PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Virové hepatitidy: Novinky v diagnostice a léčbě | 373 / Vnitř Lék. 2025;71(6):372-376 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Virové hepatitidy (VH) jsou difuzní zánětlivěnekrotická onemocnění jater. Představují i v současné době velmi závažný zdravotnický problém. Akutní i chronické formy onemocnění jsou příčinou významné morbidity a mortality u nás i ve světě. Akutní virové hepatitidy jsou nejčastějšími jaterními onemocněními v celosvětovém měřítku a vedou k 1–2 milionům úmrtí ročně. Některé virové hepatitidy mohou probíhat i chronicky pod obrazem chronické hepatitidy, jaterní cirhózy či hepatocelulárního karcinomu (HCC). Následkem chronických forem onemocnění umírá ročně dalších několik milionů osob. Neméně důležité jsou i ekonomické ztráty spojené s pracovní neschopností, léčbou, ev. invalidizací. Počet hlášených virových hepatitid v České republice za posledních 10 let je uveden v tabulce 1. Opakované lokální epidemie hepatitidy A Virová hepatitida A (VH A) je v naprosté většině případů benigně probíhající virová hepatitida, která nepřechází do chronicity. V případě infekce virem hepatitidy A (HAV) u pacienta s jaterní cirhózou je možnost vzniku akutního selhání jater nasedajícího na selhání chronické (acute- -on-chronic liver failure ACLF), což je syndrom charakterizovaný akutním zhoršením již existujícího chronického jaterního onemocnění jater, který může skončit selháním jater s vysokou letalitou. Virus hepatitidy A se vylučuje stolicí. K přenosu infekce proto dochází fekálněorální cestou, a to buď přímo (znečištěné ruce či běžně užívané předměty – nemoc nečistých rukou), nebo nepřímo infikovanou vodou a potravinami, což může vést i k velkým epidemiím, které pronásledují člověka od nepaměti, zejména v souvislosti s válečnými konflikty nebo přírodními katastrofami. V posledních desetiletích významně klesla prevalence anamnestických protilátek proti HAV v naší populaci, proto se stále častěji objevují lokální epidemie VH A, které většinou začínají mezi osobami s horšími hygienickými standardy. Vakcinace proti HAV u nás zatím stále není příliš častá, a proto jsou zejména mladší skupiny obyvatelstva, které žily celý život v prostředí s minimálním výskytem infekce HAV, vůči této infekci vysoce vnímavé (1). Proto se začíná uvažovat o možnosti očkování nejrizikovějších skupin obyvatelstva České republiky. Jsme však teprve na začátku cesty k systematickému potlačení incidence VH A a realizace očkovacích programů bude závislá především na finančních možnostech státu. Nová doporučení Evropské asociace pro studium jater (EASL) z roku 2025 U příležitosti výročního zasedání EASL v květnu 2025 v Amsterdamu byl představen nový doporučený postup EASL týkající se diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B (HBV). Odhaduje se, že se během života infikují HBV více než 2 miliardy osob, 254 milionů lidí má chronickou infekci HBV a roční incidence akutní hepatitidy B je asi 1,2 milionů případů. Ročně umírá asi 1,08 milionů lidí na komplikace spojené s infekcí HBV, zejména dekompenzovanou cirhózu a HCC. Předpokládá se, že mortalita spojená s infekcí HBV bude nadále narůstat z 858 tisíc v roce 2015 na 1,149 milionů v roce 2030). Konkrétně u úmrtí na HCC se předpokládá v uvedených létech nárůst z 664 tisíc na 857 tisíc a u dekompenzované cirhózy z 296 tisíc na 403 tisíc. Hlavním problémem je nízká úroveň testování a špatná dostupnost léčby chronické hepatitidy B v řadě chudších zemí světa. Podle odhadů z roku 2022 byla infekce HBV diagnostikována jen u 36 milionů osob s infekcí HBV a jen 6,8 milionů z 83,3 milionů k léčbě indikovaných bylo léčeno (2). I v České republice je to stále významná infekce, i když díky plošné vakcinaci dětí je incidence akutní hepatitidy B velmi nízká. Přibývá však případů infekce rozpoznaných až v chronickém stadiu, což může být ve spojitosti s nárůstem imigrace do naší republiky – viz tabulka 1. Konečným cílem léčby chronické infekce HBV je snížení morbidity v důsledku jaterní cirhózy, jaterní dekompenzace, jaterního selhání, HCC a prodloužení délky života. Prvním krokem k dosažení těchto cílů je trvalý útlum replikace HBV, který se projevuje významným snížením a nejlépe trvalou negativitou HBV DNA v plazmě. S tím je spojená normalizace aktivity ALT, pokles stupně jaterní fibrózy, zlepšení nebo vymizení extrahepatálních manifestací HBV. Konečným cílem je vymizení HBsAg, kterému předchází u původně HBeAg pozitivních sérokonverze HBeAg do anti-HBe protilátek. Principiálně jsou všechny HBsAg a HBV DNA pozitivní osoby kandidáty protivirové léčby. Zvláště naléhavá je tato léčba u pacientů: 1. s chronickou hepatitidou HBeAg pozitivní i negativní, koncentrací HBV DNA ≥ 2 000 IU/ml, zvýšenou aktivitou ALT nad horní hranici normy a/nebo se signifikantní fibrózou, 2. pacienti s jaterní cirhózou mají být léčeni, pokud je HBV DNA detekovatelná, bez ohledu na výši viremie a aktivitu ALT, stejné doporučení platí i pro nemocné s pokročilou jaterní fibrózou (≥ F3 dle klasifikace METAVIR), 3. pacienty s trvale nízkou koncentrací HBV DNA (< 2 000 IU/ml) a trvale zvýšenou aktivitou ALT je možné antivirově léčit, ale vždy je třeba uvažovat i o současném jiném jaterním onemocnění. Změnil se přístup k antivirové léčbě mladých lidí (pod 30 let věku) s chronickou hepatitidou B, HBeAg pozitivní, perzistující normální aktivitou ALT, bez signifikantní fibrózy, bez HCC v rodinné anamnéze a bez imunosuprimující léčby. Tyto pacienty se v minulosti nedoporučovalo ihned léčit, protože předpokládaná úspěšnost léčby je u nich nízká a nebezpečí vzniku jaterní cirhózy a HCC malé. Tab. 1. Počet hlášených případů virových hepatitid v České republice v letech 2015–2024 (dle ISIN) 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 VH A 724 930 772 211 240 183 210 70 65 636 VH B 89 73 85 54 41 27 17 48 37 40 VH C 956 1104 992 1050 1138 771 662 921 1300 1451 VHD N/D N/D N/D 1 2 2 3 8 12 12 VH E 412 339 344 272 268 223 200 319 685 662 Legenda: VH = virová hepatitida, N/D = nehlášeno
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=