PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Primární aldosteronismus: diagnostika a léčba v klinické praxi | 179 / Vnitř Lék. 2026;72(3):176-182 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Tab. 3. U koho pomýšlet na primární hyperaldosteronismus? Hypokalemie – spontánní, ale i navozená diuretikem Rezistentní hypertenze Juvenilní hypertenze a/nebo CMP do 50 let Nejbližší příbuzní pacienta s primárním hyperaldosteronismem Incidentalom nadledviny spojený s hypertenzí a/nebo hypokalemií Přítomnost orgánového postižení větší míry, než by odpovídalo tíži arteriální hypertenze Tab. 4. Hraniční hodnoty (cut-off) poměru aldosteron/renin (ARR) pro primární hyperaldosteronismus dle volené metody stanovení analytů a jednotek koncentrací (7) PRA (ng/ml/h) PRA (pmol/l/min) DRC (mU/l) DRC (ng/l) Imunoesej Aldosteron (ng/dl) 20 1,55 2,5 4,0 Aldosteron (pmol/l) 555 43 70 111 LC-MS/MS Aldosteron (ng/dl) 15 1,16 1,8 2,8 Aldosteron (pmol/l) 416 32 52 82 Tab. 5. Interpretace ARR. Tučně jsou označeny léky či klinické stavy, které mohou výrazně ovlivnit hodnoty ARR (7) Falešně pozitivní ARR Falešně negativní ARR Betablokátory Diuretika včetně MRA Centralní alfa 2-agonisté (α-methyldopa) Inhibitor ACE a AT-1 blokátory Přímé inhibitory reninu Přímé inhibitory reninu Nesteroidní analgetika DHP-blokátory Ca kanálu Poškození ledvin SGLT-2 inhibitory Nadměrný přívod NaCl v potravě Hypokalemie Restrikce NaCl v potravě Antidepresiva typu SSRI Hormonální antikoncepce (progestin drospirenon, kombinace estrogenu a progesteronu) Tab. 6. Příklady interpretace. V prvním případě jsou hodnoty ARR vysoké a nález může být mylně interpretován jako primární hyperaldosteronismus. Chybí však vysoká hladiny aldosteronu či alespoň v horním pásmu normy. V tomto případě se může jednat o nízkoreninovou (volumdependentní) esenciální hypertenzi, léčbu betablokátorem či pokles reninu ve stáří (nad 70 let) nebo vzácný Gordonův syndrom. Druhý případ splňuje kritéria pro primární hyperaldosteronismus. Na ARR musíme pohlížet vždy v širším kontextu Stanovený hormon 1. případ 2. případ Cut-off ALDO (ng/dl) 10 20 15 DRI (ng/l) 0,2 0,4 0,5 ARR 50 50 4,0 Kalemie (mmol/l) 3,7 3,5 3,8 Laboratorní vyšetření Základním screeningovým vyšetřením je poměr plazmatický aldosteron / plazmatický renin (ARR – aldosterone/renin ratio) (Obr. 1). Zároveň by však měla být hladina aldosteronu vyšší nebo alespoň na horní hranici normy, neboť samotná suprese plazmatické reninové aktivity doprovází i jiné formy nízkoreninové hypertenze. Ačkoliv se jedná o screeningové vyšetření, jeho senzitivita není optimální. Při trvajícím podezření a negativitě prvního vyšetření je vhodné jeho další opakování s odstupem. Hraniční hodnoty ARR, které vedou k podezření na PH, se liší v závislosti na použité jednotce a laboratorní metodě (stanovení přímého imunoreaktivního reninu či plazmatické reninové aktivity). Záleží také na metodice stanovení aldosteronu (imunoesej nebo kapalinová chromatografie). „Cut-off“ hodnoty jsou v tabulce 4. Příprava před vyšetřením Ačkoliv aktuální doporučení zmiňují možnost stanovení bez ohledu na léčbu s následnou interpretací na základě užívané farmakoterapie, je lépe pacienta před diagnostikou připravit tak, aby došlo k minimálnímu ovlivnění hormonů renin-aldosteronového systému (Obr. 6). Faktory ovlivňující ARR a možná interpretace je ukázána v tabulkách 5 a 6. Konfirmační supresní test Diagnózu primárního hyperaldosteronismu je ve většině případů nutné definitivně potvrdit některým z konfirmačních testů (Obr. 7). Test není nutno provádět u zcela jednoznačných případů. Principem těchto testů je posouzení míry supresibility aldosteronu po různých podnětech. Nejčastěji se provádí test se zátěží solí ve formě infuze 2 litrů fyziologického roztoku během 4 hodin nebo kaptoprilový test. Při užití testu s infuzí fyziologického roztoku u pacientů s primárním Změna antihypertenzní terapie Non-DHP BKK (Verapamil SR) Alfa 1-blokátor (Doxazosin) Centrální AH (Moxonidin) 10–14 dní (spironolakton, eplerenon 4 týdny) Substituce hypokalemie Kalium chloratum Ženy Laboratorní testy při vysazené HAK v časné folikulární fázi menstruačního cyklu, tj. cca 7–10 dní po ukončeném cyklu. Bez vysazení terapie provádíme vyšetření u vysoce rizikových a polymorbidních nemocných (ICHS se systolickou dysfunkcí, po CMP). Odběr krve po ránu, pacient by měl být již nejméně 2 hodiny probuzen (stát či chodit). Obr. 6. Příprava před stanovením poměru aldosteron/renin (ARR)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=