Vnitřní lékařství 5/2020

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Onemocnění jater související s alkoholem (ALD) E14 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(5): e3–e15 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz „ Při nepřítomnosti aktivní infekce by se ke snížení krátkodobé mor‑ tality u pacientů se závažnou AH mělo zvážit podání kortikoste‑ roidů (prednisolon 40 mg/den nebo metylprednisolon 32 mg/ den) (stupeň A1) . Kortikosteroidy však neovlivňují střednědobé až dlouhodobé přežití „ N‑acetylcystein (intravenózně po dobu 5 dnů) může být kombi‑ nován s kortikosteroidy u pacientů se závažnou AH (stupeň B2) „ Mělo by být provedeno pečlivé zhodnocení nutričního stavu a pacienti by se měli snažit dosáhnout denního příjmu energie ≥ 35–40 kcal/kg tělesné hmotnosti a 1,2–1,5 g/kg proteinů, přičemž perorální cesta by měla být intervencí první volby (stupeň A2) „ Systematický skrínink infekce by měl být prováděn před zahájením léčby, během terapie kortikosteroidy a během sledovacího období (stupeň A1) „ Mělo by být včas zjištěno, že pacient neodpovídá na terapii korti‑ kosteroidy (po 7 dnech), a měla by být použita přísná pravidla pro zastavení léčby (stupeň A1) „ U pečlivě vybraných pacientů neodpovídajících na terapii korti‑ kosteroidy by se měla zvážit časná transplantace jater (stupeň A1) Management ALD fibrózy a cirhózy „ Pacientům s cirhózou způsobenou užíváním alkoholu by mělo být doporučeno úplně abstinovat, aby došlo ke snížení rizika jaterních komplikací a mortality (stupeň A1) „ Doporučuje se zjistit a léčit související faktory včetně obezity a in‑ zulinové rezistence, podvýživy, kouření, přetížení železem a virové hepatitidy (stupeň A1) „ Obecná doporučení pro skrínink a léčbu komplikací cirhózy by se měla použít u alkoholické cirhózy (stupeň A1) Transplantace jater u ALD „ U pacientů s ALD (klasifikovaná jako Child‑Pugh C nebo MELD ≥ 15) by se měla zvážit transplantace jater, neboť zlepšuje přežití (stupeň A1) „ Výběr pacientů s AUD by neměl být založen pouze na kritériu 6 měsíců (stupeň A2) „ Trvání abstinence před zařazením na seznam by mělo záviset na stupni jaterní nedostatečnosti u vybraných pacientů s příznivým hodnocením závislosti a psychologickým profilem, stejně jako s podporou příbuzných (stupeň A1) „ U pacientů s AUD na seznamu čekatelů na transplantaci by se mělo kontrolovat užívání alkoholu prostřednictvím pravidelných klinických rozhovorů a použitím laboratorních testů pro potvrzení abstinence (stupeň A1) „ Před transplantací jater i po ní je nutný multidisciplinární přístup hodnotící vhodnost pro transplantaci nejen po zdravotní, ale i psy‑ chologické stránce (stupeň A1) „ Zařazení odborníka na závislosti může snížit riziko recidivy u silně pijících jedinců (stupeň B2) „ Časná transplantace jater by měla být navržena menšině pacientů se závažnou AH neodpovídajících na farmakoterapii po pečlivém výběru (stupeň A1) „ U pacientů by se měl před transplantací jater i po ní pravidelně provádět skrínink kardiovaskulárních a neurologických onemocnění, psychiatrických poruch a nádorů (stupeň A1) „ Rizikové faktory pro kardiovaskulární a nádorová onemocnění, zejména kouření, by měly být omezeny (stupeň A1) „ Ke snížení rizika de novo karcinomů po transplantaci jater může být zváženo časné omezení léčby inhibitory kalcineurinu (stupeň B2) LITERATURA 1. Pandida RJ. Introduction to alcohol studies: 75 years in review. Journal of Studies on Al‑ cohol and Drugs March 2014; Suppl. 17; 5–7. 2. European Association for the Study of the Liver. EASL clinical practice guidelines: man‑ agement of alcohol‑related liver disease. J Hepatol 2018; 69; 154–181. 3. Brodanová M, Ehrmann J. Historie. In: Hůlek P, Urbánek P et al (eds.) Hepatologie. 