468 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2023;69(7):466-468 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz DOBRÁ RADA Lze měřením arteriální tuhosti detekovat pacienty s hypertenzí se zvýšeným rizikem demence? je lepším prediktorem poklesu kognitivních funkcí ve všech doménách než krevní tlak a mohla by být cílem intervencí v prevenci kognitivního zhoršení (13). Systematický přehled a metaanalýza 29 průřezových a 9 longitudinálních studií ukázaly významné zhoršení celkového skóre kognitivních testů, skóre v doméně paměti a v doméně exekutivních funkcí u osob s vyšší arteriální tuhostí měřené dle PWV. Tato závislost byla nezávislá na demografických a klinických charakteristikách. I tyto výsledky podporují hypotézu, že měření PWV může být účinným nástrojem pro identifikaci jedinců s vysokým rizikem poklesu kognitivních funkcí nebo v časném stadiu kognitivního zhoršení, u nichž je vhodné použít intervence na zpomalení progrese demence (14). Studie CEREBRO V současné době probíhá studie CEREBRO, která hodnotí souvislost mezi hemodynamickými parametry a rizikem demence. Jde o longitudinální neintervenční multicentrickou studii, jejímž cílem je odhadnout prevalenci kognitivní dysfunkce a demence u pacientů s esenciální hypertenzí odeslaných do specializovaných center pro léčbu hypertenze, zjistit které cévní biomarkery (PWV, centrální krevní tlak, augmentační index, amplifikace centrálního krevního tlaku, centrální pulzní tlak, amplifikace centrálního pulzního tlaku a periferní tlak krve) lépe a časněji korelují s rozvojem kognitivního zhoršení, objasnit, zda časné změny velkých tepen souvisejí s časnou kognitivní dysfunkcí, a posoudit roli longitudinálního měření PWV a mozkové hemodynamiky a jejich vliv na pokles kognitivních funkcí u pacientů s hypertenzí. Vedle hemodynamických parametrů budou pacienti podstupovat neurokognitivní vyšetření, vyšetření přítomnosti deprese a zobrazení mozku MR. Studie zahrnuje několik podstudií, které jsou zaměřeny na vliv střevní mikrobioty na funkce arterií a kognitivní funkce či na epigenetickou regulaci zánětlivých drah v chronobiologii cév a neurokognice. K účasti ve studii se přihlásily Portugalsko, Španělsko, Argentina, Polsko, Řecko, Brazílie a Mexiko. Zařazování pacientů, které začalo v dubnu 2019 a bylo pozdrženo pandemií covidu-19, bylo zatím zahájeno ve 3 zemích (1). Závěr V rozvoji kognitivního zhoršení, demence a CMP hraje významnou roli cerebrální onemocnění malých cév (cSVD). cSVD je výsledkem vzájemné interakce mezi mikro- a makrocirkulací. K záchytu zvýšeného rizika cerebrovaskulárního onemocnění a kognitivního zhoršení lze využít některé markery struktury a funkce arterií. Měření mechanických vlastností cévní stěny totiž může zlepšit identifikaci osob ve zvýšeném riziku rozvoje kognitivní dysfunkce a demence, u kterých kromě dosažení cílových hodnot TK je potřebný i screening kognitivních funkcí a časné odeslání na neurologii v případě záchytu kognitivní dysfunkce. Udržení normálních hodnot krevního tlaku po celý život je významnou součástí prevence ireverzibilních změn vedoucích k demenci (15). LITERATURA 1. Cunha PG. The CEREBRO study (CEntRal hEmodynamics, Blood pRessure and cognitiOn). Prezentováno na kongresu EHS, Atény, Cited 17. 6. 2022 2. Rouch L, Cestac P, Sallerin B, et al. S.AGES investigators. Visit‑to‑Visit Blood Pressure Variability Is Associated With Cognitive Decline and Incident Dementia: The S.AGES Cohort. Hypertension. 2020 Oct;76(4):1280-1288. 3. Guimarães Cunha P, Stolarz‑Skrzypek K, Persu A. Increased Blood Pressure Variability May Herald Cognitive Decline and Dementia. Hypertension. 2020 Oct;76(4):1076-1078. 4. Iulita MF, Noriega de la Colina A, Girouard H. Arterial stiffness, cognitive impairment and dementia: confounding factor or real risk? J Neurochem. 2018 Mar;144(5):527-548. 5. van Sloten TT, Sedaghat S, Laurent S, et al. Carotid stiffness is associated with incident stroke: a systematic review and individual participant data meta‑analysis. J Am Coll Cardiol. 2015 Nov 10;66(19):2116-2125. 6. Zeki Al Hazzouri A, Vittinghoff E, Sidney S, et al. Intima‑Media Thickness and Cognitive Function in Stroke‑Free Middle‑Aged Adults: Findings From the Coronary Artery Risk Development in Young Adults Study. Stroke. 2015 Aug;46(8):2190-2196. 7. Ben‑Shlomo Y, Spears M, Boustred C, et al. Aortic pulse wave velocity improves cardiovascular event prediction: an individual participant meta‑analysis of prospective observational data from 17,635 subjects. J Am Coll Cardiol. 2014 Feb; 63(7): 636-646. 8. Mitchell GF, van Buchem MA, Sigurdsson S, et al. Arterial stiffness, pressure and flow pulsatility and brain structure and function: the Age, Gene/Environment Susceptibility- --Reykjavik study. Brain. 2011 Nov;134(Pt 11):3398-3407. 9. Pase MP, Himali JJ, Mitchell GF, et al. Association of Aortic Stiffness With Cognition and Brain Aging in Young and Middle‑Aged Adults: The Framingham Third Generation Cohort Study. Hypertension. 2016 Mar. 67(3): 513-519. 10. Pase MP, Beiser A, Himali JJ, et al. Aortic Stiffness and the Risk of Incident Mild Cognitive Impairment and Dementia. Stroke. 2016 Sep;47(9):2256-2261. 11. Jefferson AL, Cambronero FE, Liu D, et al. Higher Aortic Stiffness Is Related to Lower Cerebral Blood Flow and Preserved Cerebrovascular Reactivity in Older Adults. Circulation. 2018 Oct 30;138(18):1951-1962. 12. van Sloten TT, Protogerou AD, Henry RM, et al. Association between arterial stiffness, cerebral small vessel disease and cognitive impairment: A systematic review and meta ‑analysis. Neurosci Biobehav Rev. 2015 Jun;53:121-130. 13. Hajjar I, Goldstein FC, Martin GS, Quyyumi AA. Roles of Arterial Stiffness and Blood Pressure in Hypertension‑Associated Cognitive Decline in Healthy Adults. Hypertension. 2016 Jan;67(1):171-175. 14. Alvarez‑Bueno C, Cunha PG, Martinez‑Vizcaino V, et al. Arterial Stiffness and Cognition Among Adults: A Systematic Review and Meta‑Analysis of Observational and Longitudinal Studies. J Am Heart Assoc. 2020 Mar 3;9(5):e014621. 15. Wohlfahrt P. Porucha kognitivních funkcí a hrozba pandemie demence aneb cesta hypertoniků k nesoběstačnosti, Vnitř Lék. 2022;68(8):532-536 Sborník abstrakt: XXX. KONGRES ČESKÉ INTERNISTICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS J. E. PURKYNĚ 8.–11. 11. 2023 Vychází jako elektronické supplementum D časopisu Vnitřní lékařství s číslem 7. www.casopisvnitrnilekarstvi.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=