Vnitřní lékařství 6/2020

KAZUISTIKA Infarkt myokardu nebo syndrom zlomeného srdce? 380 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(6): 378–380 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz halilo významnou koronární patologii, nicméně lokalizace regionálních poruch kinetiky levé komory v tomto případě nekorelovala s poruchou cévního zásobení myokardu (Obr. 3). Konkrétně nález významného postižení RIA běžně odpovídá poruše kinetiky přední stěny LK, nicméně nálezy z ventrikulografie a echokardiografie odhalily apikální poruchu ki‑ netiky, která odpovídá stresové kardiomyopatii. Dle nové klasifikace TTC můžeme tedy i přes přítomnost významného postižení jedné z hlavních koronárních tepen uzavřít tento případ jako TTC. A to i přesto, že jsme u naší pacientky anamnesticky nezjistili jednoznačný emoční či fyzický stresový faktor (viz InterTAK diagnostická kritéria shora) (8). Vzhledem k tomu, že v případě pacientů s emergentní indikací ke koronarografii/ PCI je zobrazení LK prováděno většinou až po intervenci, je nutné na možnou diagnózu TTC pomýšlet i po jejím provedení. Do nedávna patřila Takotsubo kardiomyopatie mezi jednu z forem infarktu myokardu bez obstruktivního koronárního postižení (MINOCA). Recentně publikované guidelines pro akutní infarkt myokardu bez elevace ST úseku nově vyčleňují toto onemocnění jako samostatnou jednotku. V diferenciálně diagnostickém algoritmu hraje klíčovou roli magnetická rezonance srdce, která může vést k odhalení příčiny one‑ mocnení. Nezjištení této príciny muže u pacientu vést k nedostatecné a nevhodné terapii (11). Závěr Počet pacientů s diagnózou Takotsubo kardiomyopatie neustále narůs‑ tá. Jednou z příčin tohoto trendumůže být vyšší dostupnost katetrizačních vyšetření. V rámci diferenciální diagnostiky příznaků AKS je tedy nutné vždy zvážit i TTC. Novámezinárodní diagnostická kritéria, vycházející z dat největšího registrupacientů s Takotsubo kardiomyopatií, mohou ve správné diagnostice výrazně napomoci (12). Lze předpokládat jejich superioritu v rychlejší identifikaci a stratifikaci stresové kardiomyopatie. Zda tomu tak skutečně bude, rozhodne až jejich definitivní přijetí klinickou praxí. Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705). LITERATURA 1. SatoH,TateishiH,UchidaT.Takotsubo‑typecardiomyopathyduetomultivesselspasm.1990. 2. BybeeKA,PrasadA.Stress‑RelatedCardiomyopathySyndromes.Circulation2008;118:397–409. 3. Gili S, et al. Cardiac arrest in takotsubo syndrome: results from the InterTAK Registry. Eur Heart J 2019; 40: 2142–2151. 4. Akashi YJ, Goldstein DS, Barbaro G, et al. Takotsubo Cardiomyopathy: A New Form of Acute, Reversible Heart Failure. Circulation 2008; 118: 2754–2762. 5. Hassan SY, Tornvall P. Epidemiology, pathogenesis, and management of takotsubo syn‑ drome. Clin Auton Res 2018; 28: 53–65. 6. Ghadri JR et al. International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part II): Diagnostic Workup, Outcome, and Management. Eur Heart J 2018; 39: 2047–2062. 7. Bybee KA, et al. Systematic Review: Transient Left Ventricular Apical Ballooning: A Syndrome That Mimics ST‑Segment ElevationMyocardial Infarction. Ann InternMed 2004; 141: 858–865. 8. Ghadri JR, et al. International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndro‑ me (Part I): Clinical Characteristics, Diagnostic Criteria, and Pathophysiology. Eur Heart J 2018; 39: 2032–2046. 9. Kurisu S, et al. Prevalence of incidental coronary artery disease in tako‑tsubo cardiomyo‑ pathy. Coron Artery Dis 2009; 20: 155–158. 10. Zeb M, Sambu N, Scott P, et al. Takotsubo cardiomyopathy: a diagnostic challenge. Postgrad Med J 2001; 87: 51. 11. Thiele H, Barbato E, Barthelemy O, Bauersachs J, Bhatt DL. 2020 ESC Guidelines for the management of acute coronary syndromes in patients presenting without per‑ sistent ST-segment elevation: 79. 12. Ghadri JR, Cammann VL, Templin C. The International Takotsubo Registry. Heart Fail Clin 2016; 12: 597–603. Obr. 3.  Koronarografický nález s významnou stenózou střední RIA 75 % Obr. 4.  Koronarografický obraz po primární angioplastice s implantací lékového stentu