PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové terapeutické možnosti a principy léčby obstrukčních plicních nemocí 20 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2026;72(1):15-20 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz vyvíjena nebo již testována celá řada nových biologik; v budoucnu bude zodpovězena i otázka možného efektu kombinované biologické léčby. Nefarmakologické modality léčby zahrnují bronchiální termoplastiku (bronchologická metoda s potenciálem zvrátit remodelaci dýchacích cest) a respirační fyzioterapii a fyzickou aktivitu, které prokazatelně zlepšují kvalitu života i další charakteristiky nemoci (50, 51). Jako neméně důležité se jeví environmentální vlivy, zejména meteorologická situace, kdy v době extrémního horka, chladu, bouří anebo např. při lesních požárech a smogové situaci panuje zvýšené riziko exacerbací, utilizace zdravotní péče, návštěv oddělení emergency a také mortality (2). Alergenová imunoterapie (AIT) je další léčebnou možností, kterou můžeme zařadit do našeho portfolia. Tato desenzibilizační léčba zlepšuje průběh astmatu a alergických a například AIT u pacientů (zejména pediatrických pacientů) s alergickou rinitidou může snížit riziko rozvoje astmatu i o 25 % (52). Léčebnými cíli u pacientů s astmatem ještě nedávno bylo snížení počtu exacerbací a redukce symptomů. V posledních letech se ale etabloval i nový cíl, a to klinická remise astmatu – obdobně jako je tomu u jiných nemocí – např. sklerózy multiplex nebo revmatoidní artritidy (2, 49, 53). Remise astmatu (= asymptomatického stavu se stabilními plicními funkcemi) lze dosáhnout různými léčebnými prostředky, a to i u pacientů s těžkým refrakterním astmatem; obvykle tohoto efektu dosáhneme tzv. „on-treatment“ pomocí IKS/LABA, AIT nebo biologické léčby, výjimečně může dojít k remisi astmatu i spontánně – bez léčby „off-treatment“ (2, 53). Vidina dosažení klinické remise nemoci má i psychologické aspekty – může zvýšit compliance pacienta k nabízené léčbě a na druhé straně zvýšit motivaci lékaře k adherenci k vědecky podloženým doporučeným postupům v daném oboru (2, 53). Nutno poznamenat, že klinická remise neznamená definitivní vyléčení astmatu. Na závěr u obou nemocí je v posledních letech intenzivně diskutována ekologičnost používání inhalátorů, jejich uhlíková stopa i účinky poháněcích plynů (tzv. propelantů) na zemskou atmosféru a klima (54). Z řady studií je patrné, že dostatečnou edukací nejen pacientů, ale i zdravotníků ohledně nižší ekologické stopy práškových forem inhalátorů (bez propelantů) lze dosáhnout významného snížení objemu nadbytečných emisí látek se silnou ekologickou stopou (54). PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Publikace byla zpracována s využitím uvedené literatury a nebyla publikována ani zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Ne. Financování: Žádné. Poděkování: N/A. Registrace v databázích: N/A. Projednání etickou komisí: N/A. LITERATURA 1. Global Initiative for Obstructive Lung Disease. GLOBAL STRATEGY FOR PREVENTION, DIAGNOSIS AND MANAGEMENT OF COPD: 2026 Report [Internet]. 2026 [cited 2026-??-??]. Available from: https://goldcopd.org/2026-gold-report-and-pocket-guide/. 2. Global Initiative for Asthma. Global Strategy for Asthma Management and Prevention [Internet]. 2025 [cited 2026-??-??]. Available from: https://ginasthma.org/2025-gina-strategy-report/ 3. Zatloukal J, Brat K, Neumannová K, et al. Chronická obstrukční plicní nemoc – diagnóza a léčba stabilní nemoci; personalizovaný přístup k péči, využívající koncept léčitelných charakteristik, založený na klinických fenotypech. Stud Pneumol Phthiseol. 2023;83(2):45-80. 4. Teřl M, Sedlák V, Krčmová I. Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu. Část I. Odesílání pacientů do center. Stud Pneumol Phthiseol. 2022;82(4):122-127. 5. Teřl M, Sedlák V, Krčmová I. Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu. Semily: Nakladatelství GEUM; 2023. 6. Barnes PJ. Inflammatory mechanisms in patients with chronic obstructive pulmonary disease. J Allergy Clin Immunol. 2016;138(1):16-27. 7. Polosukhin VV, Richmond BW, Du RH, et al. Secretory IgA Deficiency in Individual Small Airways Is Associated with Persistent Inflammation and Remodeling. Am J Respir Crit Care Med. 2017;195(8):1010-1021. 8. McDonough JE, Yuan R, Suzuki M, et al. Small-airway obstruction and emphysema in chronic obstructive pulmonary disease. N Engl J Med. 2011;365(17):1567-1575. 