HLAVNÍ TÉMA Nevyužitý potenciál inovativní léčby diabetu 2. typu – náklady na zbytné kardiorenální komplikace 514 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2025;71(8):509-514 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz typu a chronického onemocnění ledvin je finanční ztráta způsobena suboptimální farmakoterapií 270 mil. Kč/rok. Tyto tři částky nákladů na zdravotní péči nelze jednoduše sečíst, protože pacienti často trpí souběhem komorbidit. Například téměř jedna třetina pacientů s ASCVD má zároveň srdeční selhání a/nebo CKD, přes čtyři pětiny pacientů se srdečním selháním trpí zároveň CKD a/nebo ASCVD a přes dvě třetiny pacientů s CKD má navíc srdeční selhání a/nebo ASCVD. Diskuze Je třeba zdůraznit, že se jedná o modelovou analýzu, která kombinuje údaje z několika zdrojů různé kvality a heterogenity. Nejedná se o prospektivně sbíraná data ani o údaje z jednoho longitudinálního zdroje, kterým by mohl být například v ideálním případě diabetický registr s 30letým sledováním na úrovni individuálních pacientů a čerpání zdravotní péče. Aby mohla modelová analýza vzniknout, bylo nutné kombinovat administrativní data zdravotních pojišťoven, která jsou primárně sbírána za účelem proplácení zdravotních služeb. Tato data umožňují populační národní pohled na penetraci moderních antidiabetik v jednotlivých diagnózách, pokud je tato řádně uvedena. Výsledky poskytují izolovaný pohled epidemiologický a nákladový na orgánové komplikace, které jsou moderní třídy antidiabetik schopny preventovat na základě silné klinické evidence. Nejedná se o cost-of-illness studii, ani analýzu nákladové efektivity, jen zúžený pohled na výskyt a přímé náklady orgánových komplikací. Do analýzy například nebyly zahrnuty náklady zdravotních pojišťoven, které by vznikly při vyšší proléčenosti cílových skupin pacientů. Cílem nebylo ani kalkulovat poměr nákladů a přínosů, protože tyto analýzy již byly provedeny, zhodnoceny státními autoritami (SÚKL) a na jejich základě byly vyhodnoceny jako nákladově efektivní. Prvním zjištěním naší datové a modelové analýzy je velmi nízká proléčenost diabetiků 2. typu s existujícími komorbiditami (ASCVD, HF, CKD) lékovými skupinami, které by dle guidelines měly být základním stavebním kamenem jejich farmakoterapie. Celých 85 % ASCVD pacientů je bez optimální léčby, stejně tak 76 % pacientů se srdečním selháním a 74 % pacientů se zjištěným CKD. Analýza vychází z administrativních dat, která pokrývají vykázanou zdravotní péči, a je velmi pravděpodobné, že počty a přesnost diagnóz nejsou v těchto datech optimální a je nutné počítat s nižším reportováním oproti realitě. Tento fakt ale neumenšuje význam nízkého podílu doporučené farmakoterapie u vykázaných diagnóz (míra vykazování farmakoterapie je naopak podle datových zdrojů spolehlivá). Jen musíme opatrně hodnotit počty pacientů s vykázanými diagnózami ve smyslu reprezentativní prevalence daných onemocnění. Jednoznačně procenta pacientů s diabetem 2. typu a již přítomnými orgánovými komplikacemi, kteří nedostávají doporučenou farmakoterapii, jsou alarmující. Analýza příčin tohoto stavu by vyžadovala další datové zdroje a průzkum v terénu. Na této situaci se může podílet mnoho faktorů od nedostatečné edukace ohledně aktuálních doporučení, nízké kapacity ambulantních specialistů nasazovat tuto léčbu až po omezující podmínky úhrady (jak indikační, tak preskripční omezení) nebo finanční limity ze strany zdravotních pojišťoven. Je zřejmé, že nelze v reálné klinické praxi očekávat 100% adherenci k doporučené léčbě. Pacienti mohou mít kontraindikace nebo trpět nežádoucími účinky. Zjištěná proléčenost by ale nepochybně měla být signifikantně vyšší, protože uvedené lékové skupiny, pokud jsou hrazené, prokázaly nákladovou efektivitu, případně dosáhly finančních dohod se zdravotními pojišťovnami a měly by být indikovaným pacientům dostupné. Analýza má své limitace, které vychází z povahy administrativních dat, která neumožňují podrobnější stratifikaci pacientských kohort nad rámce parametrů, které jsou vykazovány zdravotním pojišťovnám. Nebylo tedy možné detailněji rozdělit pacienty na podskupiny v rámci daných diagnóz, například podle hodnoty ejekční frakce u srdečního selhání nebo stadia chronického onemocnění ledvin. Výhodou práce je naopak snaha o populační pohled umožněný analýzou dat pokrývající 10% vzorek populace diabetiků 2. typu v ČR, který je již možné považovat za reprezentativní. Závěr Navzdory určitým metodickým limitacím zůstává závěr analýzy jednoznačný. I přes přítomnost antidiabetik z lékových skupin s nejsilnější formou evidence na trhu v úhradovém systému není dostatečně využit jejich potenciál a proléčenost rizikových skupin je nízká. Výsledkem je zbytečně vysoká nemocnost, výskyt zdravotních komplikací a ekonomická zátěž systému veřejného zdravotního pojištění. Tab. 5. Počty komplikací a náklady na jejich léčbu u pacientů s CKD CKD Počet událostí (ročně) v současném stavu Počet událostí (ročně) v ideálním stavu Rozdíl Roční náklady v současném stavu Roční náklady v ideálním stavu Rozdíl Zhoršení nefropatie 1710 1114 596 42 253 018 Kč 27 524 795 Kč 14 728 223 Kč Konečné ledvinné selhání 1166 878 287 877 277 112 Kč 661 043 786 Kč 216 233 327 Kč Úmrtí z renálních příčin 61 61 1 4 893 802 Kč 4 848 757 Kč 45 046 Kč Úmrtí z kardiovaskulárních příčin 1317 1046 271 134 228 251 Kč 106 593 694 Kč 27 634 557 Kč Nefatální infarkt myokardu 1243 1106 137 131 041 828 Kč 116 558 672 Kč 14 483 156 Kč Nefatální cévní mozková příhoda 689 752 -62 131 631 804 Kč 143 499 497 Kč -11 867 693 Kč Hospitalizace pro srdeční selhání 986 749 238 73 147 820 Kč 55 529 249 Kč 17 618 571 Kč Úmrtí z jiných než kardiovaskulárních nebo renálních příčin 653 518 135 43 978 365 Kč 34 910 120 Kč 9 068 245 Kč CELKEM — — — 1 365 304 180 Kč 1 094 979 320 Kč 270 324 860 Kč
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=