolence. Pro správnou interpretaci je nezbytné standardizované provedení včetně ověření dostatečné délky spánku v předchozích dnech, ideálně spánkovým deníkem a aktigrafií (24, 25). Test udržení bdělosti (Maintenance of Wakefulness Test, MWT) Hodnotí schopnost pacienta aktivně odolávat usnutí za standardizovaných podmínek. Na rozdíl od MSLT, který měří fyziologickou spánkovou tendenci, MWT posuzuje schopnost udržet bdělost, a proto se využívá zejména ke sledování účinnosti léčby nadměrné denní spavosti nebo při posuzování způsobilosti vykonávat činnosti vyžadující dlouhodobou pozornost, například řízení motorových vozidel nebo výkon rizikových profesí (25). PSG laboratoř a diagnostické vybavení Na obrázku 3 je znázorněno možné uspořádání spánkové laboratoře s videopolysomnografickým systémem. Většina současných systémů komunikuje prostřednictvím datové sítě. Monitorovací pokoj pacienta a dohledová místnost personálu tak mohou být fyzicky odděleny. Pacient je připojen k potřebným senzorům a současně sledován infračervenou IP kamerou. Často je k dispozici interkom zajišťující obousměrnou komunikaci a záznam zvuku z místnosti. V dohledové místnosti je přítomen spánkový technik, který kontroluje průběh a kvalitu měření. Data včetně audia a videa se zaznamenávají a po ukončení vyšetření analyzují. Pro následnou automatickou i manuální analýzu je zásadní správné nastavení parametrů zaznamenávaných signálů, zejména vzorkovací frekvence a filtrů. Jorgensen a kol. (27) doporučují u kanálů průtoku z nosu, úst nebo přístroje PAP vyšší vzorkovací frekvence, má-li se z téhož kanálu hodnotit také chrápání. Při digitalizaci musí být vzorkovací frekvence vyšší než dvojnásobek nejvyšší frekvenční složky sledovaného signálu, aby se předešlo aliasingu. Tento vztah vychází z Nyquistova– Shannonova vzorkovacího teorému; původní práce Harryho Nyquista byla publikována v roce 1928 (28). Následnou analýzu signálu průtoku, například detekci omezení inspiračního průtoku, může ovlivnit také správné nastavení frekvenčních filtrů (29). Níže jsou uvedeny vybrané polysomnografické systémy používané na pracovištích v Česku. Alice (Philips, Nizozemsko) Systémy PSG Alice společnosti Philips, dříve Respironics, patřily mezi první systémy používané v českých laboratořích. Po modelech Alice 3 a 3.5 následoval model Alice 5, který umožnil integraci PSG a IP kamery do datové sítě. Některé starší modely se již nevyrábějí, ale zůstávají v provozu v řadě spánkových laboratoří. Pro zobrazení, správu a analýzu dat se používá software Sleepware G3. Volitelnou součástí může být automatický analyzátor Somnolyzer, který vyžaduje samostatnou licenci a podporuje automatické předzpracování záznamu. Model Alice 6 (Obr. 4) je dostupný v několika konfiguracích podle typu a počtu fyziologických kanálů, které je třeba zaznamenávat. Výrobcem níže uvedených diagnostických přístrojů je německá společnost Dr. Fenyves und Gut Deutschland GmbH (F+G) (31). Část své produkce dodává jako zařízení OEM (Original Equipment Manufacturer) (32) společnosti Löwenstein Medical GmbH & Co. KG (33). V České republice se proto mohou vyskytovat technicky a funkčně shodné přístroje pod dvěma obchodními názvy. Pro přehlednost je druhý název uváděn za lomítkem, pokud existuje. Porti 10 / Scala a Sonata (F+G / Löwenstein Medical, Německo) Systém může být dodán v různých konfiguracích podle potřeb pracoviště. Základním modelem je Porti 10 (Scala), který stojí na rozhraní mezi PG a PSG a má čtyři programovatelné vstupy ExG pro různá Obr. 3. Schéma spánkového pokoje s PSG systémem Alice (26) Obr. 4. Philips Respironics Alice 6 LDx (30)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=