Vnitřní lékařství 5/2020

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Diabetes mellitus a nelegální drogy | E19  / Vnitř Lék 2020; 66(2): e16–e19 /  VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz kokainu v důsledku jeho zásahu do glukózového metabolismu ketoa‑ cidóza (13, 14). Spojitost mezi užíváním kokainu a diabetickou ketoaci‑ dózou byla zdokumentována v několika studiích, kde užití kokainu bylo asociováno s hospitalizací pro ketoacidózu až ve 1/4 případů (13, 22). Extáze (3,4-methylendioxy‑N-methylamfetamin – MDMA) Diabetická ketoacidóza je taktéž rizikem u diabetiků 1. typu užívajících extázi (14). Extáze působí přes serotoninergní 5-HT2 receptory a přes tyto receptory také spouští uvolnění katecholaminů (14, 28). Užívání extáze je nejčastěji spojeno s vytrvalým tancováním na tanečních akcích, během něhož hrozí významná dehydratace (28), zároveň dochází k velké spotřebě glukózy až rozvoji hypoglykemie (29, 30). Extáze nejen u diabetiků může také vyvolat syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu, který dohromady s extází vyvo‑ lanou polydipsií, zvýšenou dostupností tekutin na tanečních akcích a doporučeními doplňovat při těchto akcích tekutiny způsobuje hyponatremii (13, 28). Amfetamin a metamfetamin Zvýšení katecholaminů způsobují i další stimulanty, jako je amfetamin a metamfetamin (pervitin) (13). Stimulací produkce glukózy a snížením jejího odbourávání mohou stimulanty v případě chybějícího inzulinu vést k hyperglykemii, avšak ve studiích toto dosud nebylo zdokumen‑ továno (13). Závěr Vzhledem k rozšíření nelegálních drog v české populaci je třeba předpo‑ kládat, že i část diabetických pacientů nelegální drogy užívá. Nelegální drogy svým působením na receptory a tkáně v lidském těle ovlivňují glukózový metabolismus a jejich užívání tak může představovat zvý‑ šené riziko pro pacienty s diabetem. Především pacienti s DM1T, ale i ti s DM2T léčení inzulinem, kteří užívají nelegální drogy rekreačně či pravidelně, by měli být proto dostatečně informováni o zdravotních rizicích, jako je např. hyperglykemie, ketoacidóza či hypoglykemie, které jim při užívání hrozí. LITERATURA 1. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost. Evropská zpráva o dro‑ gách 2019: Trendy a vývoj. 2019 (Online) Úřad pro publikace Evropské unie: Lucemburk 2019. 2. MravčíkV,ChomynováP,GrohmannováK,etal.VýročnízprávaostavuvevěcechdrogvČes‑ ké republice v roce 2017 (Annual Report onDrug Situation 2017 – Czech Republic) Praha 2018. 3. International Diabetes Federation. IDF Diabetes Atlas. 2017 (Online) 8 th ed. Internatio‑ nal Diabetes Federation: Brussels, Belgium 2017. 4. NZIS. Zdravotnictví ČR: Stručný přehled činnosti oboru diabetologie a endokrinologie za období 2007–2017. 2018 (Online) ÚZIS ČR 2018. 5. Walter KN, Wagner JA, Cengiz E, et al. Substance Use Disorders among Patients with Type 2 Diabetes: a Dangerous but Understudied Combination. Curr Diab Rep 2017; 17: 2. 6. Ojo O, Wang XH, Ojo O, et al. The Effects of Substance Abuse on Blood Glucose Para‑ meters in Patients with Diabetes: A Systematic Review and Meta‑Analysis. Int J Environ Res Public Health 2018; 15: 2691. 7. Wu LT, Ghitza UE, Batch BC, et al. Substance use and mental diagnoses among adults with and without type 2 diabetes: Results from electronic health records data. Drug Al‑ cohol Depend 2015; 156: 162–169. 8. Wasserman R, Anderson BJ, Schwartz DD. Illness‑Specific Risk‑Taking in Adolescence: A Missing Piece of the Nonadherence Puzzle for Youth With Type 1 Diabetes? Diabetes Spectr American Diabetes Association 2017; 30: 3–10. 