3. vy‑ dání. Praha: Grada Publishing 2018; 3–16. 4. Franken FH, Falk H. History of liver disease. In: McIntyre N, Benhamou JP, Bircher J et al (eds.): Oxford Textbook of Clinical Hepatology. Oxford University Press 1991; 1455–1460. 5. Candon PM, Ward JH, Pandina RJ. The Journal of Studies on Alcohol and Drugs and the Rutgers Center of Alcohol Studies. A History of the evolution of alcohol research. J Stud Alcohol Drugs 2014; Suppl. 17; 8- 17. 6. Connor CL. Cirrhosis of the liver. Quarterly J Studies Alcohol 1940; 1; 95–104. 7. Mak KM, Leo MA, Liber CS Alcohol liver injury in babbons: transformation of lipocytes to transitional cells. Gastroenterology 1984; 87; 188–200. 8. Bissell DM. Commentary on article. Mak H et al. Alcohol liver injury in babbons: tran‑ smformation of lipycytes to transitional cells. enterology. J Hepatol. 2004; 40; 887–890. 9. Zima T, Fialová L, Mestek O, et al. Oxidative stress, metabolism of etanol and alcohol­ ‑related disease. J Biomed Sci 2001; 8; 59–70. 10. Schneiderka P. Metabolismus a vylučování etylalkoholu. In: Hůlek P, Urbánek P (eds.): Hepatologie 3. vydání. Praha: Grada Publishing 2018, 339–342. 11. WHO. Global Status Report on non communicable disease 2014. WHO Library Cataloguing‑in‑Publication Data; 2014. 12. OECD. Alcohol Consumption among adults. In: Healthat a Glance 2017; 1217; 72–73. 13. Routhu M, Hosák L. Alkoholismus a abúzus alkoholu. In: Hůlek P, Urbánek P (eds.): He‑ patologie 3. vydání. Praha: Grada Publishing 2018, 364–375. 14. Ehrmann J, et al. Alkoholové jaterní poškození. Postgrad Gastroent Hepatol 2015; 1; 206–2017. 15. Ehrmann J, et al. Alkoholem podmíněné jaterní poškození. In: Hůlek P, Urbánek P (eds.): Hepatologie 3. vydání. Praha: Grada Publishing 2018, 336–362. 16. WHO. Food based dietary guidelines 2003. 17. DHHS, DoA.2015–2020 Dietary Guidelines for Americans. In 8 th ed. http://health.gov/ dietaryguidelines/2015/guidelines /2015. 18. WHO. Global status report on alcohol. Geneva: WHO department of Mental Health and Substance abuse; 2011. 19. Association APOD. American Psychiatric Association Substance use and addiction – re‑ lated disorders. In Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, 5 th Edison. Ame‑ rican Psychiatric Association 2013; 481–589. 20. Rehm J, et al. Alcohol use disorders in primary health care: what do we know and whe‑ re do we go? Alcohol 2016; 51; 422–427. 21. Burton R, Sheron N. No level of alcohol consumption improves health. Lancet 2018; 392; 987–988. 22. Ehrmann jr. J. Alkoholická jaterní cirhóza. In: Ehrmann jr. J, Schneiderka P, Ehrmann J (eds.): Alkohol a játra. Praha: Grada Publishing 2006, 69–87. 23. Sherlock S, Dooley J. Alkohol a játra. In: Nemoci jater a žlučových cest. Český pře‑ klad 11. vydání – Diseases of the Liver and Biliary System. Hradec Králové, O. Čermáko‑ vá 2004, 381–398. 24. Filingery V, et al. Restrospective analysis of 1.011 percutaneous liver biopsies in per‑ formed in patients with liver transplantation or liver disease: ultrasonography can redu‑ ce complications? Eur Rev Med Phat Sci 2016; 20; 3609–3617. 25. Ehrmann jr. J, Aiglová K. Jaterní biopsie. In: Hůlek P, Urbánek P (eds.): Hepatologie 3. vydání. Praha: Grada Publishing 2018, 121–139. 26. Ludwig J, et al. Non‑alcoholic steatohepatitis. Mayo Clinic experiences with a hither‑ to unnamed disease. Mayo Clin Proc 1980; 55; 434–438. 27. Sakhuja P. Pathology of alcoholic liver disease, can it be differentiated from non alco‑ holic steatohepatitis? World J Gastroenterol 2014; 20; 1674–1679. 28. Schneiderka M, et al. Laboratorní vyšetření a metody detekce a stanovení etanolu v biologickém materiálu. In: Hůlek P, Urbánek P (eds.): Hepatologie 3. vydání. Praha: Gra‑ da Publishing 2018, 347–350.