INFORMACE Národní program snížení příjmu soli v ČR v letech 2023–2030 – „30 % do roku 2030“ | E17 / Vnitř Lék. 2024;70(6):E13-E17 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Obr. 7. Výsledky národního programu redukce soli ve Velké Británii. Obr. 8. Cíle Národního programu pro snížení příjmu soli v ČR národní informační kampaň zaměřená na odbornou i širokou veřejnost. V budoucnu se může uplatnit i využití náhražek soli obsahující částečný podíl chloridu draselného v potravinářství a v domácnostech. V praktické rovině navrhujeme realizaci následujících kroků: Vznik meziresortní pracovní skupiny – spolupráce Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva zemědělství, Ministerstva školství, Státního zdravotního ústavu, odborných lékařských společností a zástupců potravinářského průmyslu, která připraví: Nové standardy o doporučeném obsahu soli v potravinách a označování potravinářských výrobků dle obsahu soli Memorandum – výše uvedení se jeho podpisem zavážou ke snaze snižovat obsah soli dle doporučení a podpoře osvěty Začlenění Národního programu snížení příjmu soli do vznikajícího nového Národního kardiovaskulárního plánu Celonárodní informační kampaň – změřená na širokou veřejnost, za podpory všech stakeholderů Přednášky o zdravé výživě v osnovách výuky dětí na základní škole Další výzkum možností využití náhražek soli obsahující částečný podíl KCl v potravinářství i v domácnostech PROHLÁŠENÍ AUTORŮ: Prohlášení o původnosti: Publikace byla zpracována s využitím uvedené literatury a nebyla publikována ani zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Žádný. Financování: Ne. Registrace v databázích: N/A. Projednání etickou komisí: N/A. LITERATURA 1. State of Health in the EU – Czech Republic, Country Health Profile 2017 2. Cífková R, et al. Journal of Hypertension 2010, 28. DOI:10.1097/HJH.0b013e32833d4451 3. Bruthans J, et al. European Journal of Preventive Cardiology. 2014;21(7)829-839. 4. Huang L, et al. Mean population salt intake estimated from 24-h urine samples and spot urine samples: A systematic review and meta-analysis. Int J Epidemiol. 2016;45:239-50. 5. Public Health Nutrition. 2011;15(2):254-26. 6. Acosta AL, et al. The effectiveness of salt restriction versus other non-pharmacological approaches to prevent or control arterial hypertension. E-journal of Cardiology Practice, 2022;22. https://www.escardio.org/Journals/E-Journal-of-Cardiology-Practice/Volume-22/the-effectiveness-of-salt-restriction-versus-other-non-pharmacological-approache 7. Youssef GS. Salt and hypertension: current views. E-journal of Cardiology Practice, 2022;22. https://www.escardio.org/Journals/E-Journal-of-Cardiology-Practice/Volume-22/salt-and-hypertension-current-views 8. Elliott P, et al. Intersalt revisited: further analyses of 24 hours sodium excretion and blood pressure within and across populations. Intersalt Cooperative Research Group. BMJ. 1996;312:1249-53. 9. He FJ, et al. Salt Reduction to Prevent Hypertension and Cardiovascular Disease: JACC State-of-the-Art Review. J Am Coll Cardiol. 2020;75(6):632-47. 10. Kwong EJL, et al. Public Health Nutr. 2022 Oct 20:1-14. doi: 10.1017/S136898002200218X. 11. He FJ, et al. Population-level salt intake in the WHO European Region in 2022: a systematic review. BMJ Open. 2014;4:e004549. 12. Binia A, et al. Daily potassium intake and sodium-to-potassium ratio in the reduction of blood pressure. J Hypertens. 2015;33:1509-20. 13. Mente A, et al. PURE Investigators. Association of urinary sodium and potassium excretion with blood pressure. N Engl J Med. 2014;371:601-11. 14. Neal B, et al. Effect of Salt Substitution on Cardiovascular Events and Death. N Engl J Med 2021;385:1067-77.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=