PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Měření cholesterolu a současná doporučení 54 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2022;68(1):54-57 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Měření cholesterolu a současná doporučení Vladimír Soška Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Koncentrace celkového cholesterolu byla doposud součástí tabulek SCORE pro odhad rizika kardiovaskulárních příhod, v nových tabulkách SCORE2 je celkový cholesterol nahrazen non HDL‑cholesterolem. Celkový cholesterol nadále slouží k orientačnímu posouzení přítomnosti dyslipoproteinemie a je nutný pro výpočet LDL‑cholesterolu a non HDL‑cholesterolu. Význam HDL‑cholesterolu jako samostatného rizikového faktoru je již limitován, je ale nutný k výpočtu non HDL‑cholesterolu a LDL‑cholesterolu. LDL‑cholesterol zůstává základním ukazatelem rizika, je potřebný pro rozhodování a kontrolu terapie hypolipidemiky. Non HDL‑cholesterol může být použit jako cíl terapie místo LDL‑cholesterolu. Triglyceridy zůstávají nutné pro posouzení reziduálního rizika, pro výpočet LDL‑cholesterolu a pro diagnostiku některých typů dyslipoproteinemií. Klíčová slova: aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění, celkový cholesterol, HDL‑cholesterol, LDL‑cholesterol, non HDL‑cholesterol, triglyceridy. Cholesterol measurement and current guidelines The concentration of total cholesterol has so far been part of the SCORE tables for estimating the risk of cardiovascular events; in the new SCORE2 tables, it has already been replaced by non-HDL-cholesterol. Total cholesterol continues to serve as a guide for the presence of dyslipoproteinemia and is necessary for the calculation of LDL-cholesterol and non-HDL-cholesterol. The importance of HDL-cholesterol as a separate risk factor is already limited, but it is necessary for the calculation of non-HDL-cholesterol and LDL-cholesterol. LDL-cholesterol remains an essential indicator of risk, it is needed for decision making and control of hypolipidemic therapy. Non HDL-cholesterol can be used as a therapy target instead of LDL-cholesterol. Triglycerides remain necessary for residual risk assessment, for the calculation of LDL-cholesterol and for the diagnosis of certain types of dyslipoproteinemias. Key words: atherosclerotic cardiovascular diseases, HDL‑cholesterol, LDL‑cholesterol, non HDL‑cholesterol, total cholesterol, triglycerides. Úvod Měření koncentrace celkového cholesterolu (T‑Ch) je jedním z nejčastějších biochemických vyšetření, které je požadováno jak v rámci preventivních prohlídek, tak i cíleně u pacientů v primární i sekundární prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění (AS KVO) a při monitorování terapie hypolipidemiky. Ve většině případů je současně s T‑Chměřena i koncentrace LDL‑cholesterolu (LDL‑Ch), HDL‑cholesterolu (HDL‑Ch) a triglyceridů (Tg). Méně často, většinou jen cíleně a na specializovaných pracovištích, je požadavek na měření koncentrace apolipoproteinu B a lipoproteinu(a). Na nálezových listech z laboratoří mohou být navíc i některé vypočtené hodnoty, předevšímnon HDL‑cholesterol (non HDL‑Ch). Klinické využití většiny výše uvedených parametrů, a tím i jejich indikace, se v průběhu času mění v návaznosti na výsledky epidemiologických studií a intervenčních studií s hypolipidemiky. Tyto změny se pak odráží v odborných doporučeních jak promanagement dyslipidemií, tak i pro prevenci AS KVO. Tento článek je stručným souhrnem současného pohledu na interpretaci měření T‑CH, HDL‑Ch, LDL‑Ch a non HDL‑Ch. Patofyziologické poznámky Ch a Tg jsou v krvi přenášeny (společně s fosfolipidy a bílkovinami – apolipoproteiny) ve formě lipoproteinů (LP). V krvi jsou přítomny ve významném množství vždy 3, někdy 4 druhy LP: VLDL (LP o velmi nízké hustotě), které nesou výrazně více Tg než cholesterolu. O jejich množství v krvi proto vypovídá především koncentrace Tg. Je‑li přítomno velké množství VLDL, může být plazma/ sérum zkalené až mírně chylózní a zvyšují se Tg i T‑Ch. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc., vladimir.soska@fnusa.cz Oddělení klinické biochemie, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, 656 91 Brno Cit. zkr: Vnitř Lék 2022;68(1):54-57 Článek přijat redakcí: 5. 1. 2022 Článek přijat po recenzích: 3. 2. 2022
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=