9. Vedel-Krogh S, Nielsen SF, Lange P, et al. Blood Eosinophils and Exacerbations in Chronic Obstructive Pulmonary Disease. The Copenhagen General Population Study. Am J Respir Crit Care Med. 2016;193(9):965-974. 10. Tashkin DP, Wechsler ME, Role of eosinophils in airway inflammation of chronic obstructive pulmonary disease. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis. 2018;13:335-349. 11. Singh D, Kolsum U, Brightling CE, et al. Eosinophilic inflammation in COPD: prevalence and clinical characteristics. Eur Respir J. 2014;44(6):1697-1700. 12. Barnes PJ. Inflammatory endotypes in COPD. Allergy. 2019;74(7):1249-1256. 13. Casanova C, Celli BR, de-Torres JP, et al. Prevalence of persistent blood eosinophilia: relation to outcomes in patients with COPD. Eur Respir J. 2017;50(5):1701162. 14. Ghebre MA, Pang PH, Diver S, et al. Biological exacerbation clusters demonstrate asthma and chronic obstructive pulmonary disease overlap. J Allergy Clin Immunol. 2018;141(6):2027-2036.e12. 15. Christenson SA, Steiling K, van den Berge M, et al. Asthma-COPD overlap. Clinical relevance of genomic signatures of type 2 inflammation in COPD. Am J Respir Crit Care Med. 2015;191(7):758-766. 16. Rabe KF, Martinez FJ, Ferguson GT, et al. Triple Inhaled Therapy at Two Glucocorticoid Doses in Moderate-to-Very-Severe COPD. N Engl J Med. 2020;383(1):35-48. 17. Ferguson GT, Rabe KF, Martinez FJ, et al. Triple therapy with budesonide/glycopyrrolate/formoterol fumarate with co-suspension delivery technology versus dual therapies in COPD (KRONOS). Lancet Respir Med. 2018;6(10):747-758. 18. Lipson DA, Barnacle H, Birk R, et al. FULFIL Trial: Once-Daily Triple Therapy for Patients with COPD. Am J Respir Crit Care Med. 2017;196(4):438-446. 19. Chen L, Chen G, Zhang MQ, et al. Imbalance between subsets of CD8(+) peripheral blood T cells in patients with COPD. PeerJ. 2016;4:e2301. 20. McDonough JE, Yuan R, Suzuki M, et al. Small-airway obstruction and emphysema in chronic obstructive pulmonary disease. N Engl J Med. 2011;365(17):1567-1575. 21. Elbehairy AF, Ciavaglia CE, Webb KA, et al. Pulmonary Gas Exchange Abnormalities in Mild Chronic Obstructive Pulmonary Disease. Implications for Dyspnea and Exercise Intolerance. Am J Respir Crit Care Med. 2015;191(12):1384-1394. 22. King PT. Inflammation in chronic obstructive pulmonary disease and its role in cardiovascular disease and lung cancer. Clin Transl Med. 2015;4(1):68. 23. Hersh CP, Make BJ, Lynch DA, et al. Non-emphysematous chronic obstructive pulmonary disease is associated with diabetes mellitus. BMC Pulm Med. 2014;14:164. 24. Cavaillès A, Brinchault-Rabin G, Dixmier A, et al. Comorbidities of COPD. Eur Respir Rev. 2013;22:454-475. 25. Bhatt SP, Rabe KF, Hanania NA, et al. Dupilumab for COPD with Blood Eosinophil Evidence of Type 2 Inflammation. N Engl J Med. 2024;390(24):2274-2283. 26. Bhatt SP, Rabe KF, Hanania NA, et al. Dupilumab for COPD with Type 2 Inflammation Indicated by Eosinophil Counts. N Engl J Med. 2023;389(3):205-214. 27. Bhatt SP, Rabe KF, Hanania NA, et al. Dupilumab for chronic obstructive pulmonary disease with type 2 inflammation: a pooled analysis of two phase 3, randomised, double- -blind, placebo-controlled trials. Lancet Respir Med. 2025;13(3):234-243. 28. Criner GJ, Celli BR, Brightling CE, et al. Benralizumab for the Prevention of COPD Exacerbations. N Engl J Med. 2019;381(11):1023-1034. 29. Singh D, Brightling CE, Rabe KF, et al. Efficacy and safety of tezepelumab versus placebo in adults with moderate to very severe chronic obstructive pulmonary disease (COURSE): a randomised, placebo-controlled, phase 2a trial. Lancet Respir Med. 2025;13(1):47-58. 30. Pavord ID, Chanez P, Criner GJ, et al. Mepolizumab for Eosinophilic Chronic Obstructive Pulmonary Disease. N Engl J Med. 2017;377(17):1613-1629. 31. Singh D, Guller P, Reid F, et al. A phase 2a trial of the IL-33 monoclonal antibody tozorakimab in patients with COPD: FRONTIER-4. Eur Respir J. 2025;66(1):2402231. 32. Rabe KF, Celli BR, Wechsler ME, et al. Safety and efficacy of itepekimab in patients with moderate-to-severe COPD: a genetic association study and randomised, double-blind, phase 2a trial. Lancet Respir Med. 2021;9(11):1288-1298. 33. Zhang W, Cheung D, Fong A, et al. Safety, Pharmacokinetics, and Immunogenicity of Astegolimab, an Anti-ST2 Monoclonal Antibody, in Randomized, Phase I Clinical Studies. Clin Transl Sci. 2025;18(10):e70338. Další literatura u autora a na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=