PŮVODNÍ PRÁCE Přímé náklady na léčbu pacientů s nevalvulární fibrilací síní nově indikovaných k léčbě apixabanem: retrospektivně prospektivní jednoramenná kohortová studie 26 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2022;68(1):26-33 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Přímé náklady na léčbu pacientů s nevalvulární fibrilací síní nově indikovaných k léčbě apixabanem: retrospektivně prospektivní jednoramenná kohortová studie Daniela Štrosová1*, Jan Tužil1,2*, Barbora Pilnáčková1, Lada Lžičařová1, Veronika Typovská3, Helena Doležalová1, Martin Herold4,5, Tomáš Doležal1,6 * Tito autoři přispěli stejnou měrou 1VALUE OUTCOMES s. r. o., Praha 21. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha 3Pfizer, Praha 4Kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha 5Kardiologická klinika, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha 6Farmakologický ústav, Masarykova univerzita, Brno Východiska: Fibrilace síní (FiS) postihuje až 46,3 milionu osob, její prevalence se za posledních 50 let ztrojnásobila. FiS vede ke vzniku krevních sraženin a zvyšuje čtyřnásobně riziko cévní mozkové příhody. Preventivní antikoagulační léčba warfarinem je dobře zavedena po více než 50 let, má však účinnostní a bezpečnostní nedostatky. Nová antikoagulancia nevyžadují laboratorní monitoraci protrombinového času (INR), mají nízké riziko nežádoucích příhod, jsou však nákladnější. Metody: Tato neintervenční (Zákon č. 378/2007 Sb.) retrospektivně prospektivní jednoramenná kohortová studie sestávala ze tří návštěv. Primárním cílem bylo srovnání celkových přímých nákladů na léčbu warfarinem a apixabanem. Pacienti s nevalvulární FiS byli zařazeni v době ukončení léčby warfarinem a přechodu na apixaban. Náklady byly odvozeny od poskytnuté péče na základě seznamu zdravotních výkonů a dle vyhlášky 268 z roku 2019. Spokojenost byla stanovena pomocí dotazníku SAFUCA®. Výsledky: Mezi únorem 2017 a červnem 2019 bylo zařazeno 499 pacientů ve 29 interních ambulantních centrech v ČR. Průměrný věk pacientů byl 73,6 ± 10,2 let, 36,5 % pacientů mělo vysoké riziko krvácení (HAS‑BLED skóre). Předchozí léčba warfarinem trvala 5,9 ± 2,7 měsíců, 63 % pacientů nebylo schopno udržet cílové hodnoty INR, 18 % ukončilo léčbu kvůli nežádoucím účinkům. Nová léčba apixabanem byla sledována po prvních 6 měsíců. Období léčby warfarinem bylo spojeno s vyšším počtem závažných krvácení a nežádoucích příhod (22 vs. 2), CMP (17 vs. 0), ischemických srdečních příhod (11 vs. 0) a nezávažných krvácení (173 vs. 2). Průměrné denní náklady na léčbu při přechodu na léčbu apixabanem klesly z 65,2 na 4,8 Kč (p < 0,001). Při započítání ceny antikoagulační léčby došlo k nevýznamnému nárůstu z 68,1 na 71,7 Kč (p = 0,509). Spokojenost pacientů výrazně vzrostla již po 3 měsících, zejména pak v subjektivním hodnocení účinnosti, pohodlnosti, vlivu na kvalitu života a výskytu nežádoucích účinků. Závěr: Přechod na apixaban u pacientů, pro které nebyla léčba warfarinem uspokojivá, snížil riziko závažných ischemických příhod, krvácení a nežádoucích účinků a zvýšil spokojenost pacientů. Z farmakoekomického hlediska je u těchto pacientů apixaban lepší volbou, jelikož přináší vyšší účinnost a lepší bezpečnost v rámci srovnatelných celkových přímých nákladů. Klíčová slova: antikoagulace, fibrilace síní, přímé náklady, apixaban, warfarin, krvácení. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MEng. et Mgr. Jan Tužil, jan.tuzil@valueoutcomes.cz VALUE OUTCOMES s. r. o. Václavská 316/12, 120 00 Praha 2 Cit. zkr: Vnitř Lék 2022;68(1):26-33 Článek přijat redakcí: 27. 10. 2021 Článek přijat po recenzích: 18. 1. 2022
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=