PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Alergie na pyly jarních stromů, pylově potravinový syndrom a alergenová imunoterapie | 155 / Vnitř Lék. 2025;71(3):152-155 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz formě roztoku, sublingválních kapek pro pacienty od pěti let. Sublingvální imunoterapie ostatních aeroalergenů – nikoliv pylů jarních stromů – je dostupná v kapkové formě i v tabletové formě od jiné věkové hranice, zájemce odkazuji na literaturu, která se věnuje těmto aeroalergenům. SAIT má chorobu modifikující účinek, představuje tak léčebný postup, který má za cíl nejen zmírnit symptomy, ale může i výrazně ovlivnit přirozený vývoj alergického onemocnění s efektem přetrvávajícím i roky po ukončení léčby (1, 2, 3, 14). Závěr Alergie na pyly břízovitých je narůstajícím problémem vzhledem k nárůstu množství pylu břízovitých a rozšíření období expozice těmto pylům v důsledku klimatických změn (3, 4). Nejrozšířenějším pylem stromů je pyl břízy a dalších stromů z čeledi Betulacae (bříza, olše, líska a habr) a Fagacae (buk, dub a kaštan). Kromě sezónních polinotických projevů v jarních měsících trpí pacienti často i sekundárním tzv. pylově-potravinovým syndromem (pollen-food syndrome, PFS), kdy po požití některých potravin rostlinného původu v důsledku zkřížené reaktivity dochází k lokálním alergickým projevům v dutině ústní (orální alergický syndrom, OAS). Kauzální léčbou tohoto onemocnění je specifická alergenová imunoterapie (ve formě subkutánní nebo sublingvální), která má tzv. chorobu modifikující účinek, cílem léčby je zvyšování tolerance organismu k příčinné pylové alergii jarních stromů. PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Žádný. Financování: Ne. Poděkování: N/A. Registrace v databázích: N/A. Projednání etickou komisí: N/A. LITERATURA 1. Čáp P. Co dnes znamená alergologie pro internu a naopak. Vnitř Lék. 2019;65(2):143-147. 2. Potyszová D. Alergenová imunoterapie u alergií na pyl stromů. Alergie. 2024(3):183-186. 3. Biedermann T, Winther L, Till SJ. Birch pollen allergy in Europe. Allergy. 2019;74:1237-1248. 4. Raith M, Swoboda I. Birch pollen-The unpleasant herald of spring. Front.Allergy. 2023; 4:1181675. doi:10.3389/falgy.2023.1181675. 5. Breiteneder H, Kraft D. The History and Science of the Major Birch Pollen Allergen Bet v 1. Biomolecules. 2023;13:1151. Available from https:// doi.org/10.3390/biom13071151. 6. Bartůňková J, Hořejší V. Základy imunologie. Sedmé přepracované vydání. Triton 2024. 7. Panzner P, Vachova M, Vitovcova P, et al. A comprehensive analysis of middle-European molecular sensitization profiles to pollen allergens. Int Arch Allergy Immunol. 2014;164:74-82. 8. Ciprandi G, Comite P, Mussap M, et al. Profiles of birch sensitization (Bet v 1, Bet v 2, and Bet v 4) and oral allergy syndrome across Italy. J Investig Allergol Clin Immunol. 2016;26:244-248. 9. Karatzas K, Katsifarakis N, Riga M, et al. New European Academy of Allergy and Clinical Immunology definition on pollen season mirrors symptom load for grass and birch pollen-induced allergic rhinitis. Allergy. 2018;73:1851-1859 10. www.pylovasluzba.cz 11. Wilson AF, Novey HS, Berke RA, Surprenant EL. Deposition of inhaled pollen and pollen extract in human airways. N Engl J Med. 1973;288:1056-1058. 12. Schappi GF, Suphioglu C, Taylor PE, Knox RB. Concentrations of the major birch tree allergen Bet v 1 in pollen and respirable fine particles in the atmosphere. J Allergy Clin Immunol. 1997;100:656-661. 13. Blankestijn MA, Knulst AC, Knol EF, et al. Sensitization to PR-10 proteins is indicative of distinctive sensitization patterns in adults with a suspected food allergy. Clin Transl Allergy. 2017;7:42. 14. Záleská R, Bělohlávková S, Krčmová I. Profiliny- neškodné panalergeny nebo alergeny s rizikovým potenciálem? Hodnocení alergických reakcí u souboru pacientů senzibilizovaných k potravinovým profilinům. Alergie. 2022,4:224-231. 15. Alessandri C, Ferrara R, Bernardi ML, et al. Molecular approach to a patient’s tailored diagnosis of the oral allergy syndrome. Clin Transl Allergy. 2020;10:22, https://doi. org/10.1186/s13601-020-00329-8 16. Střížová Z. Cesta ke snížení alergických projevů aneb jak režimová opatření mohou zasadit alergenům drtivý úder. AAB. 2023(26)1:17-19. 17. EAACI guidelines on allergen immunotherapy. Allergy. 2018;4:744-816. 18. Alessandri C, Ferrara R, Bernardi ML, et al. Molecular approach to a patient’s tailored diagnosis of the oral allergy syndrome. Clin Transl Allergy. 2020;10:22. Available from https://doi.org/10.1186/s13601-020-00329-8. HLAVNÍ TÉMA – PNEUMOLOGIE Antibiogramy v klinické medicíně Sladká túžba po bielom plášti a sladkosť krvi medikov – kazuistika Pokroky v léčbě srdečního selhání Upadacitinib: Inhibitor JAK pro léčbu revmatoidní artritidy Výsledky transplantací ledvin u jiných rasových skupin ... a mnoho dalšího ▼ vyjde v červnu 2025 4 Připravujeme do Vnitřního lékařsví
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=