DIFERENCIÁLNĚ-DIAGNOSTICKÉ OKÉNKO ANEB NA CO SE VÁS MOHOU ZEPTAT U ATESTACE Diferenciální diagnostika zvětšení hypofýzy | 61 / Vnitř Lék 2022;68(1):58-63 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz produkce růstového hormonu a poruše funkce gonadotropní osy a až posléze k postižení osy kortikotropní a thyreotropní. Naproti tomu u hypofyzitid je typickým nálezem právě porucha kortikotropní či tyreotropní osy, přičemž k postižení gonadotropní osy dochází méně často (12, 13). Pro imunoterapií indukované hypofyzitidy je typický izolovaný deficit ACTH způsobující centrální hypokortikalismus, přičemž poruchy ostatních os jsou mnohemméně časté. Z laboratorních nálezů, které mohou upozornit na možný hypokortikalismus, je třeba uvést hypoosmolární hyponatremii – jinak nevysvětlitelná hyponatremie by měla být vždy indikací k vyloučení hypokortikalismu. Častým nálezem v akutní fázi lymfocytární hypofyzitidy je hyperprolaktinemie, která může vést k diagnostickým rozpakům (14) a mylné diagnóze prolaktinomu. Diferenciální diagnostika příčiny difuzního zvětšení hypofýzy Nádory hypofýzy Adenomy hypofýzy jsou nejčastějšími nádory hypofýzy. Jde o benigní nádory vycházející z předního laloku hypofýzy (adenohypofýzy). Základní dělení zohledňuje jejich hormonální aktivitu – adenomy funkční (adenomy produkující hormony a vyvolávající příslušné klinické příznaky) a adenomy afunkční (adenomy neprodukující klinicky významná množství hormonů). Hormonálně aktivní adenomy se manifestují nejčastěji typickým klinickým obrazem odpovídajícím hormonální nadprodukci. U hormonálně afunkčních adenomů převládají příznaky z útlaku hypofýzy (deficit hypofyzárních hormonů – hypopituitarismus) a okolních struktur (zrakový nerv, okohybné nervy, kavernózní splav, u gigantických adenomů tlakem na hypothalamus, frontální/temporální lalok). Vzácně se mohou adenomy hypofýzy manifestovat hydrocefalem. Terapie adenomu spočívá v kombinaci farmakoterapie, neurochirurgických a radioterapeutických postupů dle typu a velikosti nádoru se zohledněním dalších faktorů, jako je věk a preference pacienta. Dalšími nádory v selární oblasti jsou cysty, kraniofaryngeom, pituicytom, meningeom a další. Tyto nádory mají obvykle specifické charakteristiky při zobrazovacím vyšetření a v diferenciální diagnostice zvětšení hypofýzy je obvykle není třeba zvažovat. Hyperplazie hypofýzy při deficitu hormonů periferních žláz Ke zvětšení hypofýzy může dojít při deficitu hormonů periferních žláz. Nejčastěji k tomu dochází při neléčené primární hypothyreóze. Obr. 5. Kontrolní magnetická rezonancemozku ve frontálním řezu v postkontrastnímT1-váženémobraze, hvězdička označuje zmenšenou hypofýzu po 12 měsících substituční hormonální léčby Obr. 6. Kontrolní magnetická rezonancemozku ve sagitálním řezu v postkontrastnímT1-váženémobraze, hvězdička označuje zmenšenou hypofýzu po 12 měsících substituční hormonální léčby Tab. 1. Diferenciální diagnostika zvětšení hypofýzy Typ procesu (patologie) Rozpoznávací charakteristika Tumorózní procesy Adenom (nejčastější) Metastáza Karcinom (extrémně vzácný) Jiné expanze (Rathkeho cysta, kraniofaryngeom) MRI vyšetření s nálezem asymetrické expanze / expanze lokalizované v periferní části hypofýzy Hypofyzitida IgG4 asoc. Diabetes insipidus Lymfocytární hypofyzitida (primární) Těhotenství, laktace Imunoterapie (sekundární, indukovaná léčbou) Onkologičtí pacienti Infiltrativní procesy Sarkoidóza Histiocytóza X Diabetes insipidus
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=