HLAVNÍ TÉMA Novinky v terapii akutních koronárních syndromů – od standardizovaných algoritmů k individualizované léčbě | 81 / Vnitř Lék. 2026;72(2):81-84 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://doi.org/10.36290/vnl.2026.018 Novinky v terapii akutních koronárních syndromů – od standardizovaných algoritmů k individualizované léčbě Karolína Bartošková, Zuzana Moťovská Kardiologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha V léčbě akutních koronárních syndromů (AKS) dochází v posledních letech k posunu od univerzálních terapeutických algoritmů k individualizované, rizikově orientované strategii. Tento přístup vychází z kombinované stratifikace ischemického a krvácivého rizika, klinického průběhu onemocnění a přítomných komorbidit. Nejvýznamnější změny se týkají antitrombotické léčby, zejména délky a složení duální antiagregační terapie, využití časné monoterapie inhibitorem receptoru P2Y12 a de-eskalačních strategií. Další novinky zahrnují selektivní indikaci mechanické podpory oběhu u kardiogenního šoku a rozšiřující se spektrum adjuvantní farmakoterapie po infarktu myokardu. Cílem přehledového článku je shrnout aktuální doporučení a klíčové klinické studie a diskutovat jejich praktický význam pro každodenní interní praxi. Klíčová slova: akutní koronární syndrom, antiagregační léčba, DAPT (duální antiagregační terapie), kardiogenní šok, sekundární prevence. Advances in the treatment of acute coronary syndromes – from standardized algorithms to individualized therapy Recent years have brought a shift in the management of acute coronary syndromes (ACS) from uniform treatment algorithms towards an individualized, risk-based approach. This strategy integrates ischaemic and bleeding risk assessment, clinical course and patient comorbidities. The most relevant changes concern antithrombotic therapy, including duration and composition of dual antiplatelet therapy, early P2Y12 inhibitor monotherapy and de-escalation strategies. Further developments involve the selective use of mechanical circulatory support in cardiogenic shock and an expanding role of adjunctive pharmacotherapy after myocardial infarction. This review summarizes current guidelines and key clinical trials and discusses their implications for everyday internal medicine practice. Key words: acute coronary syndrome, antiplatelet therapy, dual antiplatelet therapy, cardiogenic shock, secondary prevention. Úvod Akutní koronární syndromy zůstávají jednou z hlavních příčin morbidity a mortality v rozvinutých zemích (1). Navzdory pokroku v oblasti reperfuzní léčby a farmakoterapie zůstává prognóza části nemocných nepříznivá, zejména u starších, polymorbidních a křehkých pacientů. Poslední dekáda přinesla řadu klinických studií, které zpochybnily některá tradiční dogmata v léčbě AKS, zejména v oblasti antitrombotické terapie. Nová americká multisocietální (2) a evropská doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2023 (3) pro léčbu akutních koronárních syndromů zdůrazňují potřebu individualizace léčby, pečlivého hodnocení poměru přínosů a rizik jednotlivých postupů a úzké mezioborové spolupráce mezi kardiology, internisty a praktickými lékaři. Do popředí se rovněž dostává význam dlouhodobé sekundární prevence, včetně ovlivnění životního stylu a vakcinace Současná doporučení pro léčbu akutních koronárních syndromů Evropská doporučení ESC z roku 2023 (3) představují první dokument, který sjednocuje přístup k celému spektru AKS, tedy jak k infarktu myokardu s elevacemi úseku ST, tak k akutnímu koronárnímu MUDr. Karolína Bartošková, Ph.D. Kardiologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady Praha karolina.bartoskova@fnkv.cz Cit. zkr: Vnitř Lék. 2026;72(2):81-84 Článek přijat redakcí: 19. 1. 2026 Článek přijat po recenzích: 27. 2. 2026
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=