PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Současné možnosti farmakoterapie obezity | 367 / Vnitř Lék. 2025;71(6):365-371 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Během léčby by měl být monitorován krevní tlak a tepová frekvence, léčba může zvyšovat riziko duševní poruchy nebo snížit toleranci alkoholu. Kontraindikací jsou stavy akutního vysazení alkoholu nebo benzodiazepinů, léčba opioidy, bipolární porucha i v anamnéze, epilepsie, těžší porucha funkce jater a ledvin, neuspokojivá kompenzace arteriální hypertenze (6). U pacientů již léčených antidepresivy je vhodné vyjádření ošetřujícího psychiatra (riziko serotoninového syndromu). Mezi nežádoucí účinky patří nauzea nebo zácpa, někteří pacienti popisují bolesti hlavy. Při výskytu některého z nežádoucích účinků doporučujeme snížení dávky o 1 tbl a o další navýšení se pak pokusit za týden. Co se týče dávkování, ze zkušeností vyplývá, že někteří pacienti redukují hmotnost i při užívání dávek nižších, např. 1–3 tbl denně. Důležité bývá i načasování podání tablety léku podle toho, kdy má pacient největší sklony k přejídání (účinek přetrvává 6–8 hod.). K udržení poklesu hmotnosti pak někomu postačuje i dávka 1–2 tbl denně. Léčba má být ukončena po 16 týdnech, pokud nedošlo k redukci alespoň 5 % výchozí hmotnosti (6). Z užívání preparátu Mysimba profitují pacienti, u nichž jídlo slouží jako nástroj k vyrovnání se s negativními či i pozitivními emocemi nebo bojují s nezvladatelnými chutěmi (tzv. emoční jedlíci). Cena se pohybuje okolo 2 700 Kč za 112 tbl balení, při úvodní titraci dávkování vystačí na 6 týdnů, dále pak po dobu 4 týdnů (1). Liraglutid (Saxenda) Liraglutid je prvním GLP-1 analogem schváleným v České republice k léčbě obezity. Patří do skupiny GLP-1 analog, které se vážou na receptor GLP-1, aktivují ho a mají stejný účinek jako přirozený GLP-1. Liraglutid vykazuje 97% homologii s lidským GLP-1. Pomalu se vstřebává z podkoží, je rezistentní k účinkům DPP-4, má dlouhý biologický poločas (T1/2 = 13 h). Podává se jednou denně v subkutánní injekci. Všechna analoga GLP-1 sdílejí společný mechanismus účinku snižující glykemii, který zahrnuje: na glykemii závislé zvýšení sekrece inzulinu, potlačení sekrece glukagonu, zpomalení vyprazdňování žaludku a snížení postprandiální glykemie, stejně jako snížení chuti k jídlu a snížení kalorického příjmu a tělesné hmotnosti (1). Podobně jako endogenní GLP-1 snižují glykemii v závislosti na koncentraci glukózy tím, že stimulují sekreci inzulinu a snižují sekreci glukagonu při vysoké glykemii. Při hypoglykemii snižují sekreci inzulinu a neovlivňují sekreci glukagonu (1). Vzhledem k svým dalším benefitům jsou GLP-1 agonisté stále více preferovány a doporučovány nejen v léčbě obezity, ale také v léčbě DM 2. typu. Například u pacientů, kteří mají zároveň přítomno aterosklerotické kardiovaskulární (KV) onemocnění nebo vysoké KV riziko, a také u pacientů s chronickým onemocněním ledvin, protože byl prokázán přínos na KV a renální endpointy. Tyto přínosy byly prokázány ve studii LEADER, kde liraglutid signifikantně snižoval riziko úmrtí z KV příčin, nefatálního infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (kompozitní parametr), riziko úmrtí z jakýchkoli příčin a nesignifikantně rovněž riziko hospitalizace pro srdeční selhání (8). Liraglutid byl původně vyvinut pro léčbu DM2t (přípravek Victoza), až následně byl pod jiným názvem (Saxenda) schválen pro léčbu obezity. Přípravek určený k léčbě obezity (Saxenda s. c. inj. 3,0 mg) se od antidiabetika Victoza inj. liší pouze dávkou účinné látky. Využití liraglutidu jako