9. Scaramuzza A, Palma A De, Mameli C, et al. Adolescents with type 1 diabetes and risky behaviour. Acta Paediatr 2010; 99: 1237–1241. 10. Frey MA, Guthrie B, Loveland‑Cherry C, et al. Risky behavior and risk in adolescents with IDDM. J Adolesc Health Elsevier 1997; 20: 38–45. 11. Martínez‑Aguayo A, Araneda JC, Fernandez D, et al. Tobacco, alcohol, and illicit drug use in adolescents with diabetes mellitus. Pediatr Diabetes 2007; 8: 265–271. 12. Hogendorf AM, Fendler W, Sieroslawski J, et al. Breaking the Taboo: Illicit Drug Use among Adolescents with Type 1 Diabetes Mellitus. J Diabetes Res 2016; 2016: 4153278. 13. Pastor A, Conn J, Teng J, et al. Alcohol and recreational drug use in young adults with type 1 diabetes. Diabetes Res Clin Pract 2017; 130: 186–195. 14. Sheldon B, Quin J. Diabetes and illicit drug use. Pract Diabetes Int John Wiley & Sons, Ltd 2005; 22: 222–224. 15. Johnson KH, Bazargan M, Cherpitel CJ. Alcohol, tobacco, and drug use and the onset of type 2 diabetes among inner‑city minority patients. J AmBoard FamPract 2005; 14: 430–436. 16. Danielsson AK, Lundin A, Yaregal A, et al. Cannabis Use as Risk or Protection for Type 2 Diabetes: A Longitudinal Study of 18000 Swedish Men and Women. J Diabetes Res Hin‑ dawi Limited 2016; 2016: 6278709. 17. Sidney S. Marijuana Use and Type 2 Diabetes Mellitus: a Review. Curr Diab Rep 2016; 16: 117. 18. Muniyappa R, Sable S, Ouwerkerk R, et al. Metabolic effects of chronic cannabis smoking. Diabetes Care American Diabetes Association 2013; 36: 2415–2422. 19. Penner EA, Buettner H, Mittleman MA. The Impact of Marijuana Use on Glucose, Insu‑ lin, and Insulin Resistance among US Adults. Am J Med 2013; 126: 583–589. 20. Bancks MP, Pletcher MJ, Kertesz SG, et al. Marijuana use and risk of prediabetes and diabetes by middle adulthood: the Coronary Artery Risk Development in Young Adults (CARDIA) study. Diabetologia 2015; 58: 2736–2744. 21. Campbell RK. Marijuana and Diabetes. Diabetes Educ 1985; 11: 54–54. 22. Nyenwe E, Loganathan R, Blum S, et al. Active Use of Cocaine: An Independent Risk Factor for Recurrent Diabetic Ketoacidosis in a City Hospital. Endocr Pract 2007; 13: 22–29. 23. Schreiber AK, Nones CF, Reis RC, et al. Diabetic neuropathic pain: Physiopathology and treatment. World J Diabetes Baishideng Publishing Group Inc 2015; 6: 432–444. 24. Najafipour H, Beik A. The Impact of Opium Consumption on Blood Glucose, Serum Li‑ pids and Blood Pressure, and Related Mechanisms. Front Physiol 2016; 7: 436. 25. Ceriello A, Giugliano D, Passariello N, et al. Impaired Glucose Metabolism in Heroin and Methadone Users. Horm Metab Res 1987; 19: 430–433. 26. Chrétien B, Dolladille C, Hamel‑Sénécal L, et al. Comparative study of hypoglycaemia induced by opioids. Is it a class effect? Expert Opin Drug Saf 2019; 15: 1–6. 27. Vele S, Milman S, Shamoon H, et al. Opioid Receptor Blockade Improves Hypoglycemia­ ‑Associated Autonomic Failure in Type 1 Diabetes Mellitus. J Clin Endocrinol Metab 2011; 96: 3424–3431. 28. Campbell GA, Rosner MH. The Agony of Ecstasy: MDMA (3,4-Methylenedioxymetham‑ phetamine) and the Kidney. Clin J Am Soc Nephrol 2008; 3: 1852–1860. 29. Carrera P, Iyer VN. Profound Hypoglycemia with Ecstasy Intoxication. Case Rep Emerg Med Hindawi 2015; 2015: 1–2. 30. Montgomery H, Myerson S 3,4-methylenedioxymethamphetamine (MDMA, or ecstasy) and associated hypoglycemia. Am J Emerg Med Elsevier 1997; 15: 218.