VE ZKRATCE Incidentalomy hypofýzy 130 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2022;68(2):127-130 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Pacienti s diagnostikovanýmprolaktinomem jsou primárně indikováni k medikamentózní léčbě agonisty dopaminu. K chirurgické léčbě jsou primárně indikováni následující pacienti: Pacienti s defektem zorného pole v příčinné souvislosti s hypofyzární lézí. Jiné oftalmologické abnormality v důsledku útlaku hypofyzární léze (diplopie, paréza okohybných nervů, oftalmoplegie, ptóza víčka). Apoplexie hypofýzy s poruchou vizu. Léze naléhající na nebo komprimující chiasma opticum dle MR (u prolaktinomů nemusí být absolutní indikací – indikací je pak rezistence k farmakologické léčbě). Tumory s hormonální hypersekrecí s výjimkou prolaktinomů. Při indikaci chirurgické léčby bereme do úvahy věk, celkový stav pacienta a jeho prognózu/rizikovost. K medikamentózní léčbě jsou indikováni: Primárně medikamentózně jsou léčeni pacienti s prolaktinomem. Pacienti s dalšími funkčními adenomy u kterých trvá hormonální aktivita i po provedené chirurgické a/nebo radiační léčbě. K substituční medikamentózní léčbě jsou indikováni pacienti s hypopituitarismem. U pacientů, kteří nejsou indikováni k chirurgické léčbě, je indikované monitorování vývoje velikosti tumoru pomocí zobrazovacích metod. Metodou volby je MR. U mikroadenomů doporučujeme kontrolní MR za 1 rok a dále za další 1–2 roky dle vývoje. U makroadenomů doporučujeme kontrolní MR za 6 měsíců a dále 1× za rok po dobu 5 let. Algoritmus managementu incidentalomů hypofýzy je uveden na obrázku 3 (6). LITERATURA 1. Sano N, Oyama K, Tahara S et al. A survey of pituitary incidentaloma in Japan. Eur J Endocrinol 2003;149:123-127. 2. Fainstein Day P, GuitelmanM, Artese R et al. Retrospectivemulticentric study of pituitary incidentalomas. Piuitary 2004;7:145-148. 3. Freda PU, Beckers AM, Katznelson L et al. Pituitary incidentaloma: an Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab 2011;96(4):894-904. 4. Molitch ME. Pituitary tumours: pituitary incidentalomas. Best Practice & Research: Clinical Endocrinology &Metabolism 2009;23:667-675. 5. Lania A, Beck‑Peccoz P. Pituitary incidentalomas. Best Practice & Research: Clinical Endocrinology &Metabolism 2012;26:395-403. 6. Vasilev V, Rostomyan L, Daly AF et al. Pituitary „incidentaloma“: neuroradiological assessment and differential diagnosis. Eur J Endocrinol 2016;175(4):R171-R184. 7. Freda PU, Post KD. Differential diagnosis of sellar masses. Endocrinol Metab Clin North Am 1999;28:81-117. 8. Melmed S. Evaluation of pituitary masses. In: DeGroot LJ, Jameson JL (eds.) Endocrinology. 5th Edition, 2006, Elsevier Saunders: Philadelphia, USA 2006:387-395. ISBN: 978-9997636768. Obvykle chirurgie Kraniofaryngeom Rathkeho cysta Jiné vzácné cystické léze Makroadenom Příznaky z útlaku hypofýzy nebo okolních struktur Sledování, MR za 1 rok a dále a 1–2 roky, poté méně často, pokud je stabilní Medikamentózní a/nebo chirurgická léčba dle typu tumoru Sledování, MR za 6 měsíců a dále a 1 rok po dobu 5 let, poté méně často, pokud je stabilní Zvážit chirugickou léčbu Mikroadenom Meningeom a jiné benigní tumory Obvykle chirurgie Adenomy hypofýzy Endokrinologické vyšetření Afunkční adenom Adenom s hyperfunkcí Radiologické vyšetření Maligní sellární tumor Chirurgie (s výjimkou lymfomů a metastáz) Incidentalom hypofýzy Hypofyzitis Obvykle konzervativní postup ANO Při progresi Při progresi NE Obr. 3. Algoritmus managementu incidentalomů hypofýzy. Upraveno dle: Vasilev V, Rostomyan L, Daly AF et al. Pituitary „incidentaloma“: neuroradiological assessment and differential diagnosis. Eur J Endocrinol 2016;175(4):R171-R184
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=