antiobezitika bylo studováno v klinickém programu SCALE, který byl poprvé prezentován na EASD 2014 ve Vídni. Po 56 týdnech podávání 3,0 mg liraglutidu bylo dosaženo váhového úbytku 8,4 kg (± 7,3 kg), což představovalo rozdíl -5,6 kg ve srovnání s placebem (p < 0,0001). Léčba liraglutidem měla i velmi dobrý bezpečnostní profil, nejčastější nežádoucí účinek pozorovaný ve studii byla nauzea přechodného charakteru (9). Při srovnání efektu léčby liraglutidem v dávce 1,8 mg vs. 3 mg na redukci váhy a kardiometabolické parametry došlo po 56 týdnech léčby k průměrnému poklesu hmotnosti o 5,9 % pro liraglutid 3,0 mg a o 4,6 % pro liraglutid 1,8 mg (p < 0,0001). Léčba liraglutidem vedla v závislosti na dávce k signifikantnímu poklesu váhy, příznivému ovlivnění kardiometabolických rizikových faktorů, glykemie i kvality života (9). Dále byla v programu SCALE Obesity and Prediabetes zkoumána účinnost a bezpečnost liraglutidu v dávce 3,0 mg po dobu 160 týdnů v oddálení progrese do DM2 u pacientů s obezitou/nadváhou, kteří měli na začátku studie prokázaný prediabetes. Zde opět podávání liraglutidu v dávce 3,0 mg vedlo k většímu hmotnostnímu úbytku oproti placebu (po roce léčby rozdíl hmotnosti -9,2 %) a navíc také k redukci rizika rozvoje DM2 o 80 % (10). Ve studii srovnávající liraglutid s placebem a orlistatem po dobu 20 týdnů dosáhl pokles hmotnosti 7,2 kg po liraglutidu v dávce 3,0 mg (placebo 2,8 kg, orlistat 4,1 kg), navíc také došlo k poklesu krevního tlaku. Nejčastějším vedlejším účinkem byla opět přechodná nevolnost a zvracení (11). Dle SÚKL je přípravek Saxenda indikován k dosažení hmotnostního úbytku jako doplňková léčba k dietě a cvičení u dospělých ve věku 18 let a starších, kteří mají: BMI 30 kg/m² nebo vyšší nebo BMI 27 kg/m² a nižší než 30 kg/m² (nadváha) a trpí zdravotními problémy souvisejícími s tělesnou hmotností (např. diabetes, arteriální hypertenze, dyslipidemie anebo obstrukční spánková apnoe). V léčbě přípravkem Saxenda je doporučeno pokračovat pouze, pokud došlo k minimálně 5% úbytku počáteční tělesné hmotnosti, a to po 12 týdnech užívání dávky 3,0 mg denně. Léčba byla schválena již u dětí ve věku od 6 let (12). Při terapii liraglutidem začínáme nízkou dávkou, kterou dle tolerance a účinnosti postupně zvyšujeme. Počáteční dávka je 0,6 mg jedenkrát denně po dobu minimálně jednoho týdne a následně lze postupně zvyšovat dávku o 0,6 mg (ne rychleji než každý týden) až po maximální doporučenou dávku 3,0 mg jedenkrát denně. Co se týče snášenlivosti a nežádoucích účinků, léčba může být doprovázena gastrointestinálními obtížemi, jako je nauzea, zvracení, průjem či zácpa. Incidence nevolností bývá největší zejména při zahájení léčby a pak dále s navyšováním dávkování. Je potřeba pacienta upozornit, že tyto účinky bývají přechodného rázu a dají se zmírnit pravidelným stravovacím režimem (menší porce častěji, omezit tučné výrobky, v praxi se osvědčila i aplikace ve večerních hodinách). V případě nežádoucích účinků při navyšování dávek můžeme doporučit setrvání na stávající nižší dávce delší dobu s pozvolnějším titrováním. Je vhodné pacienta v aplikaci edukovat a rozptýlit případné obavy z injekčního podání (např. demonstrační pero). Co se týče kontraindikací, užívání liraglutidu není doporučeno pacientům s anamnézou pankreatitidy, opatrnosti se doporučuje pacientům s cholelithiázou či gastroparézou. Další kontraindikací je pozitivní rodinná či osobní anamnéza medulárního karcinomu štítné žlázy (MTC) a u pacientů se syndromem mnohočetné endokrinní neoplázie typu 2 (MEN-2) (1, 12).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=