118 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(2):118-119 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz DOBRÁ RADA Hyperurikemie: koho léčit a koho neléčit ve světle doporučených postupů https://doi.org/10.36290/vnl.2026.024 Hyperurikemie: koho léčit a koho neléčit ve světle doporučených postupů Zdeněk Monhart Interní oddělení a urgentní příjem, Nemocnice Znojmo Farmakologická léčba hyperurikemie je indikována u pacientů s jasnými klinickými projevy, jako je dna nebo nefrolitiáza. Současné doporučené postupy nedoporučují farmakoterapii u asymptomatické hyperurikemie, ani v přítomnosti CKD nebo kardiovaskulárních onemocnění. Klíčová slova: asymptomatická hyperurikemie, dna, CKD. Hyperuricemia: Indications for treatment vs. non-treatment according to current guidelines Pharmacological treatment of hyperuricemia is indicated in patients with clear clinical manifestations such as gout or nephrolithiasis. Current guidelines do not support pharmacotherapy for asymptomatic hyperuricemia, even in the presence of chronic kidney disease (CKD) or cardiovascular disease. Key words: asymptomatic hyperuricaemia, gout, CKD. Úvod Hyperurikemie je laboratorní nález (tedy nikoliv onemocnění) charakterizovaný zvýšenou koncentrací kyseliny močové v séru, tj. nad 416 μmol/l u mužů a nad 360 μmol/l u žen. Hyperurikemie je v běžné populaci relativně častá a souvisí s metabolickým syndromem, chronickým onemocněním ledvin (CKD), arteriální hypertenzí a kardiovaskulární morbiditou. Zásadní klinickou otázkou je: koho a kdy máme léčit farmakologicky. Současná doporučení se shodují, že asymptomatická hyperurikemie není indikací k léčbě a farmakologicky léčit bychom měli jen selektované pacienty v přítomnosti konkrétních klinických projevů spojených s ukládáním urátů. Jasnými indikacemi k dlouhodobé léčbě jsou dna a nefrolitiáza spojená s hyperurikosurií. Kdy máme léčit farmakologicky Dna Podle doporučení European Alliance of Associations for Rheumatology (EULAR) a American College of Rheumatology (ACR) je farmakologická léčba indikována při ≥ 2 záchvatech dny ročně, tofózní dně, chronické dnavé artritidě nebo strukturálním kloubním postižení (1, 2, 3). Při farmakologické léčbě bychom měli hladinu kyseliny močové snížit na cílové hodnoty (treat-to-target), a to < 360 µmol/l – standardní dna, a < 300 µmol/l – tofózní nebo těžká dna. Lékem první volby je alopurinol v dávce 100 mg denně, s postupnou titrací dávky po 2–4 týdnech k dosažení cílové hodnoty. Součástí léčby jsou kromě farmakoterapie také režimová opatření – především redukce hmotnosti a omezení konzumace alkoholu. Rutinní farmakologická léčba asymptomatické hyperurikemie není podle EULAR i ACR doporučována. Nefrolitiáza při hyperurikosurii Další indikací léčby je oxalátová a urátová nefrolitiáza při prokázané hyperurikosurii. V této indikaci se shodují doporučení European Association of Urologists (EAU) i American Urological Association (AUA) (4, 5, 6). Pro farmakoterapii je užíván allopurinol, doporučena jsou rovněž režimová (dietní) opatření – snížení příjmu masa. Tumor lysis syndrome Pro úplnost je zde uvedena další indikace farmakologické terapie (a prevence) hyperurikemie – tumor lysis syndrom. Základem prevence a léčby je v tomto případě hydratace pacienta, farmakologie alopurinolem jako lékem první linie je rovněž indikována (7). MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., FEFIM Interní oddělení a urgentní příjem, Nemocnice Znojmo monhartz@seznam.cz Cit. zkr: Vnitř Lék. 2026;72(2):118-119 Článek přijat redakcí: 27. 1. 2026 Článek přijat po recenzích: 26. 2. 2